Milešovka - hora

Nejvyšší hora Českého středohoří s meteorologickou stanicí a rozhlednou, 10 km SZ od Lovosic


Typ:Hory a rozhledny milesovka
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Milešovka
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:milesovka.cz
Návštěva:26.5.2012


Hora Milešovka, německy nazývaná Donnersberg, Bouřková či Hromová hora, je se svými 837 m n. m. nejvyšším vrcholem Českého středohoří. Odpovídá tomu i její majestátní silueta a ničím nerušený kruhový výhled, který proslulý cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt označil za jeden z nejkrásnějších na světě. První výstup na Milešovku podnikl Alexander von Humboldt v r. 1819 jako doprovod pruského krále Friedricha Viléma III. Výstup poté společně opakovali každoročně až do r. 1839. Turisty byla Milešovka objevena poměrně záhy, jak se můžeme dočíst v 7. svazku díla Čechy z r. 1892 od Bedřicha Bernaua. Až do 20. let 19. stol. neexistoval na Milešovce žádný přístřešek, který by turisty chránil před nepřízní počasí, dokonce na vrchol nevedla ani schůdná cesta. To se rozhodl změnit Antonín Weber, hostinský v Milešově a později ve Velemíně, který zde na poč. 19. stol. po získání potřebných povolení postavil zemljankovou útulnu, v níž nabízel pohoštění cizincům a nocleh na mechových lůžkách. Zpráva o Webrově aktivitě se rychle rozšířila a návštěvníků, především z řad teplických lázeňských hostů, začalo přibývat. Původní chata přestala potřebám turistů vyhovovat a byla nahrazena kamennou stavbou. Vzniklo i několik nových pohodlných cest na vrchol, které návštěvníkům usnadnily přístup. Kolem r. 1850 byla v blízkosti hostince postavena první jednoduchá kamenná rozhledna, kterou do konce 19. stol. využívali nejenom běžní návštěvníci, ale i zeměměřiči.
Počasí na Milešovce bývalo vždy o něco drsnější než v okolí. Hora je největrnějším místem v Čechách a místem s nejvyšším průměrným počtem hodin bouřek. Možná právě to podnítilo v r. 1900 myšlenku předsedy teplického horského spolku Reginalda Czermacka postavit na vrcholu Milešovky meteorologickou observatoř. Pro svůj plán získal souhlas členstva i podporu odborných a vědeckých kruhů, včetně tehdejšího ministra kultury a vyučování. Na stavbu observatoře byla vyhlášena veřejná soutěž, v níž zvítězil návrh teplického stavitele Edmunda Hokeho, který meteorologické pracoviště doplnil o vyhlídkovou věž. Provedení stavby bylo svěřeno firmě Knobloch und Pech za paušální cenu 35 150,- Kč. Stavba probíhala od května 1903 do července 1904 a již následujícího roku byla dostavěna a připravena k meteorologickým pozorováním. Vedení spolku tehdy s meteorology uzavřelo dohodu, která turistům umožňovala přístup na nižší ze dvou vyhlídkových ochozů 19 m vysoké kamenné věže. Na první vyhlídkovou plošinu ve výšce 10 m nad zemí vede dodnes 66 točitých schodů a na vrchol věže ve výšce 17 m nad zemí dalších 43 dřevěných schodů. Na stavbu rozhledny upomíná pamětní deska v blízkosti vchodu na věž.
Od r. 1953 vlastní observatoř na Milešovce Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR v Praze, který zde provádí dlouhodobá meteorologická měření. Dohoda mezi meteorology a turisty pozbyla časem platnosti a věž byla po dlouhou dobu návštěvníkům nepřístupná. To se změnilo r. 1998 se založením obecně prospěšné společnosti Milešovka, jejíž zásluhou byl první nižší ochoz opět zpřístupněn veřejnosti.
Milešovka nabízí úplný kruhový výhled do širokého okolí. Na SV vidíme stolovou horu Děčínský Sněžník s kamennou rozhlednou, město Ústí nad Labem a o něco více na V Lužické hory. Na V spatříme Jizerské hory, Krkonoše a Bezděz. JV směrem se zvedá typická silueta hory Říp a za ním se rozkládá naše stověžatá Praha. Na J lze spatřit Šumavu a Český les, na Z až S Krušné hory a zcela mimořádně, za výborných klimatických podmínek, bývají vidět i Alpy vzdálené 350 km.
Milešovka je z geologického hlediska tvořena sodalickým trachytem, mladotřetihorní vyvřelou horninou podobné znělci. Většinu jejích svahů pokrývají bučiny, na J svazích se objevují nejvíce duby s vtroušenými buky, JZ svahy jsou příznivé pro dub zimní, jeřáb a břízu. Na JZ úpatí se daří dřínové doubravě, která přechází v kamenitou step. Z flóry zde narazíme např. na kosatec bezlistý, lilii zlatohlávek, tařici skalní a na sutích se vyskytuje kapradinka skalní či medvědice lékařská. Z živočichů se setkáme nejčastěji s výrem velkým, datlem černým a několika druhy sýkor. Hojně se zde vyskytují i netopýři. Část území je od r. 1951 chráněna jako národní přírodní rezervace Milešovka o rozloze téměř 52 ha.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.554827 E13.931168

Navštívená místa v okolí:
Církevní památkyČížkovice - židovský hřbitov
Hrady, zříceniny, tvrzeKošťálov - zřícenina
Hory a rozhlednyLovoš - hora
Zámky a zámecké stavbyMilešov - zámek
Hrady, zříceniny, tvrzeOltářík (Hrádek) - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeOpárno - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeOstrý (u Milešova) - zřícenina
Zámky a zámecké stavbyPnětluky - zámek
Zámky a zámecké stavbySkalka - zámek
Hrady, zříceniny, tvrzeSkalka - zřícenina


Zdroj: Nouza, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Liberec : Nakladatelství 555, 1999. ISBN 80-902590-4-9 ; Miškovský, Pavel. Naše rozhledny. 3., opr. vyd. Praha : Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-189-5 ; David, Petr. 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha : Kartografie, 2003. ISBN 80-7011-717-6


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky