Harasov - skalní lokalita

Zbytky jeskynního hrádku na ostrožně nad Novým mlýnem na Vrutickém potoce, 9 km S od Mělníka


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze harasov
Kraj:Středočeský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Harasov
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:--
Návštěva:18.8.2013, 20.4.2014


Název Harasov se objevuje již od 14. stol. v přídomku Hrzánů z Harasova. Hrzánové byli český vladycký rod povýšený později do panského a hraběcího stavu. Přídomek převzali od hrádku Harasov v Kokořínském dole na Mělnicku. V pramenech se prvně objevují r. 1321 jako zemanský rod Harasů z Újezda. Zmíněn je konkrétně nejstarší známý předek Hrzánů Pešek Hrzán z Újezda a jeho bratři. Jeden z nich se usadil na Bosyni, kde založil sídlo. R. 1356 je připomínán Bohuněk Haras, který zde seděl jako man hradu Housky. Prvními doložitelnými příslušníky rodu, kteří se psali s přídomkem z Harasova byli Karel Hrzán, objevující se v pramenech v r. 1408 a Dobeš Hrzán v r. 1420. V souvislosti s těmito doklady lze předpokládat, že tou dobou musel již hrádek nějaký čas stát. Jeho vznik lze klást zhruba na přelom 14. a 15. stol. Jeho existence však trvala pouze krátce, ještě v 15. stol. hrádek pravděpodobně zanikl a z pramenů se vytrácí. K r. 1604 je zmiňována pouze skála, na které byl Harasov založen.
Hrad Harasov bývá řazen ke skalním hradům, ale dnešní zbytky hradu na skalnaté ostrožně k nim zcela jistě počítat nemůžeme. Harasov byl chráněn třemi příkopy vytesanými ve skále, avšak vlastní hrad patří spíše k obvyklým hradům ostrožným. Na samém konci ostrohu spadá dolů třicetimetrová skála, v polovině jejíž výšky jsou zachovány prostory vysekané v pískovci. Tyto skalní světničky, nacházející se nad Harasovským rybníkem, jsou trvale spornou stěnovou lokalitou. Lidová tradice říká, že zde stávala skalní tvrz zvaná Krvomlejn, kterou obývali loupežníci. Loupežnická peleš byla zničena, ale název Krvomlejn se dochoval dodnes. Váže se k němu několik dalších pověstí, z nichž jedna vypráví o hradním pánu, který nechal postavit pod hradem mlýnské kolo a přikázal, že jej musí roztočit krev jím popravených hrdlořezů, kteří mu zneuctili a zabili překrásnou dceru.
Při bližším prozkoumání lokality je patrné, že skalní světničky a sklepy vytesané ve skále s vlastním hradem nejspíš původně nesouvisely. Krátký skalní převis je přírodního původu a byl v neznámé době uměle opracován. Není vyloučeno, že před vznikem hradu zde existovalo starší opevnění v podobě středověkého strážiště, které bylo posléze použito jako součást obranného systému hradu.
Stěnová lokalita je pozoruhodná svým provedením a skalním reliktům nelze upřít příbuznost s některými jeskynními hrady v Evropě. Základem celé stavby je přirozený skalní převis 9 m dlouhý, upravený na chodbu, z venkovní strany otevřenou. Zde je zbytek schodiště vedoucí k vrcholu skály. Na protilehlém konci převisu jsou do skalní stěny vysekané dvě světnice s venkovními okny. Další prostory vznikly při patě skály. Sklepy užívali v pozdější době zdejší mlynáři a provedli zde řadu novodobých úprav. V pol. 19. stol. nechali údajně vytesat další prostory, a proto současný stav neodpovídá původní podobě.
Harasovským sklepům věnoval pozornost již August Sedláček v 15. dílu svých Hradů. Jejich existenci spojoval s hradem Harasovem, který se podle něj skládal jen z dřevěných konstrukcí a tesané prostory ve skále sloužily k ukládání cenných věcí a snad i k bydlení. Lokalita byla až do r. 1903 trvale obydlena a využívána. Dnes je nepřístupná a slouží jako nevyužívaný soukromý rekreační objekt. Přístup vede po novodobém schodišti z J strany. První prostorou je skalní převis upravený na předsíň objektu v podobě otevřené chodby či terasy. Následují tři skalní světničky, z nichž poslední je patrně novodobého původu. Nad kolmou skalní stěnou se nachází pouze dřevěná venkovní konstrukce v podobě balkonu. Při patě skály je vysekaný sklep a stopy přístavby na boku skaliska. Na J straně objektu se zřejmý náznak strmého průchodu, který však může být taktéž novodobý.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.41089 E14.568492

Navštívená místa v okolí:
Přírodní zajímavostiČertovy hlavy - skalní reliéf
Zámky a zámecké stavbyDolní Beřkovice - zámek
Hrady, zříceniny, tvrzeHouska - hrad
Hrady, zříceniny, tvrzeKlemperka - skalní lokalita
Zámky a zámecké stavbyKokořín - zámek
Zámky a zámecké stavbySlavín - zámek
Přírodní zajímavostiSoutok Labe a Vltavy - soutok
Zámky a zámecké stavbyVidim - zámek


Zdroj: Fišera, Zdeněk. Skalní hrady zemí Koruny české. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-242-2 ; Fišera, Zdeněk. Jeskynní hrady střední Evropy. Praha : Libri, 2005. ISBN 80-7277-247-3 ; www.wikipedia.org


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky