Hohnstein (Hohnštejn) - hrad
Dominantní hrad v městečku Hohnstein vysoko nad údolím říčky Polenz, 20 km V od Drážďan
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Sasko (Německo) | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Hohnstein (Hohnštejn) | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.burg-hohnstein.info | |
Návštěva: | 3.7.2010 |
Výšinný hrad vícedílné dispozice stojí na pískovcové plošině cca 140 m nad údolím říčky Polenz, na J okraji historického jádra města Hohnstein. Díky této poloze na strmém skalisku (česky Vysoký kámen) dostal hrad i své jméno. O vzniku hradu se nedochovaly žádné písemné prameny a k dispozici nejsou ani archeologické nálezy. Z původního středověkého hradu se různými přestavbami mnoho nedochovalo. Hrad byl pravděpodobně založen na konci 12. nebo v průběhu 13. stol. v rámci kolonizace jako centrum panství pod lenní svrchovaností Českého království. Za možné zakladatele hradu jsou považováni páni z Michalovic. V 1. pol. 14. stol. přešel do držení Berků z Dubé, jako jejichž majetek je okrsek Hohnštejn připomínán k r. 1333. Existenci opevněného centra panství lze již v této době předpokládat. Hrad je přímo zmíňován až k r. 1353 jako "castrum Hohenstayn". V l. 1409-1410 byla oblast kolem hradu rozdělena na dvě panství – Hohnštejn a Vildenštejn (Wildenstein).
Vojenský význam hradu vzrostl především na konci 14. a na poč. 15. stol., kdy se celá oblast zmítala v neustálých česko-saských mocenských sporech. Berkové z Dubé válčili se sousedními panovníky, okolními šlechtici a s lužickým Šestiměstím. K ochraně hradu a panství Hohnštejn proto byla zřízena další opevněná strážní stanoviště Schwarzberg (Gossdorfer Raubschloss), Mühlberg, Frindsberg, Wartenberg a dočasně snad i Hockstein. Hrad se tak stal prakticky nedobytným. Na nátlak saských kurfiřtů došlo v r. 1443 k majetkové výměně mezi Hynkem III. Berkou z Dubé a kurfiřtem Fridrichem II. Dobromyslným a Hohnštejn tak definitivně připadl Sasku. Fridrich zřídil na Hohnštejnu purkrabský úřad pod správou Wettinů a Hynek Berka dostal náhradou panství Mühlberg nad Labem. Okolní strážní hrádky byly v té době opuštěny nebo zničeny. V r. 1449 byl v chebské smlouvě potvrzen status Hohnštejna jako českého léna.
Koncem 15. stol. získali hrad jako léno od vévody Albrechta Saského páni ze Šlejnic (Schleinitz), kteří tu hostili učence a odpůrce Lutherova učení Jeronýma Emsera. Po pánech ze Schönburgu (1525-1543) připadl hrad opět saským kurfiřtům, kteří ho využívali jako loveckého sídla a vězení. R. 1639 hrad neúspěšně obléhali Švédové. Státním potřebám sloužil až do r. 1859, kdy zde byl zřízen nápravný ústav. V l. 1919-1924 byl hrad využíván jako věznice, poté až do počátku druhé světové války jako noclehárna (odtud název označení hradu jako Jugendburg), obnovená opět r. 1948. Za války hrad sloužil jako koncentrační a později zajatecký tábor pro politické vězně. Z 5600 zajatců jich více než 100 zemřelo. Dnes je hrad sídlem spolku ochránců přírody Naturfreunde.
Stavební vývoj není dodnes zcela znám. Hradní plošina je ze tří stran chráněna strmými srázy pískovcového skalního bloku. Odborný stavebně-historický průzkum nebyl dosud proveden, ale lze předpokládat, že současné budovy alespoň zčásti stojí na základech původní středověké stavby. Pozdně středověkou podobu hradu dokládá nejstarší vyobrazení, podle něhož měl celkem 5 hranolových věží. Kromě dodnes zachované stávaly další dvě v JV a SZ nároží za mohutnou sýpkou a pivovarem na nádvoří, jiná byla v místě bývalé Jugendherberge a mohutná obytná věž bývala v místě budovy s vyhlídkovou věží, přestavěné r. 1951. V zadní části nádvoří stála až do r. 1951 gotická hradní kaple sv. Anny, na jejímž místě se dnes nachází altán s bazénem. Dolní zámek, kde je dnes výstavní expozice, byl postaven kolem r. 1550.
Novověký zámek je trojdílný. Původní hradní jádro se nacházelo v prostoru dnešního Zadního zámku, na Z nejvýše položeném místě. Předhradí se rozkládalo SZ od hradního jádra v areálu dnešního parku. Vstup do předhradí vedl nejspíše od S. Od novověku byl přístup do hradu veden z města po padacím (dnes kamenném) mostě na dolní zámecký dvůr. Dolní zámek byl postaven v pol. 16. stol. na převislé skále a dnes je nejstarší dochovanou stavbou v areálu. Za dalším kamenným mostem a malou branskou věží se prochází chodbou, zčásti vytesanou ve skále, do prostoru velkého zámeckého nádvoří Prostředního hradu. To je obklopeno heterogenní zástavbou v důsledku utilitárního využití hradu v 17. až 20. stol.
Amselfall (Kosí vodopád) - vodopád
Amselsee (Kosí jezero) - vodní nádrž
Bastei - přírodní rezervace
Basteibrücke - kamenný most
Felsenbühne Rathen - přírodní divadlo
Kirnitzschtalbahn - tramvajová trať
Königstein - pevnost
Lilienstein - stolová hora
Neurathen - zřícenina