Sloup v Čechách - hrad

Skalní hrad na mohutném osamělém pískovcovém suku ve stejnojmenné obci, 7 km SV od České Lípy

Typ:	Hrady, zříceniny, tvrze
Kraj:	Liberecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Sloup v Čechách
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	hradsloup.cz
Návštěva:	17.8.2001, 3.5.2009, 13.6.2010

Hradní skála byla osídlena patrně již v pravěku. Středověké osídlení podle archeologických nálezů počíná v průběhu 13. stol. Hrad byl založen před r. 1324, kdy se podle něho psal Čeněk "von Birkenstein". Kolem r. 1330 se rovněž nazýval "de Slupa". Tento člen mocné rodiny Ronovců však hrad patrně prodal. Ve 2. pol. 14. stol. zde vládl rod Berků z Dubé, a to až do r. 1412, kdy hrad koupil Hanuš Velfl z Varnsdorfu, uváděný ještě v r. 1423. Koncem husitských válek, patrně v r. 1427, se hrad dostal do držení Mikše Pancíře ze Smojna. Tento odpůrce husitů byl nepřítelem lužických měst, na jejichž území podnikal kořistnické výpravy. V r. 1445 se octl osamocen proti přesile vojsk lužického Šestiměstí a jejich spojenců. Ti přinutili Mikše obležením Sloupu ke kapitulaci a hrad byl následně vypálen. Pancíř se musel zavázat, že hrad již nebude obnoven. Tento slib však nedodržel a sídlo opravil již r. 1448.
Hrad pak vlastnili Mikšovi synové Jan a Fridman, brzy jej však prodali Vilémovi z Ilburka a ten pak r. 1471 bratřím z Dubé. Tehdy přestal být hrad sídlem majitele. R. 1596 vznikl při skalním suku renesanční zámeček, příležitostné sídlo Berků. R. 1616, 10 let po smrti posledního člena rodu, Adama Berky z Dubé, zapsala vdova Anna ve formě dlužního úpisu svůj dědický podíl druhému manželovi Janu Abrahamovi ze Salhauzenu. Než Jan r. 1617 zemřel, zapsal majetek svému bratru Volfovi. Ten ale pozbyl veškerého jmění konfiskací jako představitel protikatolické koalice ve stavovském povstání. Sloupské panství bylo prodáno Zdeňku Lvu Libštejnskému z Kolovrat. R. 1639 byl hrad obsazen a vypálen švédským vojskem. Zpustlý hrad r. 1680 poskytl majitel panství Ferdinand Hroznata z Kokořova poustevníkům, kteří si zde vystavěli kapli a pozůstatky středověkého objektu si postupně pro své potřeby výrazně upravili a setřeli tak původní stav hradu, takže naše vědomosti o jeho středověké podobě jsou velmi zlomkovité.
Hrad stával na solitérně stojícím skalisku u stejnojmenné vsi. Kolmé srázy 32 m vysokého skalního suku, jakož i okolní rybníky a vodní příkopy mu zajišťovaly skvělou přirozenou ochranu. Tu již ani nebylo příliš potřeba vylepšovat umělým opevněním. Hrad byl z větší části vytesaný do skály, jeho nadzemní konstrukce byly dřevěné. Kamenné stavby, ale i řada významných zásahů do suterénních prostor pochází až z období Sloupu coby poustevny. Tato skutečnost velmi znesnadňuje pokusy o rekonstrukci původní podoby středověké dispozice.
Dnešní přístup ke hradu po schodišti od SV je až novodobý. Na S je nízký skalní blok, mezi nějž a hradní skálou byla vklíněna branka vedoucí do malého nádvoří opevněného palisádou. V tomto prostoru se nacházela studna a zřejmě i nějaké hospodářské zázemí hradu. Na J je krátké schodiště vedoucí do úzké, na schodiště kolmo orientované průrvy. Z nástupní plošinky stoupá na obě strany průrvy dvojité schodiště, jehož stáří však zůstává nejasné. Nejsme schopni rozlišit, které rameno je středověkého a které mladšího původu a navíc ještě existuje možnost, že původní přístup na vrchol skály zprostředkovávalo dnes zcela zaniklé strmé dřevěné schodiště situované ve směru přístupu z dolního nádvoří. Tak jako tak, přístup úzkou spárou mohl být pod dokonalou kontrolou obránců rozmístěných na vrcholu skály a případně i ukrytých ve skalním dómu nad nástupní plošinkou. Zda tomu tak ale doopravdy bylo, opět nevíme. Uvedený skalní dóm byl totiž v pozdějších dobách poustevníky přetvořen na kapli s pro dnešní Sloup charakteristickou nadzemní nástavbou. Určit podobu středověké zástavby na plochém vrcholu skály s osami zhruba 90 a 55 m je dnes již velmi obtížné. Nachází se zde řada do skály vytesaných průchodů a světniček, z nichž mnoho pochází až z poustevnické éry sídla. Zvláště to platí o J straně suku, kde se nacházejí sice efektní, ale nikoliv z doby hradu pocházející skalní ochozy. Nadzemní středověké stavby lehké konstrukce stávaly prokazatelně na S a Z, kam by bylo možné se značnou dávkou nejistoty situovat hradní palác. Je nicméně třeba přiznat, že tato hypotéza se neopírá o mnoho více než nepatrné reliéfní modelování zbylé zřejmě po budově větších rozměrů. Středověkého původu je i zajímavá dutina džbánovitého tvaru vytesaná do skály na J straně. Starší literatura ji označuje jako hladomornu, pravděpodobněji se však jednalo o skladovací prostoru na obilí. V době osídlení skály poustevníky byl do této dutiny od J proražen vchod a do stěn vyryty reliéfy, z nichž část má náboženské motivy.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.735926 E14.580697

Navštívená místa v okolí: