Květnová - tvrziště

Zbytky gotické tvrze na pahorku SV nad stejnojmennou vsí a terénní náznaky nové tvrze v obci, 3 km S od Ostrova nad Ohří


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze kvetnova
Kraj:Karlovarský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Květnová
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:--
Návštěva:10.10.2011


Ves Květnová byla založena počátkem 13. stol německými kolonisty přicházejícími na Loketsko. Její původní název Permesgrün je poprvé doložen již r. 1273 v listině doksanského kláštera, kterému tehdy patřila. Koncovka –grün je typická pro kolonizační obce 13. stol. na Loketsku, zejména na levém břehu řeky Ohře, a znamená vyklučený palouk. Původní název zněl pravděpodobně Bergmannsgrün (Horníkův palouk).
Obec přináležela jako léno k hradu Loket. V 15. stol. stával ve vsi zemanský statek s tvrzí, prvně připomínanou r. 1437, kdy držel léno a tvrz Hildebrant Preysner. Nedlouho potom, v době domácích válek mezi jednotou strakonickou a poděbradskou, držel tuto tvrz rozhodný Jiříkův odpůrce Petr ze Švamberka, jehož rod ji asi získal spolu s Bečovem nad Teplou kolem r. 1447. V r. 1450 tvrz odlehl, dobyl a pobořil Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic, spojenec jednoty poděbradské. Ale téhož roku byla rozhodnutím zemského sněmu vrácena Petrovi ze Švamberka. Švamberkové ztratili Bečov nad Teplou v r. 1453 a pravděpodobně tehdy opustili i Květnovou.
Od konce 15. stol. drželi léno členové rodu Haslauerů z Hozlau, konkrétně r. 1502 je připomínán Václav Haslaur. Během 16. stol. patřila část vsi rovněž k sousednímu panství Ostrov, druhou část s lénem a tvrzí drželi nadále Haslauerové. Jejich poslední příslušník se tu připomíná ještě ve 20. letech 17. stol. Tvrz někdy v 16. stol. ztratila vojenský a správní význam a pomalu zanikla.
Gotická tvrz byla v Květnové založena zřejmě již v průběhu 14. stol. Ležela na Zámeckém vrchu SV nad vsí, zničena byla před r. 1450. Dnes se z ní dochovalo malé protáhlé tvrziště na vrcholu kopce, chráněné ze tří stran prudkými skalnatými svahy a oddělené ze čtvrté strany příčným příkopem. Ze zástavby nezůstaly žádné hmatatelné stopy, navíc je jádro poškozeno kamenolomem. Vzhledem k malé rozloze jádra a předpokládanému stáří objektu je pravděpodobné, že zde stávala nanejvýš obytná věž a možná další menší objekt. Využívány mohly být i malé plošinky na úbočí sloužící jako předhradí se zázemím.
Haslauerové si v 16. stol. postavili přímo v obci mladší renesanční tvrz, která stávala zřejmě v bývalém poplužním dvoře. Poslední zmínky o ní pocházejí z poč. 18. stol. Dnes na temeni nevýrazného tvrziště stojí rodinný dům čp. 52. Nedaleko JV rohu je málo patrná prohloubenina po příkopu. V zadní východní části zahrady domu je již příkop více patrný. Bližší informace o lokalitě by podal pouze archeologický průzkum.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.329026 E12.98142

Navštívená místa v okolí:
Hrady, zříceniny, tvrzeHájek - tvrziště
Hrady, zříceniny, tvrzeHauenštejn (Horní hrad) - hrad
Technické zajímavostiRadošov - krytý most


Zdroj: Encyklopedie českých tvrzí. II. díl, K-R. 1. vyd. Praha : Argo, 2000. ISBN 80-7203-279-8 ; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [IV], Západní Čechy. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1985 ; www.hrady.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky