Úštěk - hrad
Gotický městský hrad v historickém jádru Úštěka, 16 km SV od Litoměřic
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Úštěk | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.mesto-ustek.cz | |
| Návštěva: | 2.12.2012 |
Nejstarší zmínka o Úštěku pochází patrně z r. 1218, kdy je uveden v listině kapituly litoměřické. Úštěk ležel na obchodní cestě spojující Litoměřice s Českou Lípou a Lužicí. Městem se stal již před r. 1361, kdy ho přijal od krále Karla IV. v léno Petr z Michalovic. Historické centrum města bylo vybudováno na ostrohu, jehož střední část se rozšiřuje a právě zde byl patrně na poč. 15. stol. postaven úštěcký hrad. Jeho existenci je na základě historické zprávy možné prvně předpokládat k r. 1408. Stavebníky byli páni z Dubé, kteří hrad s městem vlastnili až do r. 1426, kdy jej koupil husitský hejtman Václav Carda z Petrovic. Ten se ve značné míře účastnil bojů ve zdejším kraji a město utrpělo značné škody, když bylo r. 1428 dobyto vypáleno katolickým vojskem. Hrad byl záhy obnoven a zároveň došlo k výstavbě nového opevnění hradu i města. Tehdy byla postavena nejsilnější obranná věž městského opevnění, zvaná Pikartská. Husitský hejtman potřeboval mít v Úštěku silnou oporu, protože okolí bylo vesměs nepřátelské.
Od r. 1475 drželi Úštěk Sezimové z Ústí. Kolem r. 1525 byly za Jana Sezimy postaveny či obnoveny brány s věžemi, hradby byly zpevněny pravoúhlými věžemi a opevnění bylo zdokonaleno výpadovými chodbami. Ve stejné době byl přebudován hradní palác a bylo přistavěno druhé patro s velkým sálem. Po určitou dobu drželi Úštěk spolu se Sezimy z Ústí Šternberkové. Po Bílé hoře byly jejich statky zkonfiskovány a za třicetileté války získali panství jezuité, kteří přenesli své sídlo a správu do Liběšic. V renesanční době doznal hrad jen malé změny a na poč. 17. stol. byl již ve špatném stavu. Ještě za jezuitů byl však výrazně barokně upraven. Dle letopočtu na bráně byly tyto práce ukončeny v r. 1677.
R. 1680 se město připojilo k velkému selskému povstání. V té době měl už český Úštěk německý ráz. Pro celé Úštěcko bylo významné zrušení jeho vrchnosti, jezuitského řádu v r. 1773. Panství i město přešly do státního majetku a byly zde provedeny reformy, které jsou po svém autorovi F.A. Raabovi označovány jako raabizace. Panské dvory byly rozděleny zemědělcům a hrad byl prodán právovárečnému měšťanstvu a sloužil jako pivovar.
Úštěcký hrad byl postaven na skalním ostrohu v jádru města. Jeho dispozice byla dvojdílná. Respektuje systém městské parcelace, do něhož byla vložena tak, že na S tvořila část fronty náměstí a na J se k ní přikládaly snad následně městské hradby. Zde je do ohrazení zapojena čtverhranná obytná Pikartská věž. Nevelké, téměř čtvercové jádro zaujalo SV nároží dispozice. Jeho hlavním a zřejmě i jediným objektem byl obdélný trojprostorový palác s nádvorním věžovitým přístavkem, zjištěným archeologickým výzkumem Fr. Gabriela. Palác stál volně, pouze na čelní straně byl zřejmě vetknut do ohrazení. Ve druhé stavební fázi byl prodloužen o jednu místnost V směrem.
Úštěk je vzácným příkladem malého hradu, vloženého do města dodatečně a současně jedním z mála šlechtických hradů zbudovaných ve městech v době Václava IV. Jeho palác se svou podobou a vybavením blíží velké tvrzi. V této kvalitativní úrovni je Úštěk v rámci současného stavu vědomostí o českých hradech nezastupitelný.
Hrádek u Úštěka (Helfenburk) - hradHřídelík - zřícenina
Konojedy - zámekLevín - zříceninaRonov (u Úštěka) - zříceninaStranné - tvrz
Stvolínky - kostel Všech svatýchStvolínky - zámek
