Necpaly - renesanční kaštiel
Renesanční kaštiel se dvěma nárožními věžemi v obci Necpaly, 15 km JV od Martina
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Žilinský (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Necpaly | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.necpaly.sk | |
| Návštěva: | 3.6.2011 |
Nejstarší osídlení Turčianské kotliny pochází ze střední doby kamenné (2600-2300 př. n. l.), kdy se na Z úpatí Velké Fatry usídlil lid kultury s kanelovanou keramikou. Zabýval se zemědělstvím, chovem dobytka i lovem zvěře, o čemž svědčí nálezy v jeskyni Mažarná a osídlení jeskyň v Gaderské dolině. Souvislejší osídlení se objevuje ve střední době bronzové. Z této doby pochází různé archeologické nálezy. Početná hradiště dokazují, že zde do 2. stol. n. l. žil lid lužické kultury. Po něm přichází Slované, kteří zprostředkovávají styk jižní Evropy s Pobaltím. Oblastí Turca procházelo několik významných cest. Jedna z nich, která se od 13. stol. nazývala "velká cesta", procházela podhůřím Velké Fatry přes Mošovce, Blatnicu, Necpaly, Sklabiňu k Sučanom. Pří této cestě vznikla osada s charakterem ulicovky ve směru Z-V.
První nepřímá písemná zmínka o Necpalech pochází r. 1269, kdy je vzpomínán Pavel z Necpal (Paulus de Nazpal), který byl jedním ze zmocněnců zvolenského župana Michala pro vyřešení majetkových sporů mezi obyvateli Sklabině a bratry Dražkem a Vavřincem z Dražkovic. Ladislav IV. daroval obec Jánovi a Blažejovi a tento rod, který se začal označovat jako rod Necpalských, vlastnil obec až do r. 1479, kdy Blažejem Necpalským vymírá rod po meči.
Konec 15. a zač. 16. stol. je poznamenán spory o majetky Nespalských, které kromě Necpal zahrnovaly i Blatnický hrad a další majetky mimo oblast Turca. Z těchto sporů nakonec vyšel vítězně rod Justh. Andrej Justh z Vígľaša získal Necpaly jako zástavu ještě od Blažeje z Necpal. Tento rod pak vlastnil Necpaly až do konce 19. stol.
V období reformace Justhovci, tak jako většina šlechty v Turci, přijali augsburské vyznání víry. Podle principu Cuius regio, eius religio (koho zem, toho náboženství) evangelickou víru přijala i většina obyvatel Necpal. V období protireformace byly Necpaly tzv. artikulární obcí, což znamenalo, že zde mohl být postaven dřevěný evangelický kostel.
Justhovci podporovali i vzdělanost. Od r. 1592 tu působila latinská vyšší škola, známá pod názvem Nationale institutum hungaricum. V r. 1834 byla přeložena do Martina, kde po krátkém čase zanikla. Koncem 19. stol. se Justhovci dostali na pokraj bankrotu a postupně ztráceli majetky. Hospodářsky nejsilnější rodinou v Necpalech se stali Franklinovci. Prvním členem této rodiny byl Benjamín Franklin, nemanželský syn Dionýza Justha a pravnučky Benjamina Franklina.
V 18. a 19. stol. byly Necpaly hospodářsky poměrně rozvinuté. Byla tu papírna, pivovar a několik mlýnů. Papírna a pivovar byly zrušeny koncem 19. stol. Mlynářství zaniklo až po nástupu komunismu. Mezi světovými válkami byla obec elektrifikovaná. Elektřinu produkovala malá vodní elektrárna.
Nejvýznamnějšími památkami v Necpalech jsou čtyři kaštiely: Franklinovský, Renesanční, Modrý a Dolní.
Renesanční kaštiel
Renesanční kaštiel nechala vystavět pravděpodobně šlechtická rodina Justhovců, kteří se stali místními pány na přelomu 15. a 16. stol. Přesto, že byli pouze zemany, byli velmi bohatí, a proto je vyšší šlechta považovala za sobě rovné. Svatbami se později dostalo více členů tohoto rodu do rodiny mocných Révayovců.
Renesanční kaštiel v centru obce Necpaly byl dlouho považován za nejstarší. Průzkumy v posledních letech však ukázaly, že nejstarším necpalským kaštielem je tzv. Franklinovksý, jenž je v současné době majetkem Matice slovenské. Jedná se o renesanční dvoupatrovou blokovou stavbu obdélníkového půdorysu se dvěma charakteristickými nárožními věžemi v jižním průčelí, orientovaným k cestě. Hlavní vchod je situován z boční východní strany. Nad jeho portálem je chronostikon s nápisem Erexit Ope Dei CharaPoserit A.I.D.N. AD 1673 Iuly 10. Podle toho lze předpokládat, že byl kaštiel dokončen v r. 1673. Monogram A.I.D.N. je s největší pravděpodobností A(ndrej) I(usth) D(e) N(eczpal) a označuje pravděpodobného zakladatele a původního vlastníka objektu. Objekt má však starší stavební charakter připomínající renesanční stavby z konce 16. stol. Nad vchodem se v úrovni prvního patra dochoval arkýř s renesanční štítkovou atikou. Podle ní je možné předpokládat podobnou atiku okolo celého kaštiela. Ta však byla v 18. stol. pravděpodobně zakryta mansardovou střechou ve tvaru jehlanu. Stavba je členěna renesančními okny s kamennými šambránami a kovanými mřížemi. Na fasádě lze spatřit zbytky sgrafit, nejvíce patrná jsou v prostoru podstřešní římsy. V interiérech se zachovaly renesanční portály a klenby.
V 19. stol. přešel kaštiel do rukou rodiny Franklinovců. Posledních přibližně 100 let je neobývaný a asi do pol. 2. třetiny 20. stol. byl využívaný jako sklad obilí. Po r. 1989 byl vrácen původním majitelům, kteří se v 90. letech 20. stol. postarali alespoň o opravu šindelové střechy, což kaštiel zřejmě uchránilo před úplným zánikem. Stav objektu je havarijní, velká část dřevěných částí jako zárubně či podlahy byla za posledních 20 let rozkradena místními obyvateli na otop. Budova byla též využívána místním JZD. V kaštielu se narodil Gyula Justh, jenž byl nějakou dobu předsedou poslanecké sněmovny uherského parlamentu.
Blatnica - kaštiel
Blatnica - zřícenina
Gaderská dolina - údolí
Martin - Muzeum slovenské dědinyMošovce - kaštielNecpaly - dolní kaštielNecpaly - Franklinovský kaštielNecpaly - modrý kaštielSklabiňa - zřícenina
Turčianské Jaseno - kostel sv. Margity
