Kalich - zřícenina

Zbytky hradu Jana Žižky z Trocnova nad obcí Třebušín, 10 km SV od Litoměřic


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze kalich2
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Kalich
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.hrady-ceskeho-stredohori.cz
Návštěva:16.6.2013


Na strmém, prakticky nepřístupném skalisku nad obcí Třebušín, stávala opevněná tvrz již v době předhusitské, jak tomu nasvědčuje zpráva, že "Jan Žižka z Trocnova na jaře r. 1421 dobyl tvrz na hoře nad Třebušínem". Na jejím místě nechal ještě téhož roku vystavět slavný vojevůdce svůj jediný hrad, který měl plnit především funkci strategického opěrného bodu husitů v oblasti a být protiváhou města Litoměřic, které spolu s katolickou šlechtou, Míšní a Horní Lužicí představovalo pro husity značné nebezpečí. Litoměřice se ještě před stavbou Kalicha pokusil Žižka dobýt, jeho útok byl však odražen a Litoměřice se daly na stranu Pražanů, kteří město záhy obsadili a litoměřickým hejtmanem jmenovali Hynka z Kolštejna.
Ve stejném roce se pokusil nedostavěný Kalich hájený Žižkovým bratrem Jaroslavem dobýt úhlavní nepřítel radikálních husitů Zikmund z Vartemberka. Zikmund neuspěl a Kalich zůstal v rukou Žižkova rodu až do konce husitských válek. Na hoře nad Řepčicemi však Vartemberk zanechal svou posádku, která zde postavila nový hrad Pannu. Počátkem r. 1422 se Zikmund z Vartemberka pokusil znovu o ovládnutí Litoměřicka. To již byli husité v ofenzívě a oblehli vartemberskou Pannu. Král Zikmund zastavil r. 1422 Vartemberkovi celé zboží býčkovické komendy, na němž ležely i hrad Kalich a Panna. Zástava byla velmi problematická, protože celou třebušínskou kotlinu tou dobou již ovládala Žižkova posádka z Kalicha. Zikmund se rozhodl sevřít Kalich od V a na vrchu Litýš nechal proto postavit nový hrad. Ale již následujícího roku Žižka oblehl a dobyl Pannu a ta zůstala v jeho držení až do konce husitských válek. Na Kalichu zastihli Žižku tajní poslové z Hradce Králové, kteří ho přišli požádat o pomoc proti Pražanům. Žižka odtáhl k Hradci a 11. října 1424 zemřel před Přibyslaví.
Po Žižkově smrti zůstal Kalich ve vlastnictví jeho bratra Jaroslava, který padl r. 1428 u Bechyně. Až do r. 1434 prameny o hradu mlčí. R. 1437 se Zikmund z Vartemberka vypravil vojensky znovu proti Kalichu a Panně, aby konečně získal své zástavní panství. Císař Zikmund jej ale mezitím přidělil Heníkovi z Valdštejna. Z Litoměřic byla současně na císařův pokyn vypravena krajská hotovost, jíž velel Zbyněk Zajíc z Házmburka. Před tímto vojskem kapitulovala posádka Panny, která byla obležena nejdříve a vzápětí se táhlo na Kalich. Heník z Valdštejna měl ale se Zikmundem z Vartemberka spor o hrad Leštinu, který získal od císaře do zástavy. Spojence proti Zikmundovi získal právě v posádce Kalicha, jehož obléhání tak bylo ukončeno a hrad zůstal neporušen.
V l. 1438-1440 se hrad dostal neznámým způsobem do držení Viléma z Illburka, pána na hradě Ronově. Vilém posléze vstoupil do řad protivníků krále Jiřího z Poděbrad. Když královské vojsko dobylo roudnický hrad, kapitulovaly současně asi i posádky Helfenburku a Kalicha. Hrad Kalich svěřil král věrnému Petru Kaplířovi ze Sulevic. Po r. 1470 se Kalicha zmocnil Ješek Svojanovský z Boskovic, za což ho Petr Kaplíř pohnal před soud, ten však ponechal hrad Ješkovi. Po r. 1496 se hrad dostal konečně do rukou Vartemberků, kteří jej připojili k Litýši. R. 1540 prodal Prokop z Vartemberka býčkovické panství s pustým hradem Litýšem Karlu Dubanskému na Liběšicích, o Kalichu však již není ani zmínka. Zpustl nejspíše po požáru na přelomu 15. a 16. stol.
Na poč. 80. let 19. stol. byla v SV části vrcholu postavena výletní restaurace a na JV straně, odkud je nejlepší rozhled do kraje, vyhlídkový skleněný pavilon. Staré hradní sklepy byly použity pro uskladnění nápojů. Počet návštěvníků byl ale velmi nízký a restaurace byla již r. 1886 opuštěna a rychle propadla zkáze.
Vlastní hrad se rozkládal mezi dvěma vrcholy nesoucími věže. Na předním vrcholu stávala dnes zcela zaniklá okrouhlá věž a na zadní skále se vypínal čtverhranný donjon. Jméno hradu dobře zapadá mezi symbolická jména hradů husitských hejtmanů z 1. desetiletí husitských válek. Tento motiv volby názvu je pravděpodobnější než jeho odvozování od charakteristické siluety zmíněné okrouhlé věže, která měla mít vysazené horní patro tvaru Kalicha. Přístupová cesta procházela nejprve přihrádkem pod předním skalním vrcholem a poté vstoupila věžovitou branou do nádvoří. Od brány pokračovalo obvodové opevnění až k obytné věži na zadním vrcholu a boční strany hradu obíhal příkop. V sedle mezi věžemi existovaly další budovy zachované dodnes pouze formou terénních náznaků. Revoluční novinku představovalo vysunuté opevnění ovládající přístupovou cestu z boku. Tvořilo je okrouhlé baštovité dělostřelecké postavení, dlouhým ohražením spojené vymezeným krčkem s čelem hradu. Představuje jednu z nejranějších ukázek nového způsobu obranného stavitelství, kterým husité položili základní kámen počátků vývoje novověkých opevnění. Význam Kalicha je o to větší, že hrad nebyl přestavován a zanikl již na přelomu 15. a 16. stol., takže představuje velmi dobrou ukázku husitské hradní architektury, poškozenou pouze nelítostným zubem času.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.605038 E14.206513

Navštívená místa v okolí:
PivovaryKoliba (Litoměřice) - pivovar
PivovaryLabuť (Litoměřice) - pivovar
Hrady, zříceniny, tvrzeLevín - zřícenina
Města, lidová architekturaLitoměřice - město
Hrady, zříceniny, tvrzePanna - zřícenina
Technické zajímavostiTerezín - malá pevnost
Hory a rozhlednyTrojhora - hora
Hory a rozhlednyVarhošť - rozhledna


Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III, Severní Čechy. Praha : Svoboda, 1984 ; Durdík, Tomáš. Hrady severních Čech. Ústí nad Labem : Památkový ústav ; Praha : Propagační tvorba, 1992. ISBN 80-85386-49-6


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky