Hřídelík - zřícenina
Zbytky skalního hrádku na JZ okraji obce Blíževedly, 15 km JZ od České Lípy
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Hřídelík | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 2.12.2012 |
Skalní hrad Hřídelík stával na J okraji obce Blíževedly, která se připomíná poprvé r. 1292 jako majetek pražského biskupství. V tomto roce byly Blíževedly povýšeny králem Václavem II. na městečko. Ke správě této oblasti byl určen purkrabí, který bydlel na hradě Hřídelíku, doloženém prvně k r. 1334 za biskupa Jana IV. z Dražic, kdy byl jeho purkrabím Martin z Hřídelíka, snad predikátem z Tuháně.
Hrad stával na pískovcovém skalním suku, tzv. hřídelíku, podle něhož obdržel i své jméno. O tom, že byl Hřídelík centrem tehdejšího biskupského statku, svědčí i soupisy papežských desátků z l. 1352-1369, kdy se dokonce ztotožňuje s městečkem Blíževedly. Brzy však svůj význam jako správní a hospodářské centrum ztratil. V r. 1375 koupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi od Hanuše z Dubé hrad a panství Hrádek u Úštěku (Helfenburk) a vytvořil tak souvislý pás arcibiskupského majetku od Roudnice nad Labem přes panství Hrádek až k Hřídelíku a Blíževedlům. Procházela tudy i důležitá cesta na S do Lužice. Novým správním centrem celého území se stal modernější, větší a v centru území ležící hrad Helfenburk. Od té doby Hřídelík pomalu upadal a poslední zmínka o něm pochází z r. 1395, kdy se měl stát sídlem dominikánského kláštera, zatímco do této doby byl používán jako vězení pro kněze odsouzené církevním soudem pražské arcidiecéze.
Za husitských válek byl Hřídelík zřejmě pobořen a mizí z dějin. Jen josefínský katastr a místní jméno Altes Haus (Starý zámek) dosvědčují, že prý tu stával starý loupežnický hrad, který je nyní zcela zarostlým trním. Jeho zříceniny patřily od r. 1647 k biskupskému panství Stvolínky.
Někdy ve 30. letech 19. stol. nechal postavit litoměřický biskup Augustin Hille ve zříceninách neveliký letohrádek z cihel, využívaný později jako hostinec, který však nepřečkal polovinu 19. stol. Od té doby je Hřídelík trvale opuštěn.
Podle nečetných archeologických nálezů můžeme vznik hradu klást již do 2. pol. 13. stol. a ze zbytků původního zdiva a z vyobrazení F.A. Hebera z r. 1844 máme i představu o přibližném vzhledu hradu. Byl postaven na malé vyvýšenince mezi dvěma pískovcovými skalami, z nichž na menší stála jednoduchá bašta. Do dnešních dob se z ní prakticky nic nedochovalo. Hrad se stavebně dělil na předhradí a vnitřní jádro. Podle dochovaných záseků po trámech využilo předhradí na Z straně čtveřici drobných skalních bloků k zapuštění hospodářských staveb. V arcibiskupském urbáři z doby kolem r. 1390 se na předhradí připomíná i větrný mlýn.
Pískovcový skalní blok s hradním jádrem o skromných rozměrech 17 x 27 m odděloval od předhradí dochovaný šíjový příkop s padacím mostem, který je patrně nejstarší částí hradu. Z J a V strany obíhal hradní jádro parkán se zbytky obvodové hradby, která se dochovala do výše cca 50 cm, s výjimkou míst, kde bylo nutné vyplnit rozsedliny skalního útvaru. Tam se dodnes nacházejí části hradební zdi dochované až do výše 6 m. Slabší zdi, které k ní přiléhají, již nejspíše souvisejí s novověkým hostincem.
Z J strany parkánu ústí do nitra skály vylámaná chodba vnitřního schodiště vedoucí k vrcholové skalní plošině. Její původ je nejspíše novodobý nebo souvisí s mladší stavební fází hradu. V nejvyšším bodě hradního jádra stával čtyřhranný jednopatrový palác obklopený hradbami. Proti němu na druhé straně stával letohrádek, jehož zbytky jsou ještě patrné.
Obvodová hradba jádra řadí Hřídelík k plášťovému typu hradů. Vnitřní skalní jádro s možným starším vstupem, později přístupné sekaným tunelem, a skalní konfigurace předhradí bezpečně dovolují lokalitu zařadit ke skalním hradům.
Hostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zříceninaHrádek u Úštěka (Helfenburk) - hradChudý hrádek - zříceninaJiljov - tvrz
Konojedy - zámekKvítkov - zříceninaLevín - zříceninaLoubí - zříceninaMilčany (Vítkovec) - zřícenina
