Český Krumlov - grafitový důl

Dodnes fungující grafitový důl s expozicí pro návštěvníky na okraji města Český Krumlov, 23 km JZ od Českých Budějovic

Typ:	Technické zajímavosti
Kraj:	Jihočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Český Krumlov
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.grafitovydul.cz
Návštěva:	3.8.2010

Okolí města Český Krumlov má bohatou hornickou minulost, a to nejenom v těžbě grafitu, ale též zlata, stříbra a dalších kovů, nerostů a hornin. Samotná historie těžby a zpracování grafitu zasahuje do období před více než 2000 lety, kdy grafit dobývali a pro výrobu žáruvzdorné keramiky užívali staří Keltové.
K výrobě tužek se tuha začala používat až po odkrytí grafitového ložiska u Barrowdale v severní Anglii r. 1546. První záznamy o dobývání tuhy u Černé (Hůrka) na Českokrumlovsku pocházejí z r. 1767. Je však velmi pravděpodobné, že dobývání tuhy bylo zahájeno již dříve.
Využívání grafitových ložisek probíhalo ve dvou hlavních oblastech: Černá v Pošumaví a Český Krumlov.
Do pol. 19. stol. kontrolovalo většinu těžby knížecí Těžařstvo Schwarzenberské, avšak nová poptávka po grafitu v r. 1846 vyvolala velkou grafitovou horečku. Těžba v okolí Černé, Mokré, Hůrky a Bližné se značně rozšířila. Nejvýznamnějšími těžařstvy se staly Schwarzenberské těžařstvo, Eggenberské těžařstvo a těžařstvo Mokřanské. Z té doby jsou známá důlní díla šachta Ida, Pavel, Princ, Jan, Rudolf a spousta dalších, jež jsou v současné době již zatopeny Lipenskou vodní nádrží. Štoly Josefova a Ferdinandova jsou dodnes přístupné kamenným portálem.
Za největšího rozkvětu v 70. letech 20. stol. pracovalo v jihočeských grafitových dolech na 1000 havířů. Na Krumlovsku byl těžen grafit na několika místech krumlovskými obchodníky a místními sedláky od 20. let 20. stol., a to bez povolení. Teprve z 30. let pocházejí první propůjčky měr. Hlavním kutéřem byl v té době A. Neveklovský. V pol. 60. let ho zastínilo těžařstvo bratří Poráků, tzv. Krumlovské těžařstvo. To se soustředilo na J okraji města v oblasti Plešivce až do první světové války.
V SV okolí Českého Krumlova (Domoradice-Přísečná) těžilo několik kutéřů. Známá je především 34 m hloboká štola Josef těžařstva Eggert, situována J od dolu Oudolen. Ve 2. pol. 19. stol. se dále kutalo v okolí Spolí, Větřní, Němče, Dobrkovic, Slupence a Kladného.
V Českém Krumlově to byly především důl Arnošt, jehož odvodňovací štola ústí spolu s dalšími na levém břehu Vltavy v Rybářské ulici a jiné četné štoly a šachtice. Pozdější rozvoj těžby grafitu ve 20. stol. nastal až po druhé světové válce na ložiscích Domoradice, Lazec a především Městský vrch, kde je v současnosti soustředěna těžba i pro důl Lazec.
Grafity jsou geologicky vázány na pestrou sérii moldanubika, procházející oblastí od německého Pasova přes oblast Lipna a Českého Krumlova k českobudějovické pánvi. Grafitonosné struktury (bliženská, mokřanská, podkleťská, domoradická) dosahují délky až 10 km. Grafitické polohy se především vyskytují na kontaktu biotitických pararul a krystalických vápenců. Směrná délka dobývaných ložisek se pohybuje od 300 m do 1 km. Mocnost bývá průměrně okolo 2-6 m (max. 25 m), úklon od 35-80 stupňů. Výskyt grafitových poloh směrem do hloubky u Českého Krumlova byl potvrzen až 350 m a u Novosedel až 1500 m. Obsahy uhlíku na těžených lokalitách se pohybují mezi 10-30 %. Předpokládá se, že grafit je organogenního původu a vznikl regionální metamorfózou bituminózních sedimentů (grafické ruly a vápence). Z hlediska mineralogického se v grafitických ložiscích vyskytují pyrit, pyrhotin, kalcit, galenit, aragonit, evansit, stewensonit, granát, zoisit, molybdenit, torbernit, glockerit aj.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.817249 E14.304049

Navštívená místa v okolí: