Chudý hrádek - zřícenina
Zříceniny hradu na ostrožně nad soutokem Dolského a bezejmenného potoka u Dřevčic, 10 km J od České Lípy
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Chudý hrádek | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 18.4.2010 |
Chudý Hrádek byl postaven pravděpodobně v 80. letech 14. stol. jako náhrada za již nevyhovující blízký Vřísek obývaný Berky z Dubé. První písemná zmínka o hradu pochází z r. 1391, kdy Jindřich starší Berka z Dubé na Housce oddělil pro své tři starší syny část majetku, a pro sebe a mladší syny si ponechal Housku, Hrádek (Chudý), Milčany a Frýdlant.
Po smrti Jindřicha staršího Berky z Dubé r. 1402 připadl Hrádek s dvorem a dalším majetkem jako dědictví jeho nejmladšímu synovi Jindřichovi, zvanému Vaněk, který se zde usadil a psával se od té doby též z Hrádku. Když sem přesídlil, povolal k sobě z Prahy své dva syny, Jindřicha a Jana i s jejich vychovatelem knězem Mikulášem, sakristiánem od sv. Víta. V r. 1450 podepsal Jindřich Berka mladší s dalšími členy rodu na Hrádku odpovědný list Míšňanům.
Jindřichovi potomci sídlili na Hrádku nejméně do pol. 15. stol. Majitelé hradu mezi lety 1455 a 1522 neznáme. V r. 1522 se označuje seděním na Chudém Hrádku Jiří Kaplíř Osterský ze Sulevic, který jej před r. 1532 prodal Václavovi z Vartemberka a na Rybnově. Ten panství Chudý Hrádek připojil ke svému rybnovskému majetku, a ačkoli se až do r. 1575 Chudý Hrádek neoznačuje jako pustý, nebyl již patrně jako stálé sídlo užíván.
Když byl r. 1622 Jan Jiří z Vartemberka odsouzen pro účast na českém stavovském povstání ke ztrátě veškerého jmění, je uveden naposled i Chudý hrádek, tehdy již zřejmě neobývaný. Zpustl tak dokonale, že brzy zmizelo i jeho jméno a zříceniny se začaly nazývat Pustý zámek či Poustka. Jeho jméno bylo znovu nalezeno až A. Sedláčkem.
Hrad byl vystavěn na konci širší ostrožny. První fortifikace v podobě sypaného valu ji přepažovala asi 150 m před jádrem, zbytky dalšího valu a příkopu registrujeme ještě v určitém odstupu od jádra. Doposud byly tyto fortifikace považovány za pravěké či slovanské hradiště, pro což však nejsou k dispozici žádné doklady.
Absence stop jakéhokoliv využití takto ohrazené plochy, na níž se nepodařilo získat žádné archeologické nálezy, umožnila F. Gabrielovi a J. Panáčkovi vyslovit předpoklad, že se jedná o čistě obranné opatření z mladších fází života hradu. Vlastní jednodílný hrad na čelní straně opevňuje široký příkop. Nad ním se dochovaly pozůstatky zalomeného průběhu obvodové hradby, která respektovala tvar pískovcového útvaru a celý hrad obtáčela. Vnitřní zástavba zaujala jižní a východní stranu areálu. Stavba při východní straně byla založena ve dvou výškových úrovních, přičemž pod vyšší je ve skále vytesán sklep. Minimálně její část byla dřevěná, jak dokládají nálezy mazanice.
Lépe, do úrovně prvého patra dochovaná budova při jižní hradbě, vykazuje tři stavební fáze. Nejstarší představuje stavba v nároží s armovanými rohy. Druhou fází je přestavba po mohutném požáru a třetí stavbu rozšířila o obdélnou východní část opatřenou rozměrnými okny. V úrovni jejího patra byla nově vyzděna i obvodová hradba. Na severní straně hradu existovala okrouhlá studna či cisterna, dnes vybraná do hloubky 14 m a sklípek, nad nímž snad mohla stát nějaká stavba. Využity byly zřejmě i skalky za hradem, spojené s ním můstky. Řešení vstupu do hradu není zcela jasné.
Hrad nepochybně vznikl složitějším, nedostatečně poznaným stavebním vývojem. V prvé fázi by ho snad bylo možno považovat za hrad s plášťovou hradbou.
Česká Lípa - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří MagdalényHostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zříceninaHrádek u Úštěka (Helfenburk) - hradHřídelík - zříceninaJestřebí - zříceninaJiljov - tvrzKvítkov - zříceninaLoubí - zříceninaMilčany (Vítkovec) - zřícenina
