Hrádek u Úštěka (Helfenburk) - hrad
Skalní hrad ze 14. stol. nazývaný též Helfenburk, 3 km JV od Úštěka
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Hrádek u Úštěka (Helfenburk) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.mesto-ustek.cz | |
| Návštěva: | 7.6.1997, 2.12.2012 |
Skalní hrad zvaný též Helfenburk, Hradec či Hradišťko byl založen v průběhu 14. stol. na území, které před pol. 14. stol. propůjčil král Jan Lucemburský jako léno členům rodu Ronovců, pánům z Klinštejna. Dnešní stavbě předcházel menší hrad Jana z Klinštejna postavený již před r. 1375, po němž se Jan psal přídomkem z Helfenburku. R. 1375 koupil nově postavený hrad pražský biskup Jan Očko z Vlašimi s úmyslem, vytvořit na pravém břehu Labe souvislou državu. Z Helfenburku vytvořil sídlo panství a hrad začal postupně zvelebovat. Rozsáhlé přestavby a rozšíření se hrad dočkal za Očkova nástupce Jana z Jenštejna. Ačkoli byl hrad i v dalších obdobích dále upravován, rozvržení vnitřního prostoru se již podstatně nezměnilo. V l. 1383-1386 vedl arcibiskup Jan z Jenštejna dlouhý spor s Hynkem z Helfenburku, patrně synem a tím pádem i dědicem Jana z Jenštejna. Po prodeji hradu r. 1375 nebyly zřejmě dodrženy všechny podmínky a Hynek žádal náhradu, kterou nakonec získal.
Jan z Jenštejna byl kancléřem krále Václava IV., s níž se po r. 1380 dostával do sporů. Z postu kancléře byl odvolán a nějakou dobu vězněn na Karlštejně. Konflikty vyústily v utopení generálního vikáře Jana z Pomuku, a protože se arcibiskup necítil jist životem, odebral se s žalobou na krále do Říma, kde však nepochodil. Po návratu se čím dál častěji uchyloval na Hrádek a r. 1396 slavnostně vysvětil svého nástupce, jímž se stal Janův synovec Olbram ze Škvorce. Ten se po arcibiskupově smrti r. 1400 ujal Hrádku, ale již o dva roky později jej vystřídal bojovný arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka.
V bouřlivých dobách husitských válek poskytl hrad útočiště arcibiskupovi Konrádovi z Vechty, který se r. 1421 přiklonil na stranu husitství a podepsal čtyři pražské artikuly. Byl za to zavržen císařem Zikmundem i papežem. Katolický purkrabí Aleš z Malíkovic se na to konto zmocnil hradu a držel ho několik let, než jej vystřídali příbuzní prvních držitelů bratři Jaroslav a Jindřich Berkové z Dubé. Ti se však brzy dohodli s Janem Smiřickým, pod jehož ochranou byl arcibiskup Konrád Vechta. Jan Smiřický byl zástavním pánem na Hrádku až do své popravy v r. 1453.
Vdova po Janu Smiřickém prodala r. 1456 zástavu na Roudnici a Hrádek Jindřichu z Rožmberka, který ji hned postoupil Zdeňku Konopišťskému ze Šternberka, odpůrci krále Jiřího z Poděbrad. Pro jeho postoj byl Hrádek spolu s dalšími Šternberkovými hrady oblehnut a posléze se společně s Roudnicí vzdal. Král dal hrad do zástavy svému přívrženci Petru Kaplířovi ze Sulevic, který jej později prodal držiteli sousedního Ronova Vilémovi z Illburka. Po Vilémově smrti se panství ujal jeho syn Vilém II., který zemřel jako poslední mužský člen rodu v r. 1538. Jeho dědičkou se stala dcera Anna, provdaná za Jindřicha Kurzpacha z Trachenberku, která musela své dědictví obhájit před komorním soudem proti zástavnímu držiteli Roudnice Janu Kryštofovi z Tarnova. Její syn Jindřich dosáhl r. 1575 od císaře Maximiliána II. dědičného potvrzení Hrádku. Po jeho smrti začali potomci zadlužené panství rozprodávat a hrad koupil Jan Sezima ze Sezimova Ústí, kterému byl po bitvě na Bílé hoře majetek zkonfiskován.
Od 16. stol. bydlelo na hradě jen služebnictvo a na počátku třicetileté války byl úplně opuštěn a během ní zřejmě zpustošen. V 1. pol. 18. stol. byla ve zříceninách zřízena myslivna a na počátku 19. stol. se stal oblíbeným cílem četných poutníků.
Původní skalní hrad byl postaven na výrazném pískovcovém útvaru cca 3 km JV od Úštěka a obratně využíval jeho příhodné polohy. Stavba se rozkládala na několika za sebou řazených skalních blocích. Zástavba na vrcholu nevynikala výstavností a v jejích konstrukcích se významnou měrou uplatňovalo dřevo. Zděnou zástavbu včetně paláce a hospodářských budov, přihrazených k patě skály a svázaných se skalní věží, získal hrad až ve druhé stavební fázi.
Za velkorysé přestavby Jana Očka z Vlašimi a především za jeho nástupce Jana z Jenštějna byl hrad výrazně rozšířen. Na skalních blocích staršího hradu vznikl nový zděný palác. Kromě paláce tu však nadále zřejmě existovaly stavby lehčí konstrukce, v jejichž místech zřejmě existovala i hradní kaple.
Úprav se dočkaly i další části dispozice. Zásadním počinem však byla výstavba nového hradebního okruhu, díky němuž hrad získal více než dvojnásobný rozsah. Hradba se dodnes dochovala velmi dobře, včetně ochozu s cimbuřím, jehož stínky byly opatřeny střílnami. V čele hradu, nad novým, vyzděným příkopem byla do hradby vetknuta čtverhranná věž s posledním patrem, vyloženým na okružní římse. Její druhé patro obsahovalo hlavní sál vybavený prevétem. Do nového vnějšího ohrazení se vcházelo dvěma branami s kolébkovým padacím mostem. Jedna s brankou pro pěší, nad níž byly osazeny erby pražského biskupství a Jana z Jenštejna, umožňovala přístup na nádvoří jádra, druhá pak do prostoru vymezeného vnějším ohrazením. Významná stavební činnost za Jana z Jenštejna, dokončená před r. 1395, nám poskytuje nejúplnější představu o arcibiskupském hradu doby Václava IV.
Hostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hřídelík - zříceninaChudý hrádek - zříceninaJiljov - tvrz
Konojedy - zámekLevín - zříceninaLoubí - zříceninaMilčany (Vítkovec) - zříceninaRonov (u Úštěka) - zříceninaRybnov - zřícenina
