Hauenštejn (Horní hrad) - hrad
Hrad přestavěný na dnes zpustlý zámek u obce Krásný Les, na výběžku skalnatého ostrohu nad soutokem dvou potoků, 8 km SV od Ostrova
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Hauenštejn (Horní hrad) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | hornihrad.cz | |
| Návštěva: | 10.10.2011 |
Hrad byl patrně královským založením nejspíše Václava II. z konce 13. stol. na ochranu zemské stezky vedoucí nedalekým údolím Ohře. Patřilo k němu nevelké území v těsném sousedství rozlehlejšího majetku klášterů v Doksanech a Postoloprtech. Od r. 1320 ho čeští králové udělovali jako léno šlechtickým držitelům, kteří se zde vesměs velmi rychle střídali. Prvním známým držitelem byl loketský purkrabí Mikuláš Winkler, který jej přenechal doksanskému klášteru. R. 1422 zaspal Zikmund Lucemburský hrad Štěpánu Kobrshanovi v domnění, že jako někdejší služebník krále Václava IV. bude střežit hrad před husity, který však z prospěchářských důvodů držel s nimi. V r. 1470 hrad získali Satanéřové z Drahovic, za nichž byl r. 1497 propuštěn z královského manství.
Téhož roku se poprvé připomíná samostatné opevnění hradu, které stávalo na vrchu vypínajícím se směrem k V nad dnešním zámkem i stejnojmennou osadou. O původu tohoto tzv. svrchního hradu není však nic určitého známo. Je pravděpodobné, že se jednalo o předsunuté samostatné opevnění, které vzniklo v neklidných dobách 15. stol. a zaniklo ještě ve 2. pol. 16. stol.
R. 1528 koupili hrad Šlikové, jimž byl r. 1547 zkonfiskován králem a do jejichž rukou se navrátil až r. 1574 a setrval v nich do r. 1663, kdy ho, obnovený po požáru, koupil sasko-lauenburský kníže Julius Jindřich a připojil ho k Ostrovu nad Ohří. Již za Šliků byl zřejmě na předhradí postaven nový obdélný renesanční palác, pivovar a sladovna. Do dnešní podoby zámek doformovaly výrazné přestavby v 19. stol. Nejprve se tak stalo ve 40. letech, kdy byla mimo jiné do dnešní výše přistavěna i hradní věž a na vrchu nad zámkem byla podle návrhu Bernarda Grubera postavena pseudogotická kaplička, a podruhé v rámci velmi razantních pseudogotických úprav v l. 1840-1850 a 1878-1882, kdy vlastnili zámek Buqoyové.
Staveniště, které bylo pro stavbu hradu zvoleno, je velmi neobvyklé a nevýhodné. Přiléhá totiž bezprostředně k výrazně vyššímu vrcholu před ním, na němž dnes stojí zmíněná kaplička. Nelze předpokládat, že by tento hradu v poloze dnešního zámku smrtelně nebezpečný prostor zůstal nevyužit, a to nejspíše již od počátku. S jeho zapojením do obranného systému hradu je pak nutno zcela jistě počítat v průběhu 15. stol. Žádné konkrétní doklady však o tom doposud nemáme k dispozici. Vlastní nevelký hrad na výběžku pod tímto vrcholem byl dvojdílný. Středověkou zástavbu nevelkého předhradí, na němž se kumulují dnešní zámecké budovy, neznáme. Malému, výše položenému jádru dominoval dochovaný volně stojící okrouhlý bergfrit. Ze zástavby jádra se nic, s výjimkou obvodové zdi tvořící dnešní terasu, nedochovalo.
Mimořádně nevelké hradní jádro nepochybně vycházelo z bergfritového typu. Tento fakt se zdá vylučovat dosavadní představy o tom, že by stavebníkem hradu mohl být již Přemysl Otakar II. Malé rozměry i užití šlechtického stavebního typu zapadají do doposud nedostatečně zpracované hradní produkce Václava II. Bližší poznání dosud zcela stranou zájmu stojící památky zůstává úkolem dalšího výzkumu.
Hájek - tvrzištěKvětnová - tvrziště
Radošov - krytý most
