Košťálov - zřícenina
Zříceniny gotického hradu na dominantním vrchu nad městem Třebenice, 6 km JZ od Lovosic
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Košťálov | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hrady-ceskeho-stredohori.cz | |
| Návštěva: | 17.4.2004, 18.3.2012, 2.12.2012 |
Zříceniny hradu Košťálova se tyčí na výrazném čedičovém vrchu Košťál (481 m n. m.) nad městem Třebenice. Doba založení hradu není známá, podobně jako jeho stavitel a první majitelé, o nichž dobové prameny mlčí. Vzhledem k charakteru stavby musel být stavitelem hradu movitější šlechtic v dobrém postavení. F.A. Heber se dokonce domníval, že Košťálov byl královského založení. To je však vzhledem k majetkové struktuře okolních panství nepravděpodobné a k tvrzení chybí jakékoli důkazy. Literatura se přiklání k názoru, že hrad nechali v průběhu 14. stol. postavit pánové z Házmburka.
V l. 1276-1303 se připomíná Petr z Košálu či Košálova, což byla lokalita podle místního určení šlechticů uvedených spolu s Petrem nepochybně shodná s Košťálovem. Není však zřejmé, zda se jméno vztahovalo k hradu, či spíše ještě ke vsi. První prokazatelná zpráva o hradu připomíná r. 1372 purkrabího Aleše mladšího ze Slavětína. O něm soudobý kronikář Beneš z Veitmile vypráví historku, jak hrad zasáhl blesk a Alešovi a jeho manželce při tom shořely špičky střevíců. Aleš je v pramenech uváděn znovu v r. 1378, kdy na něj byla uvalena klatba kvůli sporům s církví a opětovně pak v r. 1380.
Z r. 1422 pochází zpráva, že byl hrad obléhán husitským vojskem. O rok později se jako majitel blízkých Třebenic, které patřily původně klášteru sv. Jiří na Pražském hradě, uvádí Jan Kaplíř. Držení města Kaplířům potvrdil král Zikmund. Z toho lze usuzovat, že Kaplířové byli v té době i pány košťálovského hradu. Vzniklo tak panství, pro něž byl zřejmě Košťálov vojenskou oporou a Třebenice městským střediskem.
Ještě v r. 1486 měl hrad charakter panského rezidenčního sídla. Tehdy došlo k rozdělení kaplířovského panství, ale hrad měl být otevřen všem bratrům, kteří si panství rozdělili, a rovněž hájit jej měli společně. Zdislav sídlil v paláci horního hradu, Dobeš a Jan každý v samostatném domě v hradě dolním. Postupem času přestal hrad nárokům nových majitelů vyhovovat, a proto byly u dvora a vsi Košťálova postaveny dvě tvrze. V držení Kaplířů ze Sulevic zůstal hrad až do r. 1609, kdy jej získal Adam ze Vchynic. V té době byl hrad již neobývaný a pomalu chátral. Za třicetileté války je již uváděn jako pustý.
Hrad Košťálov je klasickou ukázkou hradu donjonového typu, který dovoluje datovat jeho vznik již do 1. pol. 14. stol. Hradní areál byl tvořen horním hradem s palácem a dolním hradem s nejméně dvěma obytnými stavbami a objekty hospodářského charakteru. Hlavní obranou i obytnou stavbou hradu byl parkánem obehnaný donjon (palác), vystavěný na strmé vrcholové skále. Palác býval původně třípodlažní, jak dokládají stará vyobrazení hradu. Přízemí bylo bez oken, v prvním patře byla menší okna a druhé zaujímal rytířský sál se čtyřmi velkými okny na protilehlých stranách. Obytná věž tvořila prakticky jedinou budovu hradního jádra. O něco níž, na zarovnané plošině, se rozkládal areál předhradí, kde se dochovaly pouze nepatrné relikty zástavby, představující nejspíše hospodářské budovy, a ohrazení. V 19. stol. zde byl prováděn výzkum, který umožnil lokalizovat zbytky kuchyně do SV cípu předhradí. Nálezy v SZ části dokládají kovárnu a sklad železa. Uprostřed areálu se nacházejí zasypané sklepy. Objeveno bylo i značné množství zámků a klíčů z 15. stol., střel, ostruh, uzd, podkov a dalších nálezů, které byly předány do muzea v Třebenicích.
Romantická zřícenina lákala k návštěvám četné umělce, mezi nimi i Karla Hynka Máchu, který ji v r. 1833 zachytil ve svém skicáku rovnou dvakrát. Poprvé je Košťálov nakreslen s Třebenicemi a hradem Skalkou, podruhé samostatně. Košťálov zobrazil na poč. 50. let 20. stol. také Emil Filla v cyklu obrazů Českého středohoří, které maloval technikou lavírované tuše.
Čížkovice - zámek
Čížkovice - židovský hřbitovDubany - kostel sv. Petra a Pavla
Házmburk - hrad
Kamenná slunce - národní přírodní památkaKamýk - zřícenina
Lovoš - horaMilešov - zámekMilešovka - horaOltářík (Hrádek) - zřícenina
