Horní Vít - kostel sv. Víta

Zřícenina kostela z pol. 17. stol. s přistavěnou kaplí, 15 km JZ od Českých Budějovic

Typ:	Církevní památky
Kraj:	Jihočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Horní Vít
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.habri.cz
Návštěva:	3.8.2009

Základní kámen kostela sv. Víta nad obcí Habří položil dne 20. září 1644 opat Jiří Wendschuh. Při tom bylo místo výslovně prohlášeno za památné, protože již před stavbou kostela zde stála prostá kaplička, která opatrovala studánku. Voda z ní údajně r. 1621 uzdravila chromého vojáka a slepému člověku vrátila zrak. Díky tomu ke studánce přicházeli lidé věřící v její zázračnou moc.
V zakládací listině, vlastnoručně pořízené opatem Wendschuhem se píše: "My, Jiří, božím posláním opat cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě v Čechách, oznamujeme, že dlouhá léta již velké množství věřících ku kapličce u zázračné studánky v lese na blízku Habří putuje. Proto jsme dali u této kapličky větší kostel v těchto nepokojných dobách vystavěti a tentýž kazatelnou, okny a třemi oltáři ozdobiti a sv. Vítu, mučedníku, věnovati a ty tři zde zřízené oltáře sv. Vítu, druhy oltář Blahoslavené P. Marii a třetí sv. Josefu zasvětiti.
Zřízením tohoto kostela domníval se krumlovský prelát Jiří Bílek býti ve svých právech zkrácen. Proto to žaloval pražskému arcibiskupovi a kardinálovi z Harrachů, který jeda jednou do Vídně, u něho se zastavil. Vypravoval mu též, ze vyšebrodský opat nesmí zakládati kostely aniž oltáře světiti, že jesto zkracování práv arcibiskupa jakož i krumlovského kostela, který taktéž ke cti sv. Víta mučedníka založen jest. Tímto osočením se skutečně biskup tak rozhněval, že vysvěcení kostela zakázal. Mezitím ale zaslal opat arcibiskupovi, papežem Bonifácem řádu udělené výsady a práva, čímž jej přiměl k tomu, že nejen vysvěcení kostela dovolil, ale i krumlovského preláta dopisem, který vlastnoručně v klášterní kanceláři psal, vyzval, aby při svěcení dotčeného kostela české kázání měl a opata při všech obřadech věrně obsluhoval. Budoucně, aby opata nikdy v právech nezkracoval. To vše se stalo. Krumlovský prelát se dostavil, kázal, při svěcení posluhoval a více nás v ničem nezkracoval..."
Kostel byl 27. května 1647 vysvěcen k poctě sv. Víta. Bohoslužby se zde konaly každou první neděli v měsíci a čtvrtou neděli po Velikonocích a o slavnosti sv. Víta, kdy sem putovala procesí z dalekého okolí. Mši svatou sloužil střídavě boršovský farář se strýčickým.
Během josefínských reforem byl kostel sv. Víta nad Habřím dekretem ze dne 1. května 1787 uzavřen a oltáře převezeny do Boršova. Kostel tak přestal být využíván a chátral. V r. 1861 se zhroutila klenba kostela a o šest let později r. 1867 byly kostelní zdi strženy a použity na opravu haberské myslivny. Dodnes se dochovala pouze 9 m vysoká jižní zeď se třemi okny s lomenými oblouky.
Od nepaměti putovali zdejší lidé v době velkého sucha či mokra prosit ke zřícenině svatovítského kostela, kam byl umístěn na skle malovaný obrázek sv. Víta, o pomoc a vždy byli vyslyšeni. Proto přičítali tomuto místu zázračnou moc a ve zlých dobách se sem uchylovali pod ochranu sv. Víta. R. 1884 sužovalo kraj velké sucho, a tak se zbožní osadníci rozhodli putovat ke sv. Vítu a prosit o vláhu. Po ukončení procesí opravdu zapršelo a místní se proto zavázali, že jako dík postaví sv. Vítu novou kapličku. Od faráře z Deštné Bedřicha Kamarýta nechali vymalovat nový obrázek sv. Víta a umístili jej prozatím do zříceného kostela. Obyvatelé Kvítkovic a Habří se dohodli na tom, že kapličku společně vystaví a poslali žádost vyšebrodskému opatství, kde prosili o přidělení vhodného místa a nějakého daru na stavbu kaple. Dne 4. listopadu 1884 opatství žádosti vyhovělo, stejně jako obecní výbory obou obcí. Opatství povolilo postavit kapli na místě zříceného kostela, darovalo na její stavbu dřevo a opat nechal pro kapli zaslat oltář Ukřižovaného. Kvítkovičtí přispěli potřebnými cihlami, Haberští stavebním kamenem, pískem a vápnem a společně se pustili do stavby kaple. Později ale Kvítkovičtí odmítli dále na kapli přispívat a stavba se pozastavila. Teprve r. 1890 byla kaple svépomocí Haberských dostavěna.
Vnitřní výbavu kaple obstarali výhradně dobrodinci. Oltář daroval opat kláštera vyšebrodského Leopold Waczkarz, antipedium a dva polštáře na oltář darovala paní Františka Streinzová, choť zdejšího revírníka, druhé dva pro smuteční bohoslužby paní Anna Chromá, choť řídícího učitele. Pan Jan Kořan a Adolf Edelbauer darovali kříž, pověšený dříve v pivovaru.
Když byla kaple dostavěna a místo kolem, na kterém pan Alois Streinz kaštany osázel, upraveno, požádali místní Nejdůstojnějšího pana faráře dubenského Bartoloměje Bergera, aby kapli vysvětil. R. 1994 bylo torzo kostela opraveno. Byly vyzděny vybourané části a koruna zdi zabetonována s ocelovou výztuží.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.947079 E14.320169

Navštívená místa v okolí: