Milčany (Vítkovec) - zřícenina
Zřícenina hradu na nevýrazné pískovcové kupě v bažinatém terénu Bobřího potoka, 9 km JZ od České Lípy
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Milčany (Vítkovec) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 18.4.2010 |
Zbytky hradu byly v 19. a na poč. 20. stol. zvány Kickelsburg a poté chybně považovány za Vítkovec (renesanční tvrz z l. 1543-1546 v okrese Česká Lípa). Dle přesvědčivého rozboru historických pramenů, provedeného F. Gabrielem a J. Panáčkem, lze hrad považovat za mladší objekt, nesoucí jméno Milčany, jehož předchůdcem byl sousední Hrad u Hostíkovic. Archeologické nálezy dokládají existenci hradu zhruba od 80. let 14. stol. hlouběji do průběhu 15. stol. Historické prameny dovolují počítat se stavbou mladšího milčanského hradu v rozmezí l. 1391-1402. R. 1402 vlastnil hrad Jindřich z Dubé a r. 1437 přešel koupí na Zikmunda z Vartemberka a na Děčíně. Hrad je zmiňován do r. 1444, poté patrně zanikl.
Jednodílný hrad měl oble trojúhelný obrys. Přístup byl veden nejméně strmým JV úbočím. Na SZ straně ho zajišťoval dnes mělký příkop. Prakticky celá vnitřní plocha hradu byla snížena při novověkém lámání kamene. Jedinou výjimku představuje J roh, kde se dodnes dochoval fragment zdiva nároží plochostropé budovy. Průběh jeho základové spáry dává tušit razantnost novověké těžby. K budování zdiva posloužil místní pískovec, těžený pravděpodobně při úpravě pískovcového podloží staveniště. Líce tvoří do kvádrů hrubě přisekané pískovce se zaoblenými hranami, pečlivě rovnané do řádků pomocí šíbrů. Stejně jako sypané jádro jsou zděny na hrubou vápennou maltu. Tradiční gotickou techniku zdění dokládají i obezděné kapsy pro visuté lešení, prostupující zdivem ve vodorovných řadách asi 90 cm nad sebou. Odlišné kapsy o rozměrech 30 x 30 cm nesly trámový strop. Svislá dráže ve zdivu, korespondující s kapsou nad ní, naznačuje i uplatnění dřevěných svislých konstrukcí.
Za opevnění snad můžeme považovat zahloubeninu, přetínající svršek. Na jeho J straně se dochoval pod zdivem 4 m dlouhý úsek skalního terénu se zjevnými stopami přisekání do šikminy. Pod hmotou skály, při vyústění příkopu do úbočí kupy, naznačuje odkryté skalní podloží, že dno zahloubeniny je pod půdním krytem v šířce 4-5 m ploché. Ačkoliv přisekání šikminy nenese typické stopy po těžbě pískovcových kvádrů, nelze jednoznačně vyloučit, že deprese, přetínající ostrožnu, nevznikla těžbou horniny, tak jako ostatní terénní nerovnosti v okolí. Jedná-li se tedy o příkop, pak vyděloval ze svršku jeho SZ konec, který považujeme za staveniště jádra hradu.
Trojúhelnou dispozici jádra chránily na zbylých dvou stranách svahy a celý obvod nejspíše obíhala obvodová hradba. V JZ hraně svršku snad můžeme vytušit její pokračování, ukryté dosud pod zemí alespoň v základech. Narušení terénu nedovoluje určit, o kolikadílnou lokalitu se v našem případě jedná. Nelze totiž vyloučit, že v ose svršku před jádrem vyděloval nějaký, dnes ovšem zcela zasypaný, příkop další oddíl či oddíly hradu.
Zcela mimo možnosti určení zůstává dispoziční rozvrh zástavby. Díky dochovaným trámovým kapsám s průvlakem v J reliktu nároží víme, že zde přisedala k obvodové zdi nějaká stavba, s přízemím zasekaným částečně do skály a krytým trámovým stropem. Vnitřní rozměr 2,7 m vymezuje nad zahloubenou části svislá dráže ve zdivu, která snad souvisí se svislou stěnou prostory. Více informací o zástavbě relikt zdiva ani odtěžené skalní podloží neposkytuje.
Při rekonstrukci lokality vycházíme z předpokladu, že svršek kupy převyšoval vypreparovaný skalní hřeben, později snížený těžbou, min. o 3-4 m. Po obvodu vymezovala staveniště obvodová hradba, ke které v J koutě přisedala zástavba. Ta se v dochovaných reliktech neotevírala na vnější stranu jádra. Na základě těchto kusých poznatků však nemůžeme hrad zařadit do žádného ze známých dispozičních typů, tím méně stanovit jeho stavební vývoj.
Poprvé se po Milčanech píše v r. 1366 Přibík, jak vyplývá z pozdějších pramenů berkovský man, který ještě v r. 1377 spolupodával plebána do Mnichova. Poté sídlo patrně zaniklo, neboť r. 1391 se již uvádí pouze milčanské zboží, ovšem brzy nato, v r. 1402, se již po něm píše Jindřich Berka z Dubé. Uvedený vývoj v písemných pramenech byl východiskem při vyslovení hypotézy o existenci prvotního manského sídla Milčany I a nového sídla Milčany II.
Berkové drželi milčanské panství do r. 1437, kdy jej od Chvala Berky koupil Zikmund z Vartenberka. Ten ještě před svou smrtí v r. 1438 založil na panství nové sídlo Rybnov. Milčany však byly asi i nadále užívány jako sídlo, neboť na nich bylo zapsáno věno Zikmundovy vdovy Anežky ze Šternberka. Až do r. 1460 se stále uvádějí při popisech panství, nazývaného pak již rybnovským. Při věnování Václava z Vartenberka manželce Kateřině z Hungerkoštu na jeho dědictví v r. 1542 nejsou Milčany uvedeny, ale již rok nato se označují ve výčtu rybnovského panství jako pusté. "Zámek Milčany pustý" se pak objevuje ve všech popisech až do r. 1622.
Červený dům - zámek
Česká Lípa - kostel Povýšení sv. KřížeČeská Lípa - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří MagdalényHostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zříceninaHrádek u Úštěka (Helfenburk) - hradHřídelík - zříceninaChudý hrádek - zříceninaJestřebí - zříceninaJiljov - tvrz
