Kleť - přírodní rezervace
Přírodní rezervace vyhlášená r. 1956 na ploše 65,04 ha k ochraně lesních porostů ve vrcholové části masivu Kletě na SV svazích hory, 10 km SZ od Českého Krumlova
Typ: | Přírodní zajímavosti | |
Kraj: | Jihočeský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Kleť | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | -- | |
Návštěva: | 2.8.2009, 5.8.2010 |
Jedná se o smíšený horský les s komplexem acidofilních bikových a třtinových bučin a menšími plochami květnatých bučin, místy až pralesovitého charakteru. Druhově pestrá fauna bezobratlých i obratlovců, vázaných na přirozené smíšené horské porosty. Celý masiv Kletě je tvořen granulitem. V okolí vrcholu se nacházejí převážně světlé granulity s velmi nízkým podílem biotitu. Roztroušeně jsou v granulitech obsaženy čočky pyroxenických granulitů až amfibolitů a čočky přeměněných hořečnatých ultrabazických magmatitů (hadce). Na SZ od vrcholu se tyčí několik skupin mrazových srubů a skalních hradeb, vzniklých periglaciální modelací georeliéfu v dobách ledových. Ve stěnách těchto útvarů jsou vyvinuty výrazné horizontální pukliny. Nejhojnějším půdním typem jsou kambizemě v různých varietách. Na vrcholovém plochém hřbetu je vyvinut podzol kambizemní s hydropodzolem rankerovým. Na skalnatějších a strmějších svazích leží ranker kambizemní, výjimečně ranker typický.
Hlavní vegetační jednotkou ve spodních částech přírodní rezervace jsou acidofilní bikové bučiny. Dominantní dřevinou je buk lesní. Bylinné patro je floristicky velmi chudé, nejčastějšími druhy jsou metlička křivolaká, bika bělavá, borůvka černá, šťavel kyselý aj. Roztroušeně se v bučinách vyskytují kapradiny, např. kapraď samec, papratka samičí, bukovinec osladičový a bukovník kapraďovitý. Na živnějších a vlhčích stanovištích nebo na kamenitých svazích jsou vyvinuty kostřavové bučiny. V jejich stromovém patře převládá buk a hojně je přimíšen javor klen. V bylinném podrostu dominuje kostřava lesní. Velmi úživná stanoviště, zejména u pramene Chlumského potoka, osídlují ostrůvkovitě bučiny s kyčelnicí devítilistou. Na vrcholovém hřbetu se zachovaly třtinové smrkové bučiny. V S a JZ částí rezervace převažují smrkové monokultury.
Typický je výskyt některých horských plžů, jako např. závornatka křížatá, slimáčník horský a karpatský. Suťová pole na Kleti jsou biotopem vrásenky pomezní a zemouna skalního a vyskytují se zde zajímavé druhy pavouků. Tento typ biotopů se však z větší části nachází mimo území PR. Bučiny se vyznačují druhově bohatou faunou brouků. Žijí tu mimo jiné střevlík, lesák, potemník, zdobenec zelenavý, roháček bukový, tesaříci a větevníček. V horských bystřinách se objevují vodnáři. V zetlelém bukovém dřevě se vyvíjejí různé druhy dvoukřídlých, např. tiplice, drvohlodka a různatka. Hojná je zde můra blýskavka kapradinová a byl tu zaznamenán i výskyt horského motýla okáče černohnědého. Na vrcholové části hřbetu nalezneme značný počet hnízdních kup mravence Formica aquilonia. V chráněném území je běžná ještěrka živorodá, v hnízdní době byl zjištěn též krkavec velký a sýc rousný.
Do PR zasahuje část genové základny pro smrk, buk a klen. Přirozené listnaté porosty jsou ponechány bez zásahů, nejstarší dosahují stáří až 170 let. Vrcholové porosty patří k lesům ochranným. Pěstební opatření se soustřeďují na postupnou přeměnu smrkových kultur v severní a jihozápadní části PR. Cílem hospodaření je vytvoření podmínek pro samovolnou obnovu bez zásahu člověka.
Český Krumlov - grafitový důl
Dívčí Kámen - přírodní rezervace
Dívčí Kámen (Maidštejn) - zřícenina
Holubovské hadce - přírodní rezervace
Horní Luka - přírodní památka
Horní Vít - kostel sv. Víta
Chvalšiny - Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu
Kleť - hvězdárna
Kleť - lanová dráha