Ronov (u Úštěka) - zřícenina

Zříceniny hradu na vysokém homolovitém kopci nad obcí Stvolínky, 7 km SV od Úštěka


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze ronov2
Kraj:Liberecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Ronov (u Úštěka)
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.stvolinky.cz
Návštěva:23.6.2013


Hrad Ronov stával na vysokém osamělém kopci S od Blíževedel a byl postaven ve dvou fázích. Ve 14. stol. vznikl původní, nejspíše velmi jednoduchý objekt, tvořený snad pouze obytnou věží na skále ve středu dnešní zástavby. Pro svou polohu nemusel mít hrad ani náspy, ani příkopy, a teprve později vznikly vnější hradby, které se dodnes dobře zachovaly. Ve druhé fázi za Illburků v pol. 15. stol. vznikla dvoudílná dispozice, tvořící zhruba nepravidelný protáhlý ovál. Její přední část byla přístupná věžovitou branou, jež téměř celá vystupovala z obrysu hradu. Přístupová cesta, větvící se na úpatí ve dvě ramena, celou tuto část obcházela a příchozí tak byli po dlouho dobou pod přímou kontrolou posádky hradu. Odtud vedla cesta na předhradí přibližně trojúhelníkového tvaru. V J rohu stávala velká, asi 10 m dlouhá obytná budova obdélníkového tvaru, která měla v přízemí střílny a směrem do předhradí dveře. V prvním poschodí byly dvě místnosti, z nichž J má ve zdivu zřetelné otisky po vnitřním vloženém srubu. V S místnosti jsou dveře vedoucí na pavlač, která obíhala celý vnější pás hradeb. Vlastní vnitřní hrad je oddělen příčnou zdí a vstupovalo se do něj malou branou na V po levé straně skály ve středu dispozice. Tento prostor však později vyplnila obytná budova, a tak musela být nová brána proražena v hradbě na opačné straně. Uprostřed stával na skále palác, z něhož se zachovaly jen malé zbytky. Později zde byl vztyčen kříž. Vnitřní hrad měl dvě bašty, na SZ polookrouhlou věžičku a na a V straně velkou dovnitř otevřenou baštu, které umožňovaly flankování části kurtin. V JV rohu stála další čtyřboká obytná věž, vystupující částečně z obrysu hradu. Zůstaly i ruiny sklepů a na Z základy dalšího stavení.
Poloha hradu na vysokém kopci byla diktována snahou o bezpečnost před případným ostřelováním. Celá podoba Ronova je odrazem komplikovaného hledání účinného obranného systému v prudce se měnících podmínkách pohusitského vojenství. Představuje jeden z prvních systémů, které se snažily zajistit možnost aktivní dělostřelecké obrany.
Hrad Ronov byl založen na území, které od konce 12. stol. patřilo doksanskému klášteru. R. 1348 získali toto území do zástavy bratři Hynek a Jindřich z Dubé a po smrti Hynka přešlo panství na jeho syna Hynka ml. Ten po sobě zanechal nezletilého syna rovněž Hynka, zvaného Hlaváč, jehož poručníkem se stal další Hynek, vlastník hradu Hohnštejna v Sasku. Ten pravděpodobně postoupil oblast kolem Kravař vedlejší větvi rodu Ronovců, pánům z Klinštejna.
Ronov se v písemných pramenech objevuje prvně v souvislosti s dělením majetku pánů z Klinštejna, kteří se ještě před r. 1384 začali psát z Ronova. Není zcela jasné, zda byl hrad založen jimi nebo již dříve za některého z Hynků. Jisté je, že hrad Ronov vznikl mezi l. 1355-1381. R. 1416 se hrad vrátil do držení Hynka Hlaváče z Dubé, věrného katolíka, který ve spojení s Lužičany bojoval až do své smrti proti husitům. Jeho dědictví připadlo jiné větvi Berků z Dubé, jež vlastnila hrad Milštejn na Českolipsku. Krátce potom získal hrad bojovný rytíř Vilém z Illburka, jehož rodu patřil až do vymření po meči v r. 1538.
Za Viléma z Illburka byl hrad přestavěn a opevněn. Většina současných hradních zřícenin pochází právě z jeho doby. Po Vilémově smrti získal majetek jeho jediný syn Vilém II. Ten měl jen dceru Annu, a tak již r. 1531 určil, že veškerý majetek bude po jeho smrti užívat manželka Anežka a pak jej zdědí dcera Anna. Vdova Anežka přesídlila z nepohodlného hradu na stvolínskou tvrz, kde r. 1550 zemřela. Od té doby nebyl již Ronov obýván a pomalu chátral. R. 1608 prodala Alžběta z Vartemberka Ronov se Stvolínkami Adamu Hrzánovi z Harasova na Skalce. Tehdy se hrad poprvé uvádí jako pustý.
Za třicetileté války se Ronov stal útočištěm obyvatel z okolí, kteří sem přemístili i svůj majetek. Proto hrad neunikl pozornosti Švédů, kteří jej r. 1643 přepadli a vypálili. R. 1811 se zřítila část obytného stavení na JZ a destrukce hradu rychle pokračovala. R. 1845 zřídil tehdejší majitel, litoměřický biskup Augustin Hille, na hrad křížovou cestu, která končila u kříže v místě bývalého hradního paláce. Pro návštěvníky byl zřízen malý dřevěný domek, který po čase spolu s křížovou cestou zanikl.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.620302 E14.414406

Navštívená místa v okolí:
Církevní památkyHostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrady, zříceniny, tvrzeHrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeHrádek u Úštěka (Helfenburk) - hrad
Hrady, zříceniny, tvrzeHřídelík - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeChudý hrádek - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeJiljov - tvrz
Zámky a zámecké stavbyKonojedy - zámek
Hrady, zříceniny, tvrzeKvítkov - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeLevín - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeLoubí - zřícenina


Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III, Severní Čechy. Praha : Svoboda, 1984 ; Durdík, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. 5. vyd. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-7277-035-7


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky