Viničná cesta - výletní trasa

Jedna z nejkrášnějších a turisticky nejatraktivnějších tras v Jizerských horách, vedoucí z Oldřichovského sedla do Ferdinandova, 10 km S od Liberce

Typ:	Přírodní zajímavosti
Kraj:	Liberecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Viničná cesta
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	--
Návštěva:	30.6.2007

Viničná cesta patří k nejkrásnějším turistickým trasám v Jizerských horách. Cesta je dlouhá přes 8 km, začíná v Oldřichovském sedle zvaném odedávna Hemmrich u motorestu Hausmanka, sleduje vrstevnici v nadmořské výšce 500 m a končí v ústí Štolpichu ve Ferdinandově. Se stavbou cesty v úseku Oldřichovské sedlo–Srázy se započalo již před první světovou válkou v r. 1914 pro potřeby lesního hospodářství. Závěrečný úsek do Ferdinandova byl však dokončen až o 20 let později v r. 1944 při budování řopíků, hraničních betonových pevnůstek. Cesta jejich linii několikrát přetíná a prochází severním úbočím Poledníku po okraji přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny.
Rezervace představuje rozsáhlé území pokryté přírodě blízkými smíšenými lesy s převahou buku. Rozprostírají se na strmých a balvanitých severních svazích Jizerských hor v délce 15 km od Oldřichova v Hájích až po úbočí Smrku nad Bílým potokem. Od r. 1960 byly jejich části chráněny v sedmi izolovaných přírodních rezervacích. V r. 1999 pak vznikla národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny o rozloze 951 ha, která je souvisle propojená ochranným pásmem velikosti 1750 ha.
Zdejší řopíky, jejichž název vznikl ze zkratky ŘOP – Ředitelství opevňovacích prací, byly postaveny v l. 1937-1938, aby zesílily obranu Jizerských hor a Liberecka. Tato linie lehkého opevnění však nebyla dokončena, její stavbu přerušila Mnichovská dohoda. Pevnůstky tak nikdy nesloužily plánovému účelu.
Řopíky jsou součástí stavebního podúseku J2 – Oldřichov. Objekty lehkého opevnění se obvykle budovaly ve dvou sledech. Stavby prvního sledu v podúseku J2, který začíná nedaleko Kančího vrchu, na sebe plynule navazují až do oblasti Srázů, kde končí. Objekty druhého sledu nebyly postaveny všude. V tomto úseku začínají v Lysých skalách a končí nedaleko Zvonu. Linii opevnění doplňovaly na důležitých místech zákopy, střelecké průseky a uměle budované překážky.
Cesta byla pojmenována po úžlabině nazvané původně německy Weinkellerstrasse, v níž se po celý rok držela relativně stálá teplota vzduchu jako ve vinném sklepě. Skály (např. Zvon) v blízkém okolí cesty slouží jako horolezecký terén a četné pomníčky připomínají dávno zapomenuté události (např. Zabitý mládenec, Emauzský obrázek). Zajímavosti popisuje 6 informačních tabulí. Cesta má příjemný písčitokamenitý povrch a je značena jako nenáročná cyklo-turistická trasa.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.863069 E15.140355

Navštívená místa v okolí: