Klemperka - skalní lokalita
Jeskynní tvrziště v J části Šemanovického dolu pod osadou Truskavna, 10 km SV od Mělníka
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Klemperka | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 18.8.2013, 20.4.2014 |
Klemperka původně představovala pouze pískovcový skalní převis, který vznikl zvětráváním méně odolných vrstev. Písemnými prameny není středověké opevnění doloženo a neznáme ani jeho původní název. První zprávy z l. 1379 a 1391 dokládají pouze Vaňka z Truskavny, který zde měl své sídlo. To stávalo buď na konci vsi na ostrožně, nebo se jednalo o polohu dnešní Klemperky. V pol. 15. stol. náležela Truskavna již k panství hradu Kokořín. V obvodu kolem královského věnného města Mělník, hradu Housky a královského hradu Bezdězu vznikl ve středověku postupně upadající systém královských leníků a manů. Je možné, že i Klemperka byla manským sídlem.
Na poč. 19. stol. posloužily opuštěné dutiny jako útočiště loupežníku Klemperovi, podle něhož dostala tvrz své jméno. Jiný loupežník, Jonáš, měl být ve zdejší jeskyni dokonce dopaden. Lokalita byla využívána i v dalších obdobích. Podle průzkumu K. Podroužka se zde nacházel druhotně vytvořený krytý skalní špýchar. Později sloužily skalní prostory k uskladnění slámy a krmiva okolních obyvatel.
Archeologický výzkum ojedinělým nálezem střepu ve sklepení datuje osídlení skalního převisu do období 12.-14. stol., kdy zde vzniklo opevnění odpovídající obdobným dutinovým a jeskynním hradům v Evropě. V českém prostředí šlo spíše o jeskynní tvrz, jejímž příslušenstvím byl buď dvůr nebo malý vesnický komplex přímo v Šemanovickém dole. F.A. Heber poukazoval na zajímavý strážní systém na Kokořínsku v podobě skalních strážišť. Podle jeho teorie mohla být zdejší lokalita jedním z nich.
Skalní staveniště využilo přirozeného pískovcového převisu Z boku kolmých stěn Šemanovického dolu. Necelých 30 m zalamující se dutinová terasa byla přisekaná a opatřená dalšími tesanými prostorami na způsob skalních hradů. Vznikl tak obranyschopný celek, opatřený roubenými či hrázděnými přístavbami a z venkovní strany chráněný buď mokřinami, nebo rybníkem.
Skalní terasa leží 4 m nad úrovní dnešního terénu a je dostupná kolmým žebříkem. Původní vstup se nacházel na S konci, kde od paty skály vzhůru vysekaný výklenek ukazuje záseky po vstupní konstrukci. Severní polovina byla opatřena ke skále přimknutou stavbou, což dokládají vysoko položené záseky, hovořící o patrových prostorách. Oproti tomu J díl dokládá zbytky základových žlebů konstrukci jdoucí do převisu. Vnitřní využití tvrze však již není jednoznačné. Dnes téměř zasutý vytesaný sklep dvakráte se lomícího schodiště předpokládá hospodářské využití. Podle tradice a množství jílových naplavenin se uvažuje o existenci podzemní chodby vedoucí vzhůru na tvrz nahoře na ostrožně vsi. Zde byl objeven i datovatelný střep při výzkumu. Druhou tesanou prostorou tvrze je zadní světnice o rozměrech 5 x 6 m, dostupná krátkým schodištěm.
Cca 100 m SV od Klemperky se v pískovcové skalní hradbě nachází opuštěný skalní byt s rozpoznatelným místem pro ohniště, komínem a sklepem. Přesná doba jeho vzniku není známá.
Čertovy hlavy - skalní reliéf
Dolní Beřkovice - zámek
Harasov - skalní lokalitaHouska - hradKokořín - zámekSlavín - zámekVidim - zámek
