Čížkovice - zámek

Původně tvrz přestavěná v l. 1658–1665 na renesanční zámek, 5 km JZ od Lovosic


Typ:Zámky a zámecké stavby cizkovice
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Čížkovice
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.cizkovice.cz
Návštěva:27.9.2009


Ves Čížkovice se uvádí poprvé r. 1276, kdy její menší část držel vladyka Čáslav. R. 1318 zde bylo několik drobných šlechtických statků, na nichž sídlili vladykové Vojta, Mikuláš a Kubata, k r. 1341 je znám Martin a r. 1363 Prokop a Jan z Malhostic. Druhá, větší část vsi byla až do husitských válek majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Na menším dílu vsi vznikla v blíže neznámé době tvrz, zvaná později horní, která se uvádí poprvé v r. 1389, kdy ji získal Kunata Kaplíř ze Sulevic. Jeho syn Jan získal jako zástavu v r. 1424 blízký hrad Košťálov, kam pak přesídlil. R. 1436 mu zastavil císař Zikmund i druhou, dosud klášterní část vsi.
Horní tvrz byla po přesídlení Kaplířů na hrad Košťálov opuštěna, ale od r. 1529 sloužila opět jako sídlo Albrechta Kaplíře ze Sulevic a patrně tehdy byla i přestavěna. Po Albrechtově smrti držel celé Čížkovice jeho bratr Felix, po něm od r. 1576 sídlili na horní tvrzi jeho synové Jan a Albrecht. Mezi l. 1598-1600 získal horní tvrz jejich třetí bratr Jaroslav a držel tak opět celou ves. Jeho synu Adamu byly Čížkovice konfiskovány v r. 1623 za účast na stavovském povstání v l. 1618-1620. Získal je Volf Ilburk z Vřesovic, který horní tvrz přeměnil na tzv. Panskou nebo Starou hospodu, jejíž sklepy, dnes již zasypané, byly snad ještě pozůstatkem bývalé tvrze. Jinak se z ní nic nezachovalo. Dnes stojí na jejím místě obytné stavení č.p. 110.
Větší část Čížkovic patřila až do husitských válek klášteru sv. Jiří v Praze, jenž držel i blízké Třebenice. Císař Zikmund zastavil r. 1436 tuto část vsi Janovi Kaplíři ze Sulevic a na Košťálově, který již držel menší část vsi, kde byla i horní tvrz. Když v r. 1486 došlo k dělení majetku košťálovských Kaplířů mezi syny Buška Kaplíře ze Sulevic, dostal Čížkovice s několika vesnicemi Jan Kaplíř ze Sulevic. R. 1529 byly Čížkovice rozděleny mezi jeho syny Albrechta a Felixe. Albrecht obdržel starou, horní tvrz, Felix si vystavěl v dolní části vsi, Na Lavičkách, renesanční tzv. dolní tvrz. Felix se však stal po Albrechtově smrti r. 1554 držitelem celých Čížkovic. V r. 1623 byla Adamu Kaplířovi polovina jeho majetku pro účast na protihabsburském povstání zkonfiskována. Téhož roku koupil statek Čížkovice císařský rada Volf Ilburk z Vřesovic, který jej postoupil Marii Magdaleně rozené z Lobkovic, manželce Jana Rudolfa Trčky z Lípy. Po její smrti odkázal Jan Rudolf Trčka Čížkovice nejvyššímu purkrabímu Adamu z Valdštejna. R. 1638 koupila Čížkovice spolu se statky Borčí a Košťálovem do dědičného vlastnictví za 83 578 zlatých rýnských Anežka rozená z Eberštejna, vdova po plukovníku Jiřím Valdemarovi z Varrensbachu, znovu provdaná za plukovníka Wernera z Palantu. Při švédském vpádu r. 1639 byly celé Čížkovice vypáleny a zpustošeny. Po smrti Anežky z Palantu r. 1655 převzal Čížkovice její syn z prvního manželství Gustav Adolf z Varrensbachu.
Nový majitel se rozhodl zpustlou čížkovickou dolní tvrz přestavět na barokní zámek. K přestavbě došlo patrně v l. 1658-1665 a je první samostatným dílem Giulia Broggia, který v této době přišel na Litoměřicko a r. 1658 se v Čížkovicích oženil a pak zde bydlel. Byla to zřejmě trojkřídlá jednopatrová barokní stavba s mírně vystupujícím rizalitem, v němž je hlavní portál v pilastrové edikule s rozeklanou římsou. V přízemí se zachovaly ještě původní valené barokní klenby s lunetami. Bývalý hlavní sál a další místnosti mají jednak raně barokní štukovou výzdobu stropu a jednak výzdobu pocházející z 19. stol. V zámku se zachovaly i zbytky tvrze - východní armované nároží příjezdové a severní strany.
Po smrti Gustava Adolfa z Varrensbachu prodaly děti jeho druhé manželky Čížkovice r. 1692 klášteru sv. Jiří v Praze, a tak se opět vrátily svému nejstaršímu držiteli. Zdejší zámek se stal letním sídlem abatyší, a byl proto upraven. Za zámkem vznikl v 18. stol. park s kaplí, která v 19. stol. zanikla, obklopený vysokou zdí, na níž byly umístěny rokokové vázy.
Po sekularizaci kláštera sv. Jiří r. 1782 připadly Čížkovice náboženskému fondu a r. 1819 byly ve veřejné dražbě prodány za 20 600 zlatých Josefu Glaserfeldovi. Po r. 1819 byl zámek podstatně upraven. Byla přistavěna dvě postranní křídla, obklopující úzký dvůr, a zasypány a částečně překlenuty příkopy, které do této doby obklopovaly zámek. Poté se zde až do r. 1945 střídali další majitelé. Po r. 1945 byl čížkovický velkostatek zkonfiskován a do zámku byli dočasně umístěni jako rekonvalescenti političtí vězňové, propuštění z koncentračního tábora v Terezíně. Po několika dalších držitelích byl zámek předán do správy ONV v Litoměřicích pro domov důchodců. Zámek byl dále upravován, takže jeho původní barokní vzhled téměř zanikl.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.485115 E14.026982

Navštívená místa v okolí:
Církevní památkyBrozany nad Ohří - kostel sv. Gotharda
Hrady, zříceniny, tvrzeBrozany nad Ohří - tvrz
Církevní památkyČížkovice - židovský hřbitov
Církevní památkyDubany - kostel sv. Petra a Pavla
Hrady, zříceniny, tvrzeHázmburk - hrad
Hrady, zříceniny, tvrzeKamýk - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeKošťálov - zřícenina
PivovaryLabuť (Litoměřice) - pivovar
Města, lidová architekturaLitoměřice - město
Hory a rozhlednyLovoš - hora


Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III, Severní Čechy. Praha : Svoboda, 1984.


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky