Vítkovec (Vřísek) - zámek

Renesanční zámeček na pískovcové vyvýšenině na kraji obory, 9 km J od České Lípy

Typ:	Zámky a zámecké stavby
Kraj:	Liberecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Vítkovec (Vřísek)
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	--
Návštěva:	18.4.2010

Dnešní pojmenování lokality Vřísek zavedl F. Palacký. Jeho omyl přetrval až do současnosti, ačkoliv lokalizace Vřísku zřetelně vyplývala již z povrchního studia urbářů. Nepodložená zůstává i představa F.A. Hebera, že zde ležel hrad Frýdlant, později renesančně upravený. R. 1594 uvádí dobranovský farář V. Frumald jméno "Zischkenbergk" (Žižkova hora) a od té doby se s tímto pojmenováním setkáváme častěji.
Pro zbudování sídla posloužila široká ostrožna, vybíhající SZ směrem z rozlehlé plošiny, která se táhne nad obcí Šváby. Na S a JZ straně ji ukončují 20 m vysoké pískovcové stěny. Mezi nimi na SZ straně spadá ostrožna prudkým svahem do údolí Dolského potoka. Plocha ostrožny však stoupá o 20 m k JV, tvoříc tak nevýrazný pahorek. Mezi ním a koncem ostrožny se rozkládá panské sídlo, jedna z nejproblematičtějších lokalit celého okolí.
Z terénního reliéfu vyplývá, že umístění sídla pod pahorkem mu neposkytovalo dostatečnou ochranu. Nevhodné umístění vykazuje i mohutný val vysoký asi 5 m, široký v horní části 5-6 m, při úpatí 18-22 m. Jeho první část začíná cca 10 m od SZ okraje ostrožny a pokračuje JV směrem a končí v místech zaniklé osady Žižkova hora. Druhá část vybíhá z pahorku na S straně a končí snížením a zúžením nad S svahem ostrožny. Z něj A. Sedláček usuzuje, že tu stával pradávný hrad, ještě dříve, než stavěny zděné hrady.
Valové těleso sestává z písčité či hlinitopísčité půdy, sypané bez jakékoliv konstrukce. Val vymezoval prostor o rozměrech cca 100 x 180 m, ponechávaje neopevněný celý Z konec ostrožny. Opevněná plocha přiléhá k sice prudkému, ale jinak nechráněnému svahu na S straně ostrožny a zcela ignoruje širokou skalní spáru a nevyužívá ani pahorek. Příkop, nebo jakékoliv stopy po něm, chybí jak na vnější, tak i na vnitřní straně. Stejně tak se nepodařilo zjistit příkop podél dalšího valu, vybíhajícího od zdi obory, lomícího se k JZ a po opětovné změně směru na JV, kopírujícího okraje skal na vrcholu pahorku, který tak dělí na dvě části. Tento val končí opět u zaniklého osídlení vesnice a nevymezuje žádnou plochu. Proto je třeba vyloučit obrannou funkci valů a uvažovat o vztahu k evidentně mladšímu sídlu, pro které však valové opevnění nemohlo mít žádný význam.
Prostá jednoposchoďová stavba o délce 51 m leží ve směru SV-JZ. Obdélníkový základ o šířce 11,5 m doplňuje na JV válcová věž s točitým schodištěm, zajišťující kdysi jediný přístup do patra a na půdu. Proto převyšuje zdivo ostatní stavby o 2,5 m. Průčelí na JV straně i obě boční strany zdobil sokl, ukončený prostou prožlabenou římsou. Na odvrácené SZ stěně sokl chybí a plochu narušovaly vedle okenních otvorů dva prevéty, vysunuté na krakorcích, dnes ovšem odsekaných a upravených cihlovými zazdívkami.
Přízemí, rozdělené 1,3 m širokými příčkami na pět přibližně stejně velkých místností, zaklenula cihlová valená klenba s lunetami. Uspořádání patra se lišilo od přízemí vynecháním příčné zdi mezi dvěma místnostmi a vznikl tak excentricky situovaný velký sál. Před průčelí předstupovala válcová věž, přístupná v přízemí dosud užívaným a značně upraveným vchodem. Schodiště z pískovcových článků osvětlují okénka vsazená do okenního záklenku. V patře se do prostoru schodiště otevírá portál vstupu do patra a nad ním portál vedoucí na půdu. Podlahu půdy tvořil poval vymazaný jílem se slámou. Dnes stržená valbová střecha vznikla až r. 1848. Krátce před tím zachytil ještě F.A. Heber sedlovou střechu krytou šindelem a se štíty obitými prkny.
Vřísek vznikl pravděpodobně ve 2. pol. 16. stol., přičemž se v jeho architektuře objevují znaky jak renesanční, tak ještě pozdně gotické, které se uplatňují pouze na méně významné zadní straně objektu. Archaizujícím dojmem působí schodištní věž, která však může být mladší přístavbou. Stavba je prostá, vertikálně ani horizontálně nedělená, svou jednoduchostí náležící k renesanci, ačkoliv síla stěn, dosahující 1,70 m, by ukazovala spíše na sloh předcházející. Technika zdění, předpokládající již při stavbě samé omítání, však podporuje rovněž názor o jejím založení kolem pol. 16. stol.
Poznatky P. Macka vedou k závěru, že se jednalo nejspíše o lovecký zámeček, vybavený otopným zařízením, kde v prvotní fázi chyběla kuchyně a komunikační systém je vedený pouze interiéry místností.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.612718 E14.508551

Navštívená místa v okolí: