Točník - hrad
Královský hrad z konce 14. stol., postavený na příkaz Václava IV., 10 km S od Hořovic
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | ![]() |
Kraj: | Středočeský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | -- | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.hrad-tocnik.cz | |
Návštěva: | 17.7.1996 |
R. 1395 byl hrad Žebrák, jedna z nejdůležitějších rezidencí krále Václava IV., poškozen požárem. To nebo požadavky na honosnější rezidenci bylo zřejmě impulsem k výstavbě hradu nového, kterým byl Točník. Stavba pokračovala velmi rychle, jak o tom svědčí Václavův první pobyt na Točníku v r. 1398. R. 1400 byl již hrad hotov do té míry, že sem král nechal přemístit část královského pokladu. Již od r. 1413 dával však Václav přednost Novému hradu u Kunratic a po jeho smrti r. 1419 byl poklad z Točníku odvezen a hrad byl zastaven.
Ač nebyl Točník koncipován jako pevnost, přečkal úspěšně dvojí husitské obležení v l. 1424 a 1430. Pod husitským tlakem se však zástavní držitel hradu Hanuš z Kolovrat přidal na stranu kališníků. Král Jiří z Poděbrad sice Točník od Hanuše mladšího z Kolovrat vyplatil, avšak již r. 1461 jej znovu zastavil svým synům, kteří zástavu převedli na Bedřicha ze Šumburka. Tím začíná dlouhá etapa postupného úpadku hradu Točníka. Zřícení mostu v r. 1522 přimělo tehdejšího zástavního držitele Jana z Vartemberka k rozsáhlé přestavbě hradu. Ve stavebních úpravách hradu pokračovali i Lobkowiczové, kteří jej drželi od r. 1552. V r. 1594 připadl hrad opět koruně a r. 1600 zde přenocoval císař Rudolf II.
Ještě za třicetileté války se s hradem počítalo jako s menší pevností, avšak k žádné vážnější akci v okolí Točníku nedošlo a tak postupně chátral. R. 1620 vydrancovali Točník císařští a od r. 1641 sloužil jako vězení. Od r. 1674 již bydlel na Točníku pouze hlídač a hrad se začal postupně měnit ve zříceninu. R. 1923 prodal kníže Josef Colloredo-Mansfeld zpustlý hrad Klubu československých turistů, který zde provedl první zabezpečovací práce. Od r. 1953 náleží hrad státu, který jej postupně rekonstruuje.
Čelo hradu odděloval mohutný příkop, na jehož dně bylo jezírko, původně jediný zdroj vody. Nad příkopem se od J tyčilo čelo královského paláce a čelní zdi prvního a druhého nádvoří. Most na zděných pilířích vedl k dnes zaniklé vstupní bráně prvního nádvoří. V obdélném prvním nádvoří se cesta pravoúhle lomila a branou vstupovala do středního hradu o tvaru písmene L. Hlavní stavbou zde byla dlouhá, nejspíše reprezentační budova. Vydělený obdélník vnitřního hradu měl sloužit jako panovníkova soukromá rezidence. V čele stála čtverhranná věž a drobný palác. Nejvýstavnější budovou byl královský palác na opačné straně vnitřního hradu. Budova je dnes dvoupatrová, původně však měla ještě nejméně jedno patro, asi obranného charakteru. Příčnými zdmi byla rozdělena na tři trakty. První patro s křížovou klenbou zaklenutým sálem uprostřed sloužilo k obytným a reprezentačním účelům, stejně i patro druhé. Točník je zcela nezvyklou stavbou na rozhraní vývoje mezi hradem a zámkem, obranná hlediska jsou zde potlačena na minimum, některá základní pravidla obrany zcela ignorována. Renesanční přestavby přinesly především změnu komunikačního schématu. Brána do prvního nádvoří byla zazděna a vstup přenesen do JZ nároží středního hradu. Ten byl mezi dlouhým reprezentačním palácem a nárožím vnitřního hradu příčnou hradbou rozdělen na dvě části. Při čelní hradbě středního hradu byla postavena obdélná budova zřejmě hospodářského charakteru a v koutě nádvoří mezi ní a královským palácem byla vykopána studna.





