Budeč - rotunda sv. Petra a Pavla

Rotunda sv. Petra a Pavla postavená v místě přemyslovského hradiště z 9.-10. stol., 15 km SV od Kladna

Typ:	Církevní památky
Kraj:	Středočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Budeč
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.omk.cz
Návštěva:	13.4.1997

Na vyvýšenině nad Zákolanským potokem u Kovár stávalo původně hradiště založené za prvních Přemyslovců. Počátky osídlení Budče sahají do pozdní doby bronzové a na počátek starší doby železné, kdy zde bylo sídliště lidu knovízské kultury (8.-6. stol. př. n. l.).
Kolem r. 800 n. l. přicházejí na Budeč první Slované. Archeologický průzkum odhalil slovanské hradiště s dvěma pásmy opevnění, jež sestávalo z kamenných zdí a dřevěné konstrukce. Byla zde prokázána nejstarší vrstva osídlení s nálezy hmotné kultury, dále vrstva se zahloubenými příbytky z 9.-10. stol. a několik vrstev osídlení od konce 10. stol. do 12.-13. stol., a to jak dřevěné stavby, tak sruby na kamenných podezdívkách.
V 9.-10. stol. bylo na Budči jedno z hlavních knížecích sídel Přemyslovců, v 1. třetině 10. stol. jedno z center rodícího se českého státu, písemně prvně doložené v 10. stol. V dominantní poloze hradiště na náhorní plošině stál tehdy dvorec, patrně sídlo knížecího správce z 2. pol. 10. stol. Dvorec s komplexem dřevěných a kamenných budov byl hrazený palisádou, zanikl ve 12. stol. K dvorci pravděpodobně patřil kostel Panny Marie, tribunová podélná stavba s podkovovitou apsidou a čtvercovým přístavkem, patrně věží, z něhož zůstaly pouze základy. Dále tu stála rotunda sv. Petra, založená knížetem Spytihněvem I. po r. 895. Rotunda je nejstarší dosud stojící stavbou u nás. Podle svatováclavských legend se tu sv. Václav učil čtení a psaní v latině.
V 2. pol. 10. stol., kdy Přemyslovci sídlili již trvale na Pražském hradě, Budeč i ostatní knížecí hrady ustoupily do pozadí. Poslední historická zpráva o Budči je ze 13. stol., kdy ji královna Kunhuta darovala vyšehradské kapitule. Od 13. stol. plocha opuštěného hradiště s rozpadlými valy zarůstala vegetací a měnila se v pastviny.
Původní rotunda sv. Petra s apsidou dostala koncem 12. stol. věž. Rotunda byla ještě upravena v 60. letech 17. stol. Nyní je zde kostel sv. Petra a Pavla. Podle archeologického průzkumu z 80. let 20. stol je zdivo rotundy od základu až po klenbu původní stavbou knížete Spytihněva I., tedy už od počátku byla zaklenuta. Doposud se vedou spory o tom, kdy byla ubourána původní apsida a postaven obdélný presbytář s čtvercovou sakristií. Dlouho se tradovalo, že při zmiňované barokní přestavbě, ale mohlo k tomu dojít už dříve. Vždyť už v renesanci v poslední čtvrtině 16. stol. totiž musel být rozšířen průchod mezi lodí a kněžištěm.
U hranolové věže jsou částečně dochována sdružená okénka. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami, loď kupolí, sakristie a podvěží jsou plochostropé. Hlavní oltář pochází z r. 1881, byl upraven r. 1929, namísto obrazu na něm byl umístěn gotický krucifix z konce 15. stol. Po stranách stojí sochy sv. Petra a Pavla. Na zdi lodi jsou umístěny původní obrazy z bočních oltářů, sv. Václav a sv. Ludmila od F. Maška z r. 1827. Kamenná kazatelna je z r. 1585. Kolem kostela je hřbitov s barokní branou. Na hřbitově je pohřben významný pedagog 19. stol. Karel Slavoj Amerling (1807-1884) a historici V. Davídek a O. Urban.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.19126 E14.244804

Navštívená místa v okolí: