Vřísek (Drchlava) - zříceina
Zaniklý hrad či tvrz pravděpodobně z pol. 14. stol., 12 km J od České Lípy
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Vřísek (Drchlava) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.butbn.cas.cz | |
| Návštěva: | 18.4.2010 |
Panské sídlo zde bylo založeno již ve 14. stol., nicméně první dosud známá zmínka z r. 1402 v souvislosti s dělením synů Jindřicha Berky z Dubé o majetek uvádí jako součást statku hradu Chudý Hrádek Jindřicha mladšího jen poplužní dvůr ve Vřísku. Při terminologické nespolehlivosti středověkých pramenů nelze pochybovat, že součástí poplužního dvora byla tehdy tvrz či hrad, kterou označil autor listiny jako poplužní dvůr.
Další písemná zpráva se objevuje až r. 1543, kdy je zmiňován "zámek pustý řečený Vřísek". Samotná ves byla později snad opuštěna a při novém osazení přejmenována na Hradiště, neboť pod tímto jménem je poprvé uváděna r. 1633. Jméno Vřísek pak bylo v 19. stol. mylně spojeno s loveckým zámkem na Žižkově Hoře, nazývaným tak až do pol. 80. let 20. stol. Teprve výsledky průzkumu M. Ebela pomohly starší omyl odstranit. A. Sedláček do těchto míst navíc klade sídlo Drchlavu, po které se psal již r. 1265 Načepluk.
Vřísek vznikl v 1. pol. 14. stol., jak dokládají archeologické nálezy F. Gabriela. Byl založen na pískovcové ostrožně vybíhající z plošiny do údolí Dolského potoka, proti němuž je převýšena o 9-10 m. Dnes nehluboký příkop, který odděluje hradiště od pozvolna stoupajícího terénu, narušila zástavba domu č.p. 8. Není vyloučeno, že zástavba této usedlosti navazuje na starší objekty předhradí. A. Sedláček uvádí do souvislosti s panským sídlem její sklep. Jednalo-li se o předhradí, musíme počítat s jeho opevněním i na J straně. Jeho pozůstatky však zmizely beze stop při stavebních úpravách. Je možné, že se předhradí změnilo po opuštění hradu na poplužní dvůr a prodělalo samostatný vývoj, zatímco hrad ztratil svůj význam zcela a jeho zbytky posloužily okolnímu obyvatelstvu jako zdroj levného stavebního materiálu. Lze předpokládat, že prostorem usedlosti č.p. 8 vedla přístupová komunikace ke hradu.
Vedle příkopu, sloužícího na počátku našeho století jako chmelnice, byl hrad chráněn kamennou zdí. Její zbytky zjišťujeme na Z a V straně ostrožny. A. Sedláček viděl jakési fragmenty zdiva v příkopu, pravděpodobně na jeho S straně, dnes značně narušené odkopáním. Vzhledem ke zděnému opevnění na bočních stranách ostrožny však musíme tuto formu předpokládat i na straně čelní. Hradba tedy vymezovala trojúhelník o stranách 26 x 38 x 34 m. O jejím průběhu se z dochovaných zbytků mnoho nedozvídáme.
Na V straně je počátek u příkopu dán přitesáním jeho stěny. Odtud musela pokračovat přímo, podél téměř svisle ulámané skalní hrany. Avšak v místech, kde se skála rozpadá do jednotlivých bloků a svah je mírnější, zjišťujeme, že líc hradby asi vystupoval k V. Na S straně ostrožny stopy opevnění patrné nejsou, pokud ovšem nepočítáme šikmé přitesání skalních bloků v dolních partiích při úpatí. Rovněž nepatrný fragment hradby na horní hraně mírnějšího Z úbočí ostrožny nedovoluje vymezit přesnější průběh fortifikace. Pravděpodobně s ní souvisí i úprava jednoho ze skalních bloků, který mohl nést opěrák hradby.
Terénní depresi při nejdelší V hraně interpretujeme jako pozůstatky zástavby. Zahloubený objekt, zčásti vytesaný ve skalním podloží, zčásti zahloubený v půdní výplni spár, dnes nedovoluje bez archeologického výzkumu ani přesnější vymezení. Pouze Z stranu, obrácenou do nádvoří, přesně určují dva přitesané skalní bloky, vystupující z půdního krytu. Severní z nich snad nese náznak nároží. Je-li tomu opravdu tak, pak tuto stěnu v zahloubeném objektu dotvářela hrázděná či roubená stěna.
Východní strana sklepa přiléhá k hradbě, jejíž zbytky nacházíme v zahloubení, vzniklém asi přitesáním podloží. Ve vnitřní líci zdiva leží rozměrnější pískovcová štuka s prožlabením. Funkci tohoto článku nedovedeme, s ohledem na fragmentárnost celé situace, určit. Jižní strana deprese svou nevýrazností přesnější vymezení stěny nedovoluje. Její protažení jižním směrem dává tušit případnou vstupní šíji objektu, který, ovšem pouze hrubým odhadem, zabíral plochu 5 x 4 m. Popsaná terénní deprese je jediným dokladem zástavby hradu. Půdní kryt, mocný až 40 cm, sice nevylučuje zjištění dalších objektů, současně však není vyloučeno ani to, že stavba byla jedinou na celé akropoli. Jedná se totiž o typ ostrožného hradu s obytnou věží, doplněnou nejvýše drobnými dřevěnými stavbami hospodářského charakteru, které by však bylo lze v tomto případě očekávat spíše na předhradí.
Zánik hradu datuje prozatím získaná keramika do závěru 14. stol., před provedením plošného průzkumu však nelze vyloučit ani počátek 15. věku. Vřísek představuje panské sídlo, zařazované střídavě k hradům nebo tvrzím.
Hostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zříceninaHrádek u Úštěka (Helfenburk) - hradHřídelík - zříceninaChudý hrádek - zříceninaJestřebí - zříceninaJiljov - tvrzKvítkov - zříceninaLoubí - zříceninaMilčany (Vítkovec) - zřícenina
