Hejnice - bazilika Navštívení Panny Marie

Poutní místo s bazilikou Navštívení Panny Marie a klášterem františkánů, 10 km JV od Frýdlantu v Čechách

Typ:	Církevní památky
Kraj:	Liberecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Hejnice
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.mcdo.cz
Návštěva:	18.2.2006, 17.9.2011

Podle místní legendy žil v blízké vesničce Lužec (dnes část Raspenavy) chudý řemeslník se svou nemocnou ženou a dítětem. Jednoho dne usnul pod starou lípou, kterou ve snu spatřil zalitou září, na větvích seděli andělé. Jeden z nich jej vyzval: "Jsi na zázračném místě, na kterém se zalíbilo Otci. Jdi domů a vrať se s obrázkem Matky Boží, aby každý, kdo v budoucnu půjde kolem, se mohl zastavit a mít účast na milosti. Tobě se pak za odměnu uzdraví žena i dítě". Řemeslník, který byl přesvědčen o tom, že nešlo o pouhý sen, zakoupil při nejbližší návštěvě Žitavy dřevěnou sošku a tu zavěsil na určený strom a žena i dítě se uzdravili.
Zpráva o tomto zázračném uzdravení se brzy roznesla a lidé začali na tomto místě prosit o pomoc. R. 1211 se pak rozhodli lípu pokácet a na jejím místě zbudovat dřevěnou kapličku. Již r. 1252 byla na jejím místě postavena kaple kamenná. Postupem času však sílil proud poutníků a kaple tak byla neustále rozšiřována. Kostel byl slavnostně vysvěcen 2. září 1498 míšeňským biskupem Janem ze Salhauzenu. To bylo frýdlantské panství již dlouho ve vlastnictví Biberštejnů, kteří jej r. 1278 získali od krále Přemysla Otakara II.
Po smrti Kryštofa Biberštejna připadlo panství císaři Ferdinandovi I., který Frýdlantsko prodal r. 1558 protestantskému šlechtickému rodu Redernů. Ti změnili všechny kostely na svém panství na protestantské, avšak kvůli četným katolickým poutím to v případě hejnického kostela nebylo možné, a tak jej uzavřeli. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 Redernové z Čech odešli a panství koupil Albrecht z Valdštejna a kostel znovu otevřel. Po něm získali panství r. 1636 Gallasové. František Ferdinand Gallas pozval r. 1692 do Hejnic františkány a v l. 1692–1696 pro ně nechal vystavět klášter podle návrhu italského architekta M. A. Canevalla. Pod místem zjevení byla r. 1698 zbudována rodinná hrobka.
R. 1721 bylo požádáno o výstavbu barokního chrámu spolu podle plánů Tomáše Haffeneckera. Podle pozdějších záznamů se však bazilika stavěla podle plánů Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Chrám byl slavnostně vysvěcen 1. července 1725.
Za vlády Marie Terezie a Josefa II. chrám chátral. Až poč. 20. stol. byla zrekonstruována na náklady hraběte Clam. Zároveň došlo k obnovení tradičních poutí. Po 2. světové válce byli z kláštera vyhnáni mniši a chrám chátral. Byli v něm internováni mniši a jeptišky, kteří odtud odcházeli pracovat do místní porcelánky a textilky. R. 1990 došlo k celkové rekonstrukci kláštera a 5. ledna 2001 jej znovu vysvětil velvyslanec Vatikánu arcibiskup Giovanni Coppa.
Barokní stavba s dvojicí věží má půdorys kříže s postranními kaplemi, příčné rameno kříže je tvořeno zbytky původního gotického kostela. Soška Panny Marie v pozlacené skříňce na hlavním oltáři pochází z konce 14. stol. Vzhledem k její na gotiku neobvykle usměvavé tváři je nazývána Mater Formosa – Sličná Matka. Hlavní oltář je dílem sochařů J. Hájka z Mnichova Hradiště a I. Brenera z Liberce. Pozadím oltáře je iluzorní freska od Josefa Kramolína z Bohosudova r. 1787. Jen málokterý z návštěvníků si na první pohled všimne, že tu oltář ve skutečnosti nestojí, ale je jen namalovaný. Ve východní boční kapli se nachází oltář používaný jako polní na vojenských taženích Albrechtem z Valdštejna a věnovaný kostelu jeho manželkou Isabelou. Tato kaple se nachází na původním místě zjevení a uvnitř oltáře je údajně dodnes zabudovaný pařez po původní lípě. Nástropní malby vymaloval v l. 1902–1906 vídeňský profesor Andreas Groll. V hlavní kupoli jsou tři výjevy – Nanebevzetí Panny Marie, Ježíšovo ukřižování a Andělé nesoucí Svatý kříž.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.87548 E15.182558

Navštívená místa v okolí: