Stvolínky - kostel Všech svatých
Gotický kostel postavený na přelomu 14. a 15. stol. snad na místě původní dřevěné stavby, 10 km JZ od České Lípy
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Stvolínky | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.obec-stvolinky.cz | |
| Návštěva: | 9.5.2010 |
Kostel leží na levém břehu Bobřího potoka v obci Stvolínky. První doložená zmínka o kostelu pochází z r. 1352, kdy náležel arcijáhenství litoměřickému. Byl postaven jako farní kostel, v době pobělohorské byl filiálkou ke Kravařům a r. 1723 se stal znovu farním. V současné době je fara neobsazená a je spravována "ex currendo" z Jestřebí.
Kostel Všech Svatých ve Stvolínkách je považován za jeden z nejstarších v zemi, předpokládaná doba vzniku je 11. stol. Pro jeho polohu v bezprostřední blízkosti zaniklé tvrze se snad jednalo o vlastnický kostel. Údajnou dřevěnou stavbu na přelomu 14. a 15. stol. nahradila stavba kamenná. V 16. stol. byla v suterénu vystavěna hrobka držitelů hradu a panství Ronov. Na vnější straně kostela je osazeno 5 renesančních náhrobků. Kostel byl několikrát opravován, r. 1770 byla do rohu, tvořeného Z stěnou věže a S zdí kostelní lodi, vestavěna kaple sv. Anny. Zásadní přestavba včetně prodloužení presbytáře na V proběhla r. 1811. Vedl ji stavitel Jakub Brošek ze Zahořan u Litoměřic. R. 1883 byla provedena oprava vnějšího pláště stavby. Přitom byla vyzděna stará dřevěná konstrukce nejvyššího patra věže, opatřená původně ochozem. Střecha nespočívala do té doby přímo na zdivu, nýbrž na zvonici a čtyřech dřevených rohových sloupech, spojených navzájem dřevěným laťovím. Restaurátorské práce v interiéru kostela, včetně výměny některých stropních trámů, proběhly r. 1931. O rok později bylo zavedeno elektrické osvětlení.
Ze středověkého kostela se dochovalo v současné architektuře pouze jednolodí. K lodi přiložila od S goticko-renesanční fáze hranolovou věž. Novověk přehodnotil presbytář a přiložil na V od věže sakristii a na Z od věže kapli sv. Anny.
Strukturu středověkého zdiva kryje kvalitní utahovaná a později pekovaná omítka, uplatňující se pouze v místech opadu novověkého omítnutí. To překrývá i zazdívky středověkých otvorů, vyplněné smíšeným zdivem stejně, jako ostatní mladší zásahy. Starší omítka zachycuje i zdůraznění SZ a JZ nároží předrýsováním v omítce. Zdá se, že podobné stopy se objevují i na nárožích věže. Dochované středověké architektonické prvky líčila gotika červenou barvou.
Gotický původ lodi jednoznačně dokládají dva funkční dveřní otvory, jeden relikt narušený novověkým oknem a zazděné okenní otvory s lomenými oblouky. První dveřní otvor zpřístupňuje přízemí věže z prostoru lodi. Druhý dveřní otvor prostupuje Z částí S zdiva lodi. Plný oblouk portálu, okosený, s téměř nečitelným náběžním štítkem, se dnes otevírá do kaple sv. Anny, původně se však jeho červené zvýraznění uplatňovalo na S průčelí. Na J průčelí odkryl opad omítky relikt pravé strany dveřního otvoru. Jeho oblouk a rozsah nedovoluje torzo stanovit. Okenní otvory vykazují dvě stavební fáze. Starší se projevuje ostře ostře lomeným obloukem v pravé ose Z průčelí. Na levé okenní ose téhož průčelí se projevuje první z mladších okenních otvorů. Druhý z nich odkryla opadlá omítka na J průčelí.
Loď, dispozičně dnes členěná vloženými tribunami podél S, Z a J stěny, se zachovala svou středověkou konstrukcí asi nepravidelně až pod mladší korunní římsu. V Z stěně se projevuje do výklenku zazděním upravený starší okenní otvor. O původu V stěny se pouze domníváme, že její nároží náleží do období gotiky. Vítězný oblouk je evidentně mladší.
Hranolovou věž dělí kordonové římsy do čtyř podlaží. Prví dvě otevírají nevelké obdélné okenné otvory, třetím podlažím prostupují zvuková okna, na S a Z straně mírně zalomená. Nejvyšší podlaží vzniklo přestavbou staršího řešení věže někdy v novověku. Přízemí věže zaklenuje plná valená klenba s vrcholnicí kolmo k ose kostela. Dnes ji prostupuje nový průraz, související nejspíše s otevřením vstupu od V. Původní vstup spojoval přízemí věže dveřním otvorem s lodí, ve které se pohledově uplatňuje jeho ostění. Jednoduchý portál s architrávem člení široké okosení s odsazenými miskovitě projmutými náběžními štítky. Do věže se otevíral výklenkem s rozevírajícími se špaletami. Jeho podoba naznačuje, že byl druhotně prolámán zdivem lodi. Teprve později uzavřel výklenek portál, osazený sice blíže k ústí výklenku do věže, svou pohledovou stranou však otočený do lodi. Druhotně osazený portál s plným obloukem lemuje okosení s nečitelnými náběžními štítky.
Za dnešního stavu poznání se zdá, že současný objekt kostela obsahuje dvě gotické stavební fáze. Starší z nich se projevuje jediným okenním otvorem nejspíše v reliktu zdiva, dozděného ve druhé stavební fázi, která také dala vzniknout zbylým středověkým otvorům. Otázkou zůstává vztah mezi touto stavební aktivitou a budováním věže. Zdá se, že neproběhla-li stavba současně, jak naznačuje průraz vstupu z lodi do věže, pak mezi nimi nebyl velký časový odstup. To dokládá stejné řešení povrchové úpravy věže a lodi, vycházející z gotického cítění.
Červený dům - zámek
Česká Lípa - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří MagdalényHostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zříceninaHrádek u Úštěka (Helfenburk) - hradHřídelík - zříceninaChudý hrádek - zříceninaJiljov - tvrzKonojedy - zámekKvítkov - zřícenina
