Hořovice - starý zámek
Původně gotický hrad vybudovaný ve 13. stol. předky pánů ze Žirotína na místě hospodářského dvorce, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, 20 km JZ od Berouna
Typ: | Zámky a zámecké stavby | |
Kraj: | Středočeský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Hořovice | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.mkc-horovice.cz | |
Návštěva: | 29.11.2008 |
Ves Hořovice se připomíná již r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera. Hrad zde podle archeologických nálezů vznikl již ve 13. stol. Možná se tak stalo za bratří Gebharda a Neostopa, kteří se v Hořovicích připomínají v l. 1229-1243 a kteří jsou pravděpodobnými předky pánů ze Žirotína. V držení Žirotínů se hořovický hrad a město udržely až do 2. pol. 14. stol., kdy přešly na Hradišťské z Hořovic. Snad jako odúmrť přešly Hořovice na českého krále Václava IV., který se jako jeho majitel připomíná r. 1390. R. 1408 král prodal hrad Ondřeji Hulerovi, který byl jeho majitelem ještě r. 1427. V dubnu 1420 se měl ve zdech hořovického hradu údajně narodit Viktorinovi z Kunštátu syn Jiří, pozdější český král Jiří z Poděbrad. Tato teorie je však nejistá, protože jako rodiště tohoto významného státníka připadá v úvahu dalších pět míst. Za husitských válek náležel hořovický hrad k pevným oporám královské moci v oblasti. Proto byl r. 1430 obležen husity. Po devítiměsíčním dobývání se rozhodl Zikmund Huler, syn Ondřeje Hulera a velitel hradní posádky, hrad vydat a přestoupit na sirotčí stranu. V březnu 1431 přepadl hořovický hrad katolický oddíl z hradu Karlštejna a pokusil se jej dobýt zpět, byl však kališníky se ztrátami odražen. Po husitských válkách se majitelé Hořovic střídali až do r. 1478, kdy je získal Sezema Štěpánovec z Vrtby. Sezemova vnučka Dorota z Klinštejna prodala r. 1525 svůj díl Hořovic Mikulášovi z Říčan, který předtím rozdělené zboží sjednotil ve svých rukou. Mikuláš pak přistoupil k přestavbě středověkého hradu na renesanční zámek. Janu Litvínovi z Říčan bylo hořovické panství r. 1620 pro účast na stavovském povstání zabráno císařským vojskem a r. 1622 prodáno Marii Eusebii z Martinic. Po smrti Bernarda Ignáce Bořity z Martinic r. 1685 zdědila panství jeho dcera Terezie Františka, která je r. 1690 postoupila svému manželovi Františkovi Bruntálskému z Vrbna. Ten ještě patrně na hořovickém zámku nechal provést některé stavební úpravy, již na poč. 18. stol. si ale Bruntálští postavili v Hořovicích zámek nový a starý zámek pak už sloužil jen jako kanceláře a byty.
Starý zámek stojí na terénní hraně SZ od centra města, nedaleko zámku nového. Jeho vzhled je poměrně prostý. Jedná se o dvoupatrovou budovu tvaru písmene U, krytou mansardovou střechou. Fasády budovy, která patrně obsahuje významné části někdejšího hradního paláce, jsou velmi jednoduché a bez vnitřního členění. Jižně od zámku stojí bývalé hospodářské, dnes kancelářské budovy. Starému zámku předcházel středověký hrad, jehož podobu bezpečně neznáme. Hradní jádro mělo nejspíš tvar oválu, který od okolní planiny odděloval na S a snad i V, kde mohlo být předhradí s hospodářskými budovami, příkop. Hlavním objektem hradu byl patrně raně gotický palác, stojící volně v nádvoří. Zajímavá je však poznámka A. Sedláčka, že na J straně býval před budovou starého zámku vyhlouben příkop, což by naznačovalo, že palácový okrsek hradu býval samostatně opevněnou jednotkou. V 16. stol. měl hořovický hrad podle všeho i dvě věže, které dnes v jeho areálu neumíme bezpečně lokalizovat. Přestavba na renesanční zámek za Mikuláše z Říčan po r. 1625 a barokní úpravy na sklonku 17. stol. středověkou podobu hořovického hradu zcela setřely, takže rekonstrukce jeho podoby není bez archeologického průzkumu lokality možná.
Točník - hrad
Valdek - zřícenina
Vilém (Jince) - pivovar