Mühlsteinbrüche (Lomy mlýnských kamenů) - naučná stezka
Soustava lomů na mlýnské kameny v oblasti zvané Mühlsteinbrüche v blízkosti městečka Kurort Jonsdorf, 10 km JV od Varnsdorfu
| Typ: | Technické zajímavosti |  |
| Kraj: | Sasko (Německo) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Mühlsteinbrüche (Lomy mlýnských kamenů) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.gebirgsverein1880ev.de | |
| Návštěva: | 17.9.2012 |
V těsné blízkosti lázeňského městečka Kurort Jonsdorf se nachází přírodní rezervace Jonsdorfer Felsenstadt (Jonsdorfské skalní město), vyhlášená v r. 1967 na území o rozloze 63 ha. Přírodní rezervace patří do CHKO Žitavské hory a skládá se z několika samostatných částí. Jednou z nich je oblast lomů na mlýnské kameny, Mühlsteinbrüche, rozkládající se na ploše 35 ha v nadmořské výšce od 480 do 560 m. Jonsdorfské skalní město náleží geomorfologicky podcelku Lužického hřbetu, který je součástí celku Lužické hory. Hluboká inverzí údolí, vysoké skalní věže a bizarní skalní útvary vznikly v období středního turonu a jsou tvořeny převážně hrubozrnnými křemennými pískovci jizerského souvrství. Severním okrajem skalního města probíhá lužický zlom, na nějž je vázán výskyt smykových zlomů. Ve směru SV-JZ protíná komplex skal pět žil vulkanitů mocných 2-5 m. Jsou tvořené hlavně znělcem, rozloženým na světlý jíl. Během třetihorní vulkanické činnosti před cca 30 mil. lety byl žhavým magmatem rozpuštěn křemen podél těchto žil, který silicifikoval zdejší pískovce. Pískovce s vysráženým křemitým tmelem jsou tvrdé, ale stále porézní, a představují tak vhodnou surovinu na výrobu mlýnských kamenů.
Těžba pískovce zpracovávaného na mlýnské kameny nad obcí Jonsdorf byla podle tradice zahájena již v r. 1560, kdy místní rychtář Hieronymus Richter a jeho dva synové, Georg a David, rozpoznali jedinečné vlastnosti zdejšího pískovce. O 20 let později v r. 1580 si pronajali první lom od města Žitavy za 10 tolarů ročního pachtu a začali ve skalách vyrábět první žernovy. Od r. 1600 vznikly v oblasti Mühlsteinbrüche postupně čtyři jámové lomy, v nichž se nacházel křemičitým tmelem zpevněný pískovec vhodný na výrobu. Lomy se tak staly jednou z cca 40 důlních lokalit v okolí.
Těžba začala v nejstarším lomu Bärloch (Medvědí díra), který byl uveden do provozu r. 1580, později byly otevřeny lomy Kellerbergbruch (Sklepní kopec) a největší a nejhlubší lom Schwarzes Loch (Černá díra). Nejmladším lomem je Weisser Felsen Bruch (Bílý lom), v němž se těžily mlýnské kameny až do 1. světové války. Žernovy byly v lomech vyráběny kompletně, tedy od odtěžení pískovce až po finální, okamžitě použitelný produkt. Původně byly zpracovány z jednoho kusu pískovce, tento postup však nedovoloval zhotovit kameny větších rozměrů, proto se od r. 1850 začaly produkovat kameny z několika kusů spojených dohromady tmelem a stažených kovovou obručí. Mlýnské kameny o průměru 0,6-2,7 m a váze 40 centů a více se umisťovaly do vodních i větrných mlýnů a byly dodávány do širokého okolí a exportovány dokonce do Anglie, Švédska či Ruska. V l. 1883-1884 dosáhla výroba mlýnských kamenů vrcholu. Tehdy v lomech pracovalo až 90 dělníků. Pískovec se zde dobýval až do r. 1918, kdy byla těžba v souvislosti s příchodem nových technologií ukončena.
Během těžby byla odkryta geologicky velmi cenná lokalita s mnoha zvláštnostmi způsobenými vulkanickou činností. Nejznámější jsou Velké a Malé varhany (Grosse und Kleine Orgel) se sloupcovou odlučností pískovce, jež lze snadno zaměnit s čedičem. 1. září 1954 byla oblast Mühlsteinbrüche prohlášena přírodní rezervací a o rok později spojila všechna zajímavá místa nová naučná stezka. V 90. letech 20. stol. byla celá oblast lomů sanována a turistické trasy byly několik let nepřístupné. Naučná stezka byla obnovena, došlo k úpravě cest, zřízení nových informačních tabulí a nejhlubší lom Schwrazes Loch byl v r. 2002 přeměněn na ukázkový lom s replikami kamenických zařízení. Provozuje jej aktivní Jonsdorfský horský spolek 1880 (Jonsdorfer Gebirgsverein 1880 e.V.). Dnes seznamuje návštěvníka sedmdesát informačních panelů umístěných podél 4,5 km dlouhé trasy s významem a postupem těžby mlýnských kamenů a názorně popisuje geologické zvláštnosti, které byly díky těžbě zjištěny.
Centrem oblasti spjaté s tradicí těžby mlýnských kamenů je lomová kovárna, stojící nad Bílým lomem. Stavba z hrubě opracovaných pískovcových kvádrů má střechu z pálených tašek s věžičkou a korouhví. Byla postavena r. 1825 a zpočátku byla využívána jako díla, kde se vyrábělo, opravovalo a ostřilo nářadí na dobývání a zpracování pískovce. Později sloužila jako kantýna pro lamače. Mohli si tu koupit buřty, pivo i kořalku, která se pila jako prevence před škodlivými následky vdechovaného prachu. Ve věžičce byl zavěšen zvon, který oznamoval začátek a konec šichty. Dnes je v kovárně umístěno malé muzeum s původním zařízením, přístupné pouze v sezóně. V oblasti se zachovaly pozůstatky staveb, které sloužily dělníkům jako úkryty před nepřízní počasí, prachárna a skluzy, po nichž se odlámané kameny posílaly do údolí k dalšímu zpracování.
V jižní části chráněného území byla zřízena ptačí rezervace Žitavské hory. Předmětem její ochrany jsou ohrožené druhy ptáků, jako jsou sovy, sokol stěhovavý, ledňáčci, ťuhýk obecný či čáp černý. Vhodné podmínky ke hnízdění zde má především sokol stěhovavý a výr velký. Během této doby jsou centrální zóny rezervace nepřístupné.
Böhmische Aussicht (Česká vyhlídka) - skalní vyhlídkaCarolafelsen (Žitavské hory) - skalní vyhlídkaFuchskanzel - skalní vyhlídka
Jablonné v Podještědí - bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy
Jonsdorfer Felsenstadt (Jonsdorfské skalní město) - přírodní rezervaceKelchstein (Kalich) - skalní útvar
Milštejn - zříceninaNonnenfelsen (Jeptišky) - ferrataNonnenfelsen (Jeptišky) - skalní vyhlídkaOybin (Ojvín) - zřícenina
