Kamenné řady u Kounova - menhiry
Kamenné řady neznámého původu a účelu na náhorní plošine Rovina, 25 km JZ od Loun
| Typ: | Prehistorické památky |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Kamenné řady u Kounova | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.obec-kounov.cz | |
| Návštěva: | 1.5.2007 |
Na rozhraní lounského a rakovnického okresu mezi obcemi Kounov, Nečemice, Pnětluky a Domoušice na náhorní plošině Rovina (526 m) se ve smíšeném lese nacházejí pravidelné řady menších balvanů z křemenců, křemitých pískovců a slepenců, tzv. "Kounovské kamenné řady". Svým uspořádáním připomínají slavné řady menhirů v bretaňském Carnacu. Původně se předpokládalo, že jde o geologický úkaz. Později ale bylo zjištěno, že celý kopec je složený ze zvětralé opuky, zatímco kameny jsou z křemence, původem mnohem staršího, než samotný kopec. První upozornil na tuto lokalitu r. 1934 kounovský učitel A. Patejdl. R. 1987 zde byla otevřena 2 km dlouhá naučná stezka s 11 zastávkami.
Nalezneme zde cca 30 řad, 14 z nich je téměř úplných. Řady měří 200-350 m, nejdelší 350 m. V jižní části se nacházejí zbytky nejméně dvou dalších kamenných řad. Celý komplex se rozkládá na ploše asi 11 ha. Současný stav lokality není původní - řada kamenů byla odstraněna, velkou škodu způsobily lesní práce v nedávné době.
V r. 1973 zde prováděli mladí astronomové - členové Kosmického klubu Rokycany výzkum. Bylo nalezeno asi 2239 kamenů různých velikostí od 0,2 m do cca 1 m. Balvany jsou vysoké kolem 80 cm a méně. Řady jsou situovány téměř přesně v SJ směru. Nepodařilo se však zatím zjistit přesné stáří těchto řad ani jejich skutečný účel. Ani archeologický výzkum v r. 1976, ani nedávná pylová analýza, nepřinesly rozluštění tajemství. Existuje několik hypotéz o skutečném významu těchto řad: keltské závodiště, rozdělení políček dávných zemědělců, astronomická observatoř, obrovský megalitický "generátor" energie pro přilehlé hradiště, přistávací plocha pro UFO, trh... Nejjednodušší teorií je astronomická - podle řad mohly být stanoveny důležité pohanské svátky (letní slunovrat) a celý komplex fungoval jako nejsložitější pravěký kalendář u nás. Na Rovině se též nacházejí dva velké kameny, které lze zařadit mezi menhiry - Pegas a Gibbon. Z jejich vzájemné pozice lze prý zaměřovat body východů Slunce a Měsíce při významných hospodářských datech, což by podporovalo hypotézu o kalendářní funkci celé stavby.
Dolní Ročov - klášter
Krušovice - pivovarPoddžbánský pivovar (Mutějovice) - pivovar
Tuchořice - miocenní sladkovodní vápence
