Trojhora - hora

Čedičový vrch s kruhovým rozhledem ve V části Českého středohoří, 8 km SV od Litoměřic

Typ:	Hory a rozhledny
Kraj:	Ústecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Trojhora
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	--
Návštěva:	16.6.2013

Vrchol Trojhory dosahující nadmořské výšky 451 m vystupuje ve V části chráněné krajinné oblasti Českého středohoří cca 1,5 km JZ od obce Třebušín na Litoměřicku. Pravděpodobně se jedná o jediný kopec v Česku, který lze s trochu nadsázky označit jako štít. Pojmem horský štít se označuje vrcholová část hory nebo horského masivu tvořená skalními stěnami a složitějšími skalními tvary, obvykle v nadmořské výšce nad 2000 m. Stejně tak se štítem rozumí výrazná izolovaná hora se strmými skalními stěnami, obvykle velmi těžce přístupná.
Přechod vrcholového hřbetu Trojhory, německy zvané Dreiberg je exponovaný a poměrně náročný a za vlhka i nebezpečný. Na tuto skutečnost upozorňuje již turistická tabulka na rozcestí pod horou. Štít Trojhory je nejlépe rozpoznatelný od Z ze silnice ze Staňkovic do Řepčic. Jinak se jedná o poměrně nenápadný a nadmořskou výškou nepříliš zajímavý vrchol, který nespadá ani do žádné kategorie chráněných přírodních památek. Název hory souvisí patrně se třemi úrovněmi vrcholových skal, jimiž je Trojhora tvořena. Odvozen může být i od vystupujícího skalního masivu, který je puklinami rozdělen na dva samostatné skalní útvary, přičemž širší z nich je částečným zářezem rozťat ve dví.
Z geomorfologického hlediska náleží Trojhora do oblasti Verneřického středohoří a spolu s Kalichem a Pannou obklopuje Třebušínskou kotlinu. Z vrcholů je nejnižší, ale díky svému špičatému štítu vyčnívajícímu vysoko nad koruny stromů, je z dálky dobře viditelná. Trojhora je tvořena černošedým bazaltem, výlevnou vyvřelou horninou s charakteristickou sloupkovou odlučností. Svahy pokrývá les a místy kamenná suťová pole. Daří se v nich typickým lesním rostlinám, jako je např. lilie zlatohlávek, samorostlík klasnatý, pstroček dvoulistý, mařinka vonná, bažanka vytrvalá, jarmanka větší, starček Fuchsův, kamejka modronachová a jiné. Vrchol, tvořený úzkým skalním hřbetem, spadajícím na S straně kolmo dolů, porůstají pouze traviny a nízké keře. Na východním užším skalním útesu se rozkládá malá plošinka, na níž je umístěn vrcholový bod. Sousední mohutnější skalisko bývá na jaře bohatě porostlé tařicí skalní. Skály jsou vhodným stanovištěm pro řadu chráněných a vzácných rostlin. Kromě tařice zde roste kostřava sivá, mochna jarní a některé druhy rozchodníků. Na loukách mezi lesem a skalami se daří omanu německému, kavylu sličnému, česneku horskému a dalším. Asi 300 m JZ od vrcholu, při lesní cestě od Chudoslavic, roste památný strom Buk pod Trojhorou. Jedná se o 27 m vysoký buk lesní s obvodem kmene 339 cm. S a V svahy vrchu odvodňuje Trojhorský potok, který na S úpatí působivě meandruje. Na jeho březích vykvétá zjara bledule jarní. Vodu ze Z a J úbočí odvádí potok Chudoslavický. Oba potoky náleží do povodí Lučního potoka.
Vrchol Trojhory nabízí krásné výhledy do všech světových stran. Výhledu na V vévodí charakteristická silueta Sedla, které je se svými 726 m n. m. dominantou širokého okolí. Před ním se krčí podstatně nižší vrch Litýš se sousedním Mlýnským vrchem a na S se vypínají sopečné kužely Kalich a Panna. Všechny tři vrcholy skrývají v listnatém porostu zříceniny středověkých hradů. Na Z se táhne hřbet Dlouhého vrchu a na JZ spatříme nejznámější část Českého středohoří s vrchy, jako jsou Házmburk či Milešovka. K J se otevírá rovinaté Polabí s bájným Řípem.
Přes Trojhoru vede žlutě značená turistická trasa z obce Třebušín do Kamýka a úpatím prochází též naučná Zlatá stezka zemí hradů vedoucí z Úštěka do Budyně nad Ohří. Zlatá stezka spojuje většinu hradů a hradních zřícenin v oblasti Českého středohoří. Její celková délka bude 89 km, dosud však není celá realizována. Obtížně schůdný štít Trojhory je možné obejít po neznačených, ale bezpečnějších traverzových stezkách.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.592337 E14.190075

Navštívená místa v okolí: