Kokořín - zámek

Skromný barokní zámeček se zpustlým parkem v obci Kokořín, 12 km SV od Mělníka


Typ:Zámky a zámecké stavby kokorin2
Kraj:Středočeský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Kokořín
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.obeckokorin.cz
Návštěva:27.3.2011


První držitelé kokořínského panství nechali v lokalitě Staráky v blízkosti obce Kokořín postavit ve 2. pol. 13. stol. skalní tvrz, která je považována za předchůdce hradu Kokořína. K tvrzi patříval i dvorec rozkládající se na místě dnešního hospodářského dvora se zámkem v obci Kokořín. První zmínka o Kokoříně pochází z r. 1320, kdy kokořínský statek vyměnil Jindřich z Osměchova s Hynkem Berkou z Dubé za Veležice. Hynek Berka patřil v té době k nejmocnějším a nejbohatším českým pánům a byl to pravděpodobně on, kdo nechal postavit hrad Kokořín. R. 1427 vlastnil Kokořín Aleš Škopek z Dubé, o němž se traduje, že se hlásil ke katolické straně a díky tomu byl Kokořín dobyt a pobořen husitskými vojsky. R. 1434 zdědil panství Bohuněk z Klinštejna, který jej záhy prodal Janu Řitkovi z Bezdědic a ten jej odkázal stoupenci Jiřího z Poděbrad Závišovi z Klinštejna. Dalším z významnějších držitelů panství Kokořín byl Hynek Beřkovský ze Šebířova, který si kolem r. 1530 nechal ve vsi Kokořín u poplužního dvora vybudovat novou tvrz. Po smrti Hynka bylo panství rozděleno mezi jeho pět dcer, z nichž Dorota nechala r. 1545 zapsat hrad Kokořín do zemských desek jako pustý. Kokořín pak koupil císař Rudolf II. od Adama Tobiáše Hrzána z Harasova a jeho bratr Matyáš jej obratem prodal Václavu Berkovi z Dubé. Tomu byl majetek za účast na stavovském zkonfiskován a zabavené statky koupil Adam z Valdštejna, čímž se stal Kokořín součástí frýdlantského vévodství. Po zavraždění Albrechta z Valdštejna připadl královské komoře a stal se pravděpodobně peleší loupežníků. R. 1636 získal panství od Leopolda II. generál Jan Boeck, po němž ho zdědil jeho syn Jan Jiří, a pak generálův vnuk Eugenius. Po jeho smrti připadl Kokořín r. 1700 jeho dceři Anně Magdaleně a po ní její sestře Karolině Anně z Bubna a Litic.
Svobodní páni z Bubna nechali na místě Hynkovy staré tvrze na S straně poplužního dvora postavit kolem r. 1715 jednopatrový barokní zámek, který se stal hlavním sídlem kokořínského panství. R. 1740 koupil panství se zámkem hrabě František Karel Sweerst-Špork, od něhož jej ještě téhož roku převzal syn Jan František Kristián. Po něm vlastnila zámek Šporkova dcera Barbora O’Reillyová, za níž byl zámek výrazně upraven a obklopil jej nově založený krajinářský park. R. 1807 prodala Barbora zámek kněžně Terezii Windischgrätzové. Po několikeré změně majitele koupil panství od manželů Jírových r. 1894 velkostatkář Václav Špaček, který si spolu s panstvím zakoupil i titul s přídomkem "ze Starburgu". Když r. 1912 zemřel, přebral majetek jeho syn Jan, který zemřel r. 1947. R. 1932 koupil zámek Jaroslav Vaněk z Mělnického Vtelna a r. 1944 byl velkostatek zabrán Němci a za válečné zásluhy darován Sturmbannführerovi SS Otto von Langemu. Od r. 1948 byl zámek ve správě státu. Zámek s přilehlými hospodářskými budovami bývalého panského dvora byl po válce využíván místním JZD, které v něm mělo kanceláře. V pol. 80. let 20. stol. získala zámek Akademie výtvarných umění a byla zahájena rekonstrukce, která však nebyla dokončena, protože byl mezitím zámek v restituci navrácen synovi Jaroslava Vaňka. Objekt byl adaptován na hotel, k jeho zprovoznění ale patrně nikdy nedošlo. Zámek zjevně nadále chátrá, udržovaný není ani zámecký park.
Kokořínský zámek je jednopatrová střízlivá budova, jejíž barokní fasáda neobsahuje žádné zajímavější architektonické články. Z jednoduchého obdélníkového půdorysu vystupuje na Z straně obrácené směrem k návsi krátké křídlo s koutovými věžemi. Ve střední části valbové střechy přerušuje hřeben malá vížka s ochozem krytá cibulovou bání, kterou dal na poč. 20. stol. přistavět Jan Špaček. Prostá obdélníková okna jsou ozdobena přímou nadokenní římsou. Zámek sousedí na V s budovami bývalého poplužního dvora. Na konci 50. let 20. stol. byla zbořena zámecká brána zdobená litinovým erbem Špačků ze Starburgu. Fasády zámku jsou sytě červené s kontrastními světlými plochami a původní šindelovou střechu nahradila v 70. letech 20. stol. novodobá měděná krytina. Nahrazeny byly i staré střešní vikýře a komíny, které působí poněkud mohutně a nepříliš vkusně.
Šporkova dcera Barbora nechala při úpravách zámku kolem pol. 18. stol. založit krajinářský park, rozkládající se v sousedství zámku a původní staré tvrze Staráky na opačném konci pozemku. Park býval osázen cizokrajnými dřevinami a k jeho výzdobě patřily i klece s opicemi a jinou exotickou zvěří. K odpočinku sloužily dva altánky patrné ještě na starých mapách, které spojovala alej stříhaného porostu. Dnes je park neudržovaný a zarostlý, v jednom místě býval dokonce psí hřbitov.
Na návsi před zámkem stojí na trojbokém zděném podstavci barokní sousoší sv. Mikuláše Tolentinského, obstoupené třemi hranolovými výběžky se sochami sv. Sebastiána, Rocha a Martina. Postranní boky výběžků jsou zdobeny obdélnými výplněmi s tesanými ornamentálními reliéfy. Uprostřed čelní strany podstavce je ve výklenku umístěna socha ležící sv. Rozálie. Sousoší pochází z r. 1700 a v jeho horní části je vyryto věnování "Gewidmet Baronesee Dorothea von Boeck". Z toho lze soudit, ze sousoší nechala postavit některá paní z baronského rodu Boecků, kteří vlastnili Kokořín do r. 1700.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.429897 E14.568515

Navštívená místa v okolí:
Přírodní zajímavostiČertovy hlavy - skalní reliéf
Zámky a zámecké stavbyDolní Beřkovice - zámek
Hrady, zříceniny, tvrzeHarasov - skalní lokalita
Hrady, zříceniny, tvrzeHouska - hrad
Hrady, zříceniny, tvrzeKlemperka - skalní lokalita
Zámky a zámecké stavbySlavín - zámek
Zámky a zámecké stavbyVidim - zámek


Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III, Severní Čechy. Praha : Svoboda, 1984 ; Vojkovský, Rostislav. Kokořín : hrad a zámek a čtyři skalní hrádky východně od Mělníka. 1. vyd. Dobrá : Beatris, 2010. ISBN 978-80-86737-98-0 ; Podlaha, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. VI, Politický okres Mělnický. V Praze : Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899 ; hradkokorin.eu ; za laskavé poskytnutí informací děkuji též M. Pánkové z obecního úřadu obce Kokořína


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky