Milešov - zámek

Původně gotický hrad přestavěný na renesanční zámek v obci Milešov, 10 km SZ od Lovosic


Typ:Zámky a zámecké stavby milesov
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Milešov
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.csplitomerice.cz
Návštěva:26.5.2012


Na skalnatém ostrohu nad obcí Milešovem, doloženým poprvé r. 1390, vznikl patrně koncem 14. stol. gotický hrad. Jeho prvním doloženým majitelem byl Petrman z Milešova, příslušník jedné větve Kaplířů ze Sulevic. On nebo jeho nástupce upadl do dluhů, a proto byl Milešov dán r. 1396 do zástavy Janu Hlavovi z Hoholic, který je někdy uváděn jako Janek z Milešova.
Hrad stával na JZ okraji skalnatého ostrohu a jeho jádro bylo v místech, kde dnes stojí starší část zámku. Směrem k S, v místech současné přístupové cesty, probíhal hradní příkop. Podle místní tradice stála až do 19. stol. na skalnatém vršku, S od nynějšího zámku, malá předsunutá gotická věž, chránící přístup k hradu. Na jejím místě byla později vybudována vyhlídka, na jejíž stavbu bylo využito zdiva původní vížky. Z gotického hradu se do dnešních dob dochovaly některé části na tzv. hradě, později renesančně přestavěném. Původní dispozici hradu ale bohužel neznáme. Za suchým hradním příkopem bylo předhradí, kde vznikl panský dvůr, zvaný dodnes Hradčanský, i když byl později na jeho místě postaven objekt nový.
Na počátku husitských válek se držiteli hradu stali bratři Kerunk a Václav Kaplířové ze Sulevic, kteří si majetek záhy rozdělili a Milešov získal Kerunk s manželkou Annou z Lobkovic, s níž měl dva syny, Buška a Kamaréta. Bušek prodal r. 1482 hrad nejspíše Václavu z Kladna, jehož dcera Anežka se provdala za Zbyňka Pětipeského z Chyš a po rychlém střídaní majitelů se r. 1534 dostal Milešov znovu do rukou Kaplířů ze Sulevic.
Patrně ještě za Kaplířů byl hrad renesančně přestavěn. Dnes má tato část podobu jednopatrové budovy přiléhající k novému baroknímu zámku. Její přízemí je propojeno s druhým zámeckým patrem. Budova obdélníkového půdorysu má na JZ pět a na JV tři okenní osy. Na SZ je dole kulatá, nahoře pětiboká věž, která bývala původně vyšší. Kolem r. 1650 byla stavba barokizována a podoba hradu před postavením barokního zámku se nám tak nedochovala.
Ve 2. pol. 16. stol. držel hrad Bohuslav Kaplíř ze Sulevic, jenž r. 1621 učinil svého nejmladšího syna Jana Václava spolumajitelem a později výhradním držitelem milešovského statku, jelikož si byl vědom toho, že jeho majetek je díky účasti na protihabsburském povstání ohrožen konfiskací. Jan Václav se na rozdíl od svého otce povstání nezúčastnil a jeho podíl tak zůstal nedotčen. Jan Václav je však při pijácké pitce zabit. Milešova se ujímá Bohuslavův vnuk Karel, syn nejstaršího Bohuslavova syna Viléma.
Za třicetileté války bylo milešovské panství těžce poškozeno a v l. 1650-1655 začal Karel renesančně přestavený hrad barokně upravovat a v místě trosek původního Hradčanského dvora nechal v l. 1659-1661 postavit nový barokní zámek. Stále stoupající dluhy jej však r. 1661 donutily Milešov prodat Kašparu Zdeňkovi Kaplíři ze Sulevic, nejvýznamnějšímu držiteli Milešova a polnímu maršálkovi a obránci Vídně z r. 1683 před Turky. Za Kašpara Zdeňka vyrostl pod vedením architekta Antonia Porty nový barokní zámek, který byl pravděpodobně jeho prvním dílem v Čechách. Porta postavil čtyřkřídlou budovu o dvou patrech, která se napojuje na starší, renesančně přestavěný a zbarokizovaný hrad. Fasáda zámku je členěna vysokým pilastrovým řádem a přízemek bosáží. Uprostřed S průčelí je vstupní portál s balkonem a vede k němu předložené dvouramenné schodiště s balustrami. Vstupním prostorem byl vestibul zaklenutý šesti poli křížové klenby a napojený na S stranu arkádového nádvoří.
Kašpar Zdeněk neměl děti a požádal proto císaře o svolení povolat patrně ze Saska svého příbuzného Zikmunda Arnošta Kaplíře a učinil ho svým dědicem, aby jméno rodu zůstalo zachováno. Protože státnické záležitosti odvolávaly Kašpara Zdeňka často do zahraničí, byl zámek v Milešově dokončen až r. 1682. Kašpar Zdeněk zemřel r. 1686 ve Vídni a byl pohřben v milešovském kostele. Ustanovený dědic zemřel jako poslední Kaplíř ze Sulevic rovněž bezdětný r. 1701. Generálním dědicem se stal Jan Leopold Hrzán z Harasova, který po přeslici pocházel z kaplířovského rodu. Za jeho působení byla na Milešově dokončena barokní zahrada a po jeho smrti pokračoval v úpravách jeho syn Zikmund Gustav. Rod Hrzánů-Kaplířů z Harasova vlastnil Milešov až do r. 1842. Po neshodách mezi dědici získal panství ve veřejné dražbě Leopold Lažanský, jehož synové zámek prodali hraběti Adolfu Bennovi Ledeburovi-Wichelnovi. Ledeburové vlastnili zámek až do r. 1945, kdy jim byl vyvlastněn. Dnes je zámek využíván jako domov důchodců a je veřejnosti nepřístupný.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.539992 E13.936211

Navštívená místa v okolí:
Zámky a zámecké stavbyČížkovice - zámek
Církevní památkyČížkovice - židovský hřbitov
Hrady, zříceniny, tvrzeKošťálov - zřícenina
Hory a rozhlednyLovoš - hora
Hory a rozhlednyMilešovka - hora
Hrady, zříceniny, tvrzeOltářík (Hrádek) - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeOpárno - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeOstrý (u Milešova) - zřícenina
Zámky a zámecké stavbyPnětluky - zámek
Zámky a zámecké stavbySkalka - zámek


Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III, Severní Čechy. Praha : Svoboda, 1984


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky