Levý Hradec - kostel sv. Klimenta
Raně středověké ostrožné hradiště, situované na území dnešního města Roztoky, 10 km SZ od centra Prahy
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Levý Hradec | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.levyhradec.cz | |
| Návštěva: | 13.6.2009 |
Na plochém temeni rozsáhlého ostrohu nad ústím Žalovského potoka nad levým břehem Vltavy je slovanské hradiště, před založením Prahy ústřední sídlo vládnoucího rodu Přemyslovců, dnes patřící mezi národní kulturní památky.
Směrem k řece a potoku chránily hradiště strmé, až 60 m vysoké srázy. Zaujímá plochu 6,4 ha a jeho valové opevnění dosahuje délky 1,5 km. Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné, později i v období kultury knovízské. Asi v 7.-8. stol. tu Slované založili neopevněné sídliště, pravděpodobně malou osadu. Na ni i na všechna předchozí opevnění navázali Čechové, kteří v pol. 9. stol. přeměnili Levý Hradec na mohutné hradisko.
Akropole zaujímala prostor vyšší kuželovité plochy kolem dnešního kostela, nižší prostranství, oddělené roklí řečenou Vykouš, byla upravena na předhradí. Celý areál chránily sypané hradby, prokládané rošty z klád a zpevněné vnější zdí z kamenů kladených nasucho. Hradby zesilovaly ještě palisády a příkopy. Koncem 9. nebo počátkem 10. stol. nahradila tuto konstrukci nová, až 7,2 m široká hradba. Archeologové tu objevili základy srubových staveb se zbytky prkenných podlah i základy pozdějších, románských i raně gotických budov, z nichž některé, např. předpokládaný knížecí palác, byly již kamenné.
Levý Hradec vznikl pravděpodobně v pol. 9. stol. Kronikář Kosmas o něm mluví již v souvislosti s bájnou luckou válkou. Ve 2. pol. 9. stol. byl Levý Hradec sídlem knížete Bořivoje I. a jeho manželky Ludmily. Tehdy se stal hlavním střediskem českého kmene. Bořivoj založil na hradišti první křesťanský kostel v Čechách zasvěcený sv. Klimentu, u nějž působil kněz Kaich, jak líčí Kristiánova legenda. Právě s kostelem sv. Klimenta se pojí první doložená zpráva o Levém Hradci. Tato předrománská rotunda s apsidou vznikla podle velkomoravského vzoru snad v r. 874 (nebo 880). Apsidu vystřídal ve 13. stol. raně gotický presbytář, doplněný pozdně gotickou klenbou, vlastní rotunda byla zbořena v r. 1684 a nahrazena barokní lodí. Z Bořivojova kostela, vysvěceného podle tradice samotným arcibiskupem Metodějem, zbyly jen základy, odhalené v r. 1939.
Po přenesení hlavního sídla do Prahy význam Levého Hradce upadal. Ještě 19. února 982 tu byl zvolen prvním pražským biskupem Vojtěch z rodu Slavníkovců. Hradiště bylo Přemyslovci opuštěna na poč. 10. stol., ale nezdá se, že by jeho význam v jiném ohledu než politickém poklesl. Sídelní aktivita zde po celé 10. stol. zůstala stejně intenzivní jako ve století devátém, byly vybudovány nové stavby a fortifikace byla pravidelně opravována. S přemyslovským hradištěm v Boleslavi je spojovala cesta zvaná Boleslavka. Až ke konci 11. stol. došlo pravděpodobně k zániku, protože již nemáme doklady o přestavbách a opravách. Jelikož v písemných pramenech není o zániku žádná zmínka, nedokážeme přesně říct, proč k němu došlo. V 19. stol. navrhl Jan Neruda zřídit na Levém Hradci národní pohřebiště – Slavín, později umístěný na Vyšehradě.
Albrecht z Valdštejna a jeho doba - výstavaBetlémy v Betlémské kapli - výstavaBodies - výstava
Budeč - rotunda sv. Petra a PavlaCodex Gigas - výstava
Divoká Šárka - přírodní rezervace
Do Okoře bez oře - turistický pochodDřínovská stráň - přírodní památkaHistorie peněz v Číně - výstava
Hostibejk - vrch
