Levín - zřícenina
Skromné pozůstatky hradu na návrší nad obcí Levín, 6 km SZ od Úštěka
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Levín | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.mestyslevin.cz | |
| Návštěva: | 2.12.2012 |
Obec Levín je prokazatelně slovanského původu. Zdejší úrodná, od S chráněná kotlina byla záhy osídlena a J od městečka jsou dodnes na zalesněném vrchu zřetelné zbytky slovanského hradiště, které nebylo dosud archeologicky prozkoumáno. Na druhé straně hlubokého údolí Úštěckého potoka je druhý ostroh, na němž stával středověký hrad. Historické prameny však o existenci hradu mlčí.
Farní ves Levín bez zmínky o hradu je poprvé uváděna k r. 1352. S hradem nepřímo souvisí až zmínka z r. 1538, podle níž Jan Sezima ze Sezimova Ústí prodal "kus lesu k vinici na vykopání v hradišti pod Levínem". Hrad již tehdy zřejmě dávno neexistoval a jeho možné zbytky byly patrně poškozeny zmíněnou vinicí. S hradem je spojován tzv. "levínský kocour", raně gotický kamenný klenební svorník s reliéfem lva, zazděný v barokním kostele v Levíně. Stejně dobře ale může pocházet ze zaniklého středověkého farního kostela. August Sedláček se domníval, že reliéf na svorníku je zobrazením erbu Heřmana z Ralska nebo jeho syna Beneše.
Archeologické nálezy dovolují datovat vznik hradu přibližně do pol. 13. stol. Jeho existence však byla velmi krátká, zanikl patrně již v průběhu 14. stol., možná ještě před první zmínkou o obci. Situaci však komplikuje fakt, že na svahu pod obvodovou hradbou hradu byla nalezena i keramika z 1. pol. 15. stol. Její vztah ke hradu je ale dosud nejasný.
Z dostupných zdrojů není možné zkonstruovat historický vývoj hradu. Je třeba vyloučit tvrzení, že Levín patřil mezi obce, které r. 1169 dal johanitům král Vladislav II. Levín uvedený v jeho listině je dnešní Libov u Ústí nad Labem. Lze se jen domnívat, že opevněné sídlo vzniklo v Levíně nejdříve za prvního známého člena rodu Michaloviců, Beneše Okrouhlého, syna Beneše Markvartice, který seděl na dosud neznámém sídle, jím by mohl být i Levín. Jeho syn Beneš Pyšný pak již držel jihočeský Velešín a vybudoval buď sám, nebo spíše jeho syn Jan v Pojizeří rodový hrad Michalovice. Michalovicové totiž zcela určitě získali území okolo Levína nejpozději ve 2. pol. 13. stol., ale možná již dříve, právě za uvedeného Beneše Okrouhlého. Levín byl pak postaven jako hrad střežící toto území. Když se centrum moci Michaloviců přeneslo do Pojizeří, sídlili na levínském hradě zřejmě jen jejich úředníci, zvláště když v blízkém Úštěku vznikl někdy v pol. 14. stol. hrad, kam se postupně přesouvalo i těžiště této části michalovického panství.
Levínský hrad zanikl nejspíše za husitských válek v době bojů o nedaleký Žižkův hrad Kalich. Držitelem levínského hradu byl patrně v této době Jan z Michalovic, řečený Michalec, aktivní činitel strany podjednou. Dobytí a poboření Levína, které klademe do této doby, odpovídá i tomu, že nalezené gotické články jsou vesměs ze 14. stol. V nejstarším seznamu úštěckého panství z r. 1426, které je zřejmě totožné s bývalým levínským panstvím, se uvádí již jen ves Levín. Vyplývá z toho, že městečko Levín zřejmě bylo rovněž těžce poškozeno, takže kleslo na pouhou ves, a levínský hrad není dokonce uveden vůbec. Také v žádném dalším prameni o Levíně se hrad již nikdy nepřipomíná.
Zbytky hradu se nacházejí na návrší J od obce. Oválný vrchol zaujala nevelká jednodílná dispozice, z níž se dodnes prakticky nic nedochovalo. Znatelné jsou jen nepatrné zbytky hradebních zdí ve svahu pod hranou vrcholu a na SV z oblého obvodu vystupuje dnes nejnápadnější pozůstatek hradu, tzv. kaple. Jedná se o zříceniny polygonálně uzavřeného obdélného objektu, jehož vnitřní půdorys by v případě, že by se skutečně jednalo o kapli, tvořila obdélná loď a malé čtvercové presbyterium. Tato půdorysná situace ovšem odpovídá přízemí, kapli lze očekávat až v patře. Vztah tohoto objektu k obvodovému opevnění není jasný. Může se též jednat o mladší doplněk, pro nějž již na stísněné vnitřní ploše hradu nebylo místo.
Ještě na poč. 19. stol. bylo možné spatřit sklepy, zdi a schody. Tehdy byla přestavěna mohutná, dosud zachovaná zvonice, postavená r. 1699 ze zdiva levínského hradu. R. 1878 zkoumal trosky hradu prof. Krause, který zde nalezl pískovcové části gotických oken, klenebních žeber, několik zbraní a dvě lebky.
Hrádek u Úštěka (Helfenburk) - hradHřídelík - zříceninaKalich - zřícenina
Konojedy - zámekPanna - zříceninaRonov (u Úštěka) - zříceninaStranné - tvrz
Strážný vrch - rozhlednaTrojhora - horaÚštěk - hrad
