Andělská hora - zřícenina
Zříceniny hradu na strmé výrazné skále nad stejnojmenným městečkem, 10 km JV od Karlových Varů
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Andělská hora | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.andelskahora.cz | |
| Návštěva: | 16.7.1999, 10.10.2011 |
Okolnosti založení hradu nejsou známé, ale je nepochybné, že hrad vznikl až na přelomu 14. a 15. stol. na bečovském panství pánů z Rýzmburka a měl pravděpodobně zabezpečovat zdejší rozsáhlé rýzmburské zboží. Hrad je poprvé písemně doložen k r. 1402, kdy se po něm píše Boreš Hrabě z Oseka. Vlastním držitelem hradu byl ale jeho bratranec Boreš mladší z Rýzmburka, příslušník panské jednoty a odpůrce Václava IV. Zemřel r. 1403 a zanechal dva nezletilé syny, jejichž poručníkem byl již zmíněný strýc Boreš Hrabě. Bratři Borešové postoupili r. 1406 se souhlasem krále Václava IV. bečovské panství i s Andělskou Horou Oldřichu Zajíci z Házmburka, pravděpodobně výměnou za zástavní královský hrad Přimdu. Oldřich Zajíc prodal již r. 1411 Bečov pánům z Plavna, ale Andělskou Horu držel do své smrti r. 1414. Poté připadla jako odúmrť královské komoře. R. 1415 zde vládl královským jménem loketský purkrabí Janek Maleřík. R. 1430 se hradu zmocnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. R. 1437 získal Loketsko od Zikmunda Kašpar Šlik a spolu s ním i Andělskou Horu. Patrně za Šliků byla postavena dnes nejstarší část hradu, čtverhranná obytná věž na nejvyšším místě hradní skály. Pro svou významnou strategickou polohu byl hrad r. 1461 vynutil Jiří z Poděbrad postoupení hradu a následně jej udělil jako doživotní zástavu Zbyňkovi Zajícovi z Házmburka, kterého si tak chtěl zavázat.
R. 1466 se zmocnil hradu Jindřich II. z Plavna, avšak r. 1469 dobylo královské vojsko Andělskou Horu zpět. Po nástupu Vladislava II. na český trůn obnovil Jindřich III. z Plavna rodové nároky na hrad a nakonec jej opravdu získal. V 80. letech 15. stol. založil pod hradem městečko a udělil mu různé výsady. Když pak Jindřich prodal svůj Bečov Pluhům z Rabštejna, stala se Andělská Hora střediskem plavenského panství. To zřejmě motivovalo rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu na přelomu 15. a 16. stol. Hrady tehdy podstatně rozšířen o nové opevnění vnitřní části a o předhradí s branami. Za jeho syna Jindřicha IV. byl na V straně hradu vybudován renesanční dvoupatrový palác. Jindřichovi synové byli nuceni zadlužený rodinný majetek rozprodávat, až r. 1565 postoupili Andělskou Horu Mikuláši Hasištejnskému z Lobkovic, který ji r. 1567 prodal svému švagrovi Jindřichu z Fictumu a po jeho smrti Kašparu Colonnovi z Felsu. Po bitvě na Bílé hoře byla Colonnům Andělská Hora zkonfiskována a r. 1622 ji koupil Heřman Černín z Chudenic. Po dobytí Švédy v r. 1635 byl již udržován pouze nouzově. Andělská Hora byla definitivně opuštěna po požáru r. 1718.
Dispozice hradu byla dvojdílná. První brána je prolomena v hradbě se střílnami, která se přimyká ke skále a je zpevněná polookrouhlou baštičkou. Podél přístupové cesty k druhé bráně bylo opevnění tvořeno pouze dřevěnou stěnou. Druhou branou, která byla průjezdem vstupního křídla, se vcházelo na nádvoří jádra hradu, ohrazeného hradbou se střílnami. V Z části nádvoří stál dvoutraktový palác lichoběžníkového půdorysu. Jeho druhé patro bylo zaklenuto sklípkovou klenbou. Palác vznikl v mladší fázi stavby hradu. I zde opevnění původně, díky příhodné geomorfologické situaci, tvořila pouze dřevěná stěna. Od paláce stoupá hradba s polookrouhlou baštou na nejvyšší bod skály. Zde stával čtverhranný plochostropý donjon, do něhož bylo v dalším vývoji prolomeno větší množství rozměrných oken. Před touto věží, na plošince nad přístupem do hradu, stála další podsklepená budova.
Poznání stavebního vývoje hradu jsme doposud mnoho dlužni. Nejstarší fázi by mohla nejspíše příslušet čtverhranná obytná věž, eventuálně spolu s budovou na vrcholu skály. Podoba opevnění nádvoří jádra a první brány napovídá, že vzniklo nejspíše až za přestavby v 60. letech 15. stol., zatímco palác je dílem pánů z Plavna a stavěl ho nepochybně sasky orientovaný mistr. Protože strmá, osamělá skála byla v podmínkách dělostřeleckého vedení boje velmi výhodná, mohlo i opevnění hradu získat svébytnou podobu, maximálně těžící z geomorfologické situace a zaručující tak hradu potřebnou bezpečnost.
Dalovice - nový zámekDalovice - starý zámek
Dalovice - tvrzištěHájek - tvrzištěHartenštejn - zřícenina
Radošov - krytý most
