Kvítkov - zřícenina

Skalní tvrz při západním okraji obce Kvítkov, 5 km JZ od České Lípy

Typ:	Hrady, zříceniny, tvrze
Kraj:	Liberecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Kvítkov
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	--
Návštěva:	9.5.2010

První písemná zmínka o zdejším šlechtickém zboží pochází z r. 1295 v predikátu Jana z Kvítkova. Tvrz není písemnými doklady doložena, ale často se klade mezi hrady. Podle německé tradice se tento hrad nazýval Blumštejn. Vznik lze na základě architektonických detailů předpokládat až v průběhu 14. stol. Kvítkov se ovšem již ve 14. stol. dělil na dvě samostatná zboží, druhé starší sídlo asi stávalo ve vsi v obvodu kolem kostela. V r. 1335 se zde uvádí Petr z Kvítkova. Ješek řečený Kopec z Kvítkova byl r. 1345 berkovským purkrabím na Bezdězu. R. 1375 zmiňovaný Ctibor z Kvítkova zemřel o 7 let později. Rod Vlků z Kvítkova je tu doložený od r. 1361. Uvádí se ještě r. 1408, avšak nedlouho potom patrně Jan statek Kvítkov prodal. V pozdějších dobách byli Vlkové usazeni na jiných statcích. V r. 1417 zde sídlil Mikuláš z Kolovrat a na Kvítkově. Z dalších držitelů to mohl být Jan Žabka z Kvítkova, který se v r. 1448 účastnil obsazení Prahy. Hrad měl zaniknout po připojení Kvítkova k panství hradu Ronova na konci 15. stol. Kvítkov v r. 1601 patřil ke statku Stvolínky a potom r. 1603 připadl k novozámeckému panství. Podle Schallera se zde v r. 1787 uvádí rozpadající se zámek.
Celkovou stavební dispozici v pozdější době poškodily mladší stavební úpravy a okrajově lomová činnost. Dnes je lokalita soukromým majetkem k vesnické usedlosti čp. 13, nacházejícím se v její V části. Na požádání majitel slušným lidem umožní vstup. Původní rozsah tvrze a její přesnější stavební podobu nelze podle dochovaných pozůstatků poškozených mladšími zásahy blíže určit. Areál tvrze vznikl v prostoru šesti pískovcových skalních bloků a lze jej rozdělit na vnitřní jádro na SZ a zbytky hospodářské a vstupní části na J a V straně. Ke tvrzi se zcela jistě přicházelo od V, ve směru dnešní přístupové cesty od jádra vsi. V případě Kvítkova nelze hovořit o existenci obvyklého předhradí. Terénní zásahy majitele na V od usedlosti zjistily pouze neporušené skalní podloží, a tím vyloučily přítomnost příkopem obklopeného předhradí. Lze zde hledat nejvýše neopevněný poplužní dvůr. Jeho zachovalým jádrem může být suterénní, do skály zcela vysekaná místnost v Z části usedlosti. Dvůr usedlosti je od JV ohraničen kolmým svahem novodobé navážky a vnitřní hranou původního svahu. Dvojice nižších jižnějších skalních bloků již evidentně tvořila součást tvrze.
Strategická poloha na hraně návrší vypovídá o jejich zapojení do obranného systému hradu s možným vedením původního vstupu po vrcholu. Časové zařazení tesaných reliktů již většinou nelze určit, podstatná část je jistě pouhými novotvary z mladší doby. Při SV patě nejjižnějšího skaliska se nachází 18 m hluboká venkovní cisterna na vodu. Vedle cisterny je ve skále výklenek a z protější strany skály dvojitý vysekaný sklep, polohou jednoznačně až mladšího původu. Středověké je snad schodiště k vrcholu skály a okrajový sekaný žlábek při Z straně. Rovněž další blok obsahuje dvojice výklenkových prostorů a do skály vysekanou místnost se vstupem ze dvora. Zbytky sekaného schodiště k vrcholu od J nevylučují možnost, že právě zde se nacházela vstupní komunikace do vnitřního palácového jádra. Mostní konstrukce přes třetí blok patrně po dalším mostě ústila do branky vnitřního palácového jádra. Vnitřní jádro tvrze vzniklo v prostoru dalších čtyř k sobě přimknutých skalních bloků. Od zvedajícího se návrší na S straně a SV straně bylo jádro odděleno částečně zachovalým příkopem, zachovala se i část jeho venkovního obezdění terasovitou zdí. Z této strany bylo předpolí tvrze silně porušeno lámáním kamene a novodobými úpravami terénu. JZ a J chránil okružní parkán s výraznější klesající strání.
Východní stranu tvořilo od J strany třetí skalisko se vstupem do vlastního palácového jádra. Na SV, jak již bylo zmíněno, lze předpokládat původní poplužní dvůr. Vnitřní palácové jádro vyrostlo na trojici skalních bloků, nepřesahujících výšku 10 m. Vyzděná část dosahovala přibližných rozměrů 14 x 22 m a tvořila členitou budovu o více výškových úrovních. Sklepní dvouúrovňová část tvoří tři skalní průrvy do tvaru písmene "T" a sekané části.
SZ průrva byla podle zbytku náběhu valené klenby zaklenuta. Ve středním bloku jsou dva sekané průchody. Okrouhlý skalní portál naznačuje jeho vznik až v 15. stol. JZ průchod obsahuje dnes již zasypanou hradní studnu. Dosahovala hloubky 90 m a byla zarovnána teprve předcházejícím majitelem tvrze.
Z přízemní části palácového jádra se na třech skalních plošinách zachovalo základové zdivo a skalní relikty. Obvodová venkovní zeď je patrná ve tvaru písmene "L" na J straně a zbytek na SV. Na S je zcela sesutá, na V vytváří obvod obdélné místnosti. Spojení se sklepní částí zajišťovalo sekané schodiště při vnitřním boku této místnosti a menší protilehlé schodiště. Zde se nachází čtverhranná do skály vysekaná světnička, jediná zachovalá obytná prostora hradu. V pol. 19. stol. dosahovalo palácové zdivo ještě výšky až jednoho podlaží, dnes známého jen ze starého znázornění. Nad ním lze předpokládat existenci ještě dalšího hrázděného patra.
Tvrz Kvítkov se schodištním vstupem lze zařadit ke skalním hradům. Ke klasifikaci sídla jako tvrze vede i skutečnost, že neobsahovalo obvyklé předhradí.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.655416 E14.480447

Navštívená místa v okolí: