Neuer Wildenstein (Nový Vildštejn) - zřícenina

Zbytky středověkého skalního hradu na J okraji údolí říčky Křinice, 8 km V od Bad Schandau

Typ:	Hrady, zříceniny, tvrze
Kraj:	Sasko (Německo)
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Neuer Wildenstein (Nový Vildštejn)
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	--
Návštěva:	5.7.2010

Skalní hrad, založený pravděpodobně již ve 14. stol., se poprvé uvádí r. 1410. Nechal jej postavit nebo možná jen rozšířit Jindřich, jeden z pěti synů Hynka staršího Berky z Dubé, mocného pána na Hohnsteinu. Hrad se stal tehdy sídlem nově vzniklého panství na pomezí Saska a Čech. Jindřich podobně jako jeho bratři patřil do protihusitského tábora, přesto museli Berkové čelit expanzním snahám vévodského Saska o získání jejich území. Jindřich Berka se v r. 1426 musel zapsat saskému vévodovi v manství. Následujícího roku byl držitelem Wildensteinu jeho bratr Hynek. Tomu bratr Jindřich postoupil směnou hrad za jiný majetek. Podobně jako u dalšího berkovského hradu Ostrého se někdy ve 30. letech 15. stol. stal dočasným zástavním majitelem hradu Heník z Valdštejna, pán na Vranově. Při následném dělení Hynka Berky z Dubé se syny Benešem, Jindřichem a Albrechtem se Wildenstein stal jejich rodovým podílem.
Ze zmíněných bratří nejdéle přežil Albrecht Berka, který vedl několik let zápas o svá práva se saským vévodou Bedřichem, avšak r. 1451 rezignoval. Toho roku přenechal wildensteinské panství vévodovi výměnou za Šluknovsko. Takto se Wildensteinsko stalo již trvale součástí Saska. Hrad Wildenstein ztratil význam sídla majitelů, a proto byl v l. 1455-1456 záměrně Sasy zničen. Mírová smlouva, kterou v Chebu v r. 1459 uzavřel král Jiří z Poděbrad se saskými vévody, znamenala definitivní potvrzení jejich držby mnohých českých lén v saském předpolí, tedy i trvalou ztrátu Wildensteinu pro český stát.
Tunelovitá jeskyně v předhradí byla za třicetileté války využívána okolními sedláky jako vhodné útočiště pro jejich skot, chráněný tak před drancujícími vojsky. V té době vznikl také příznačný název Kuhstall (kravín). I přes značný rozsah této jeskyně nelze hrad považovat za jeskynní, neboť vznikla pouze v předhradí. Dnešní pozůstatky skalního hradu lze rozdělit po stavební stránce na část horní a dolní. Dolní hrad tvořilo poměrně neobvyklé předhradí, složené z předního a zadního opevnění, a dále zmíněné jeskyně Kuhstall. Tunelovitá prostora je přírodního původu, doplněná řadou umělých úprav v podobě záseků na skalních stěnách. Z přírodního hlediska představuje největší jeskyni v celém prostoru Česko-saského Švýcarska. Skalní klenba jeskyně je 11 m vysoká a dosahuje šířky 17 m. Vstup do hradu i do jeskyně byl ze S čela chráněn opevněním, a to dosud patrným příkopem. Palisádová hradba byla průchodná branou a na V straně navazovala na přístupovou soutěsku. Stopy hradební zdi nejsou patrné.
Jeskyní lze dosáhnout zadní část předhradí na hraně skalní stěny. Za skalním výběžkem začíná ve zpětném směru skalní průrva kolmá na plošinu horního hradu. Zde bylo zadní schodiště do obytné části hradu, což dokládají relikty ve skále. Řada záseků ukazuje jeho středověké využití. Přístup k hornímu hradu vedl i od jeho Z strany. Výstup na horní hrad je dnes upraven od Z strany novodobým schodištěm.
Vnitřní hrad tvoří členité podélné skalisko složené z několika skalních bloků ve směru Z-V. S okrajovými bloky dosahuje značné délky 150 m. Vlastní skalní plošina je dlouhá pouze cca 80 m. Na Z čele je zachován zbytek štítové zdi, jediné doložené kamenné části horního hradu. Kromě základového zdiva je na S straně za vstupní průrvou několik stupňovitých záseků pro zakotvení zdi, připomínajících schodiště. V těchto místech se nacházela i původní horní Z branka. Vrcholová plošina obsahuje množství záseků po původní dřevěné zástavbě. Zcela zřetelné je místo původního nádvoří. Některá obranná zařízení měla převislý charakter v podobě podsebití. Důkladný popis hradu podal na poč. 20. stol. ve své knize historik Alfred Meiche.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.925342 E14.256002

Navštívená místa v okolí: