Jonsdorfer Felsenstadt (Jonsdorfské skalní město) - přírodní rezervace
Rozsáhlé skalní město vyhlášené r. 1967 přírodní rezervací v blízkosti městečka Kurort Jonsdorf, 10 km JV od Varnsdorfu
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Sasko (Německo) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Jonsdorfer Felsenstadt (Jonsdorfské skalní město) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 17.9.2012 |
Jonsdorfské skalní město se nachází J od lázeňského městečka Kurort Jonsdorf těsně za českou hranicí. Rozsáhlá pískovcová oblast s dobře vyvinutým skalním městem s pískovcovými věžemi a hlubokými inverzními údolími se rozkládá na ploše 63 ha a je zaražena do nejpřísněji chráněné 1. klidové zóny přírodního parku Žitavské hory. R. 1967 zde byla vyhlášena přírodní rezervace. Předmětem ochrany je především značný ornitologický význam území plného dutin a skalních puklin vhodných k úkrytu a hnízdění vzácných druhů ptáků. Mláďata zde vyvádí např. sokol stěhovavý a výr velký. Centrální část skalního města je proto po většinu roku turistům nepřístupná. V oblasti Mühlsteinbrüche se v l. 1560-1918 těžil pískovec na výrobu mlýnských kamenů. Dodnes se dochovaly čtyři původní lomy, které spolu s dalšími pozůstatky po těžbě spojuje naučná stezka.
Jonsdorfské skalní město náleží geomorfologicky podcelku Lužického hřbetu, který je součástí celku Lužické hory. Hluboká inverzí údolí, vysoké skalní věže a bizarní skalní útvary vznikly v období středního turonu a jsou tvořeny převážně hrubozrnnými křemennými pískovci jizerského souvrství. Severním okrajem skalního města probíhá lužický zlom, na nějž je vázán výskyt smykových zlomů. Ve směru SV-JZ protíná komplex skal pět žil vulkanitů mocných 2-5 m. Jsou tvořené hlavně znělcem, rozloženým na světlý jíl. Během třetihorní vulkanické činnosti před cca 30 mil. lety byl žhavým magmatem rozpuštěn křemen podél těchto žil, který silicifikoval zdejší pískovce. Pískovce s vysráženým křemitým tmelem jsou tvrdé, ale stále porézní, a představují tak vhodnou surovinu na výrobu mlýnských kamenů.
Na místech, kde mezi znělcem a pískovcem proniklo žhavé magma, se dnes setkáváme s vnitřními i vnějšími železitými výstelkami žil. V blízkosti čedičových žil můžeme pozorovat sloupkovitou odlučnost pískovce. Ta je nejlépe vidět na útvaru Kleine und Grosse Orgel (Malé a Velké Varhany), v lomech Schwarzes Loch (Černá díra) a Bärloch (Medvědí díra) a v ústí rokle Eckerts Loch.
Členité pískovcové výchozy o šířce 50-100 m vybíhají z hraničního hřbetu mezi Luží a Hvozdem. Po jejich JV patě nebo přímo v jejich ose prochází žíly vulkanitů. Skalní věže dosahují výšky až 30 m a jsou členěné horizontálními skalními římsami. Působením několika vlivů vznikly různé skalní perforace a hřiby, pokličky (např. Drei Tische) či převisy u paty skal. Měkčí pískovce mají standardní voštinovou výzdobu, stromové žlábky a škrapy. Prokřemenělý pískovec má převážně hladký povrch se sklonem k tvorbě skalních mís, na hraničním hřbetu dal vzniknout izolovaným skalám typu torů (Krkavčí kameny).
V rezervaci je množství skalních vyhlídek a bizarních skalních útvarů, některé z nich jsou opatřené tabulkou s názvem a krátkým popisem. Lokalitou vede 4,5 km dlouhá naučná stezka o 70 zastaveních seznamující návštěvníky s historií a technikou těžby mlýnských kamenů, s geologickými a botanickými zajímavostmi a historií oblasti.
Böhmische Aussicht (Česká vyhlídka) - skalní vyhlídkaCarolafelsen (Žitavské hory) - skalní vyhlídkaFuchskanzel - skalní vyhlídka
Jablonné v Podještědí - bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy
Jiřetín pod Jedlovou - štola sv. Jana Evangelisty
Kelchstein (Kalich) - skalní útvar
Milštejn - zříceninaMühlsteinbrüche (Lomy mlýnských kamenů) - naučná stezkaNonnenfelsen (Jeptišky) - ferrataNonnenfelsen (Jeptišky) - skalní vyhlídka
