Pihel - zřícenina

Nevýrazné pozůstatky hradu založeného ve 14. stol. na čedičové kupě nad obcí Dolní Pihel, 5 km SV od České Lípy

Typ:	Hrady, zříceniny, tvrze
Kraj:	Liberecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Pihel
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.pihel.cz
Návštěva:	13.6.2010

A. Sedláček předpokládá, že hrad založil syn Oldřicha ze Žebráka Hynek Zajíc z Házmburka někdy kolem r. 1363. Archeologické nálezy, získané r. 1973 svědčí spíše o sklonku 14. stol. a kladou tak vznik hradu nedlouho před r. 1396, kdy se Pihel prvně dostává do písemných pramenů jako predikát "Wilhelmus de Pihel, praepositus Boleslaviensis".
Vilém, uváděný před r. 1396 i po něm ve stejné funkci, avšk s predikátem z Házmburku, asi držel hrad se svým bratrem Hynkem, jmenovaným z Pihelu od r. 1402 do r. 1408. Na počátku husitských válek zde seděl Jan z Chlumu, jmenovaný výslovně "seděním na Pihli" v r. 1421. Na další držbu nemá starší literatura jednotný názor. R. Jecht, opírající se o zprávy z l. 1422 a 1423, předpokládá, že hrad držela od června 1422 do srpna 1423 husitská posádka, zatímco A. Sedláček uvažuje o uchvácení hradu Hynkem Hlaváčem z Dubé a na Lipém v r. 1421 či roce následujícím. Východiskem pro jeho hypotézu je zpráva z r. 1455. Ať již byl Pihel v l. 1421-1432 v držení kohokoli, musel jej Hynek Hlaváč připojit k lipskému zboží ještě v r. 1423, kdy také zemřel. Připojení pihelského zboží ke zboží lipskému velmi pravděpodobně vedlo k opuštění hradu. Napovídá to i jeho opomenutí ve výčtu držby v r. 1455. Připojení jména Pihel k predikátu Hynka z Házmburka v r. 1461 je zřejmě již jen formalitou.
Relikty hradu leží na čedičové kupě (315 m n. m.), vystupující strmě 40 m nad obec Dolní Pihel. Její mírně protáhlý tvar v ose SV-JZ narušil v minulosti lom, zasahující na Z straně až do plochy hradu. Ačkoli přístupová komunikace nezanechala jednoznačné stopy, lze očekávat její vedení ze zvýšeného terénu na JV po Z úbočí až k přerušení lomem, kde asi po ostrém ohnutí vbíhala na nižší JZ spočinek. Snad již zde vstupovala do opevnění, ze kterého zbyl pouze fragment zdiva na V straně spočinku. Lícování zdiva naznačuje, že zde hradbu mohl zpevňovat opěrák, nejedná-li se ovšem o pozůstatek nějaké stavby s jedním pravoúhlým nárožím. Dochovaný stav hradu bohužel nedovoluje vymezit ani jeho přesný rozsah, ani jeho vnitřní rozvržení. Deprese na svršku, lemovaná po okraji problematicky čitelným zdivem na maltu s ještě problematičtěji posuzovatelnou vnitřní či vnější lící, dává tušit, že právě zde stála podsklepená obdélná budova, snad věžovité stavení, jak je zjišťujeme na jiných, lépe dochovaných objektech.
Přetnutí úbočí mělkým příkopem JV od svršku, narušené ovšem ve své SZ straně lomem, dovoluje dvojí interpretaci. Buď se jednalo o pokračující přístupovou komunikaci, nebo o vnitřní dělení hradu. Téměř kolmo k jeho ose jej uzavírají na S straně zbytky zdiva, v dalším úseku rovněž zničené lomem. Jejich část odkryl drobný zjišťovací výzkum v r. 1973. Jedná se o téměř 200 cm silnou, pravděpodobně obvodovou zeď s rozšířeným základem. Její další průběh či případné napojení na obdélnou stavbu stav terénu a reliktů nedovoluje určit.
Nejspíše pouze třicetiletá existence hradu Pihelu naznačuje, že jeho podoba z doby založení se příliš nezměnila. Bohužel, rekonstrukce se pohybuje na hranici únosnosti. Předpokládáme, že dvojdílný hrad využil jako staveniště vedle svršku i část JZ úbočí kupy, kam směřovala přístupová komunikace a kde předpokládáme nevelké, spíše z obranných důvodů budované předhradí. Svršek kupy zabírala z větší části podsklepená obdélná věžovitá stavba o rozměrech 10 x 16 m, jediná kamenná budova na hradě. Její střechu, jak dokládají nálezy, kryly prejzy. Ostatní zástavbu, byla-li jaká, nechal budovat vlastník ze dřeva.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.726051 E14.568064

Navštívená místa v okolí: