Hořovice - nový zámek

Barokní zámek z poč. 18. stol. postavený pány z Vrbna, v 19. stol. klasicistně a novobarokně upraven, 20 km JZ od Berouna


Typ:Zámky a zámecké stavby horovice
Kraj:Středočeský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Hořovice
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.zamek-horovice.cz
Návštěva:29.11.2008


R. 1626 koupil hořovické panství se starým zámkem nechvalně známý Jaroslav Bořita z Martinic. Ve 2. pol. 17. stol. již starý zámek nevyhovoval soudobým nárokům šlechty, která proto přikročila k výstavbě zámku nového. Nový zámek se poprvé výslovně připomíná až r. 1709 za Bruntálských z Vrbna. U kolébky jeho vzniku stál nejspíše syn Jaroslava Bořity z Martinic, Bernard Ignác, jenž panství zdědil r. 1652 po smrti svého staršího bratra Jiřího Adama. Po smrti Bernarda Ignáce získal zadlužené panství díky dvěma sňatkům s jeho dcerami Eliškou a Terezií Františkou hrabě Jan František Bruntálský z Vrbna. Za něj byl zámek rozšířen a znovu přestavován byl v l. 1737–1756 za Eugena Václava Bruntálského z Vrbna. Na poč. 19. stol. hořovické panství prosperovalo, což r. 1806 umožnilo Rudolfovi Bruntálskému přikoupit sousední panství jinecké. Před r. 1839 se hořovický nový zámek dočkal dalších stavebních úprav, které prováděl Eugen Bruntálský z Vrbna. Dominik Bruntálský z Vrbna r. 1852 hořovické panství prodal hessenskému kurfiřtovi Friedrichu Wilhelmovi I., knížeti z Hanau. Ten vzápětí nařídil zámek znovu přebudovat. Přestavbu, která proběhla v l. 1856–1868, projektoval kaselský dvorní architekt Gottlob Engelhardt. Páni z Hanau, resp. později Hanau–Schaumburgu sídlili v Hořovicích až do r. 1945. Poslední majitel zámku, hrabě Jindřich z Hanau–Schaumburgu se za druhé světové války jako voják aktivně zapojil do akcí německé armády. Proto mu v červnu 1945 byly majetky na základě Benešových dekretů zkonfiskovány.
Základní dispozici nového zámku představuje dvoupatrová stavba o půdorysu písmene H, s příčnými krátkými přístavky na koncích všech čtyř svislých ramen. Z průčelí obráceného do města vystupuje mělký střední rizalit, nad nímž se zvedá hranolová nástavba ukončená bání s vížkou a hodinami. Na kamenných krakorcích nad vchodem je vysazen balkon s novobarokní litinovou mříží. Do čestného dvora na zahradní straně vybíhá ze středního traktu budovy mohutný rizalit, v jehož střední půlkruhově vyduté části jsou vsazeny troje vysoké dveře. Tato část rizalitu je ukončena kupolí s oválnými okny ve vikýřích. Boční křídla na zahradní straně mají arkády z konce 19. stol. Obě nádvoří uzavírají brány s mřížemi z tepané litiny. Za umělecky hodnotnější se považuje ohrazení s tzv. Sluneční bránou na straně do parku, jehož pilíře zdobí vázy a sochy s mytologickými a alegorickými náměty z dílny Matyáše Bernarda Brauna. K zámku přiléhá anglický park z 18. stol. o rozloze 6,6 ha.
Za vstupním vestibulem se nachází oválná hala se schodištěm, jejíž strop zdobí hodnotná rokoková freska od Jana Ferdinanda Schora. Na stěnách chodeb visí rozměrná plátna s vyobrazením antických zřícenin z 18. stol. Hlavní Slavíkův sál nacházející se uprostřed prvního patra má empírový nádech a vznikl v 19. stol. úpravou původní kaple. Jeho výzdobě dominují nástěnné malby Karla Würbse z l. 1856–1876, kopie Mánesova cyklu Život na panském sídle. Přes Červený salonek s portréty Hanau–Schaumburgů a Zelený salon se přichází do velké jídelny ve stylu druhého rokoka. Západně od jídelny se nachází oválná knihovna čítající asi 4000 svazků, Lovecký salon s tapetami s loveckými výjevy a Zlatý salonek se štukovou výzdobou a galerií miniaturních portrétů hessensko–kasselských zemských pánů.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N49.83765 E13.908917

Navštívená místa v okolí:
Zámky a zámecké stavbyHořovice - starý zámek
Hrady, zříceniny, tvrzeTočník - hrad
Hrady, zříceniny, tvrzeValdek - zřícenina
PivovaryVilém (Jince) - pivovar


Zdroj: text i erb přejat z www.castles.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky