Königstein - pevnost
Zdaleka viditelná mohutná pevnost na vysoké stolové hoře nad labským údolím, 20 km SZ od Děčína
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Sasko (Německo) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Königstein | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.festung-koenigstein.de | |
| Návštěva: | 3.7.2010, 7.5.2012 |
Hrad Königstein (česky Králův kámen) byl založen zřejmě již po r. 1200 jako česká pohraniční pevnost při důležité labské vodní cestě. Archeologickými nálezy je osídlení skalního bloku doloženo od 12. stol. Nejstarší písemná zmínka o hradu je uvedena v Hornolužické hraniční listině z r. 1241, kterou český král Václav I. podepsal v "lapide regis", čili na Králově kameni. Listina vymezovala hranice mezi Českým královstvím a teritoriem míšeňských biskupů. Hrad zůstal v královském držení až do poč. 15. stol. V r. 1289 byl krátce zastaven míšeňskému markraběti Bedřichovi, kdy zde byl purkrabím Beneš z Kostomlat. R. 1336 se tu uskutečnilo setkání Jana Lucemburského se saským vévodou Rudolfem a několikrát zde pobýval i Karel IV. Jeho syn Václav IV. zastavil hrad r. 1379 svému ministrovi komory Těmovi z Koldic. Po zničení hradu Donín ve válce s míšeňským markrabětem se na Königstein r. 1403 uchýlil donínský purkrabí Jeschke.
R. 1406 se po dlouhém obléhání zmocnil hradu míšeňský markrabě Vilém I. a po opětovném dobytí v r. 1408 zůstal hrad v držení Míšně. R. 1429 byl znovu obsazen českým vojskem, ale chebským mírem v r. 1459 byla celá oblast definitivně připojena k Sasku. Český král si však vyhradil lenní svrchovanost, která zanikla až r. 1806 povýšením Saska na království. V r. 1515 nechal vévoda Jiří upravit hrad na klášter celestýnů, ti však v souvislosti s šířením protestantství horu r. 1524 opustili. V dalším období byl hrad příležitostně navštěvován saskými kurfiřty, za Kristiána I. začala r. 1589 přestavba hradu v dnešní pevnost. Ta nebyla během třicetileté války vážněji poškozena a za sedmileté války v l. 1756-1763 zůstala neutrální. Tehdy zde byla uschována drážďanská obrazárna a znovu r. 1813 zámecké sbírky a archiv. Za květnových nepokojů r. 1849 se tu zdržoval saský král Bedřich August II. V r. 1866 získali pevnost Prusové, posádka zde byla do r. 1871. Poté až do r. 1945 sloužila pevnost jako státní vězení a r. 1955 byla v celém rozsahu zpřístupněna veřejnosti.
O románsko-gotickém hradě toho není mnoho známo. Stával v S cípu skalní plošiny, chráněný ze tří stran strmými skalními srázy. Z JV strany ztěžoval přístup šíjový příkop. Hrad byl označován jako "castrum in lapide", čili vystavěný z kamene, což poukazuje na jeho velký význam. Uprostřed dříve silně rozeklané plošiny stávala románská kaple sv. Jiří a v její blízkosti patrně palác. Dnešní kostel, stojící na místě kaple, pochází z r. 1677, věž byla přistavěna o 10 let později. Další stavby se zřejmě již od starších dob soustřeďovaly kolem vstupu na plošinu, kde se za Karla IV. připomíná Císařský dům. Vstupní komplex byl radikálně přestavěn a rozšířen r. 1589 na dnešní Georgenhaus, Torhaus, Streichwehr a Kommandantenhaus. Průchozí budova vznikla r. 1631, později sloužila jako nová zbrojnice, po požáru r. 1806 byla přestavěna. Stavby na plošině hory jsou převážně mladšího původu. Na místě dnešního Magdalenenburgu stával od poč. 15. stol. pivovar. Budova kasáren z r. 1589 je nejstarší svého druhu v Německu.
V tzv. Studničním domě se ukrývá 152,5 m hluboká studna, vyhloubená v l. 1563-1569. Voda se čerpá parním strojem. V sousední budově z r. 1853 byly přechodně ukrývány umělecké sbírky a archiv. Na prázdném prostranství směrem k hradbám stál bývalý klášter. Koncem 16. stol. získala celá pevnost nové opevnění s dnes již zbořenými věžemi, vstup byl znovu zesílen bastiony na konci 17. a v průběhu 1. pol. 18. stol. Dvou- až třípatrové kasematy vznikly mezi l. 1766 a 1832. Výsledkem posledních větších opevňovacích prací jsou zemní dělostřelecké baterie na vrcholové plošině. 46 m vysoký výtah je v provozu od r. 1912. V JV cípu pevnosti býval dříve druhý vstup do areálu hradu, zrušený r. 1589. Velká stavba staré zbrojnice v sousedství z r. 1594 sloužila také jako státní vězení. Na V výběžku (tzv. Králův nos, Königsnase) stával kdysi větrný mlýn z r. 1689. Letohrádek Friedrichsburg (dříve Christiansburg) přestavěl r. 1731 kurfiřt August Saský ze starší stavby z l. 1589-1591.
Altrathen - hrad
Amselfall (Kosí vodopád) - vodopád
Amselsee (Kosí jezero) - vodní nádržBastei - přírodní rezervaceBasteibrücke - kamenný most
Felsenbühne Rathen - přírodní divadloHohnstein (Hohnštejn) - hradKirnitzschtalbahn - tramvajová trať
Lilienstein - stolová horaNeurathen - zřícenina
