Žumberk - tvrz
Goticko–renesanční tvrz spolu se sousedním dvorem a kostelem netypicky obehnaná mohutným renesančním opevněním, 10 km JV od Trhových Svin
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Žumberk | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.muzeumcb.cz | |
| Návštěva: | 22.8.1999, 25.7.2012 |
Ves Žumberk založili v 1. pol. 13. stol. němečtí kolonisté. První zmínka pochází z r. 1279, kdy náležela bratřím Engelschalkovi, Smilovi, Pardusovi a Janovi. Zda již oni měli v Žumberku tvrz, není známo. Doložena je až jako majetek pánů z Hrádku. R. 1360 je doložen Pešík z Hrádku a k r. 1383 Pavlík ze Žumberka. Vladykové ze Žumberka statek vlastnili až do poč. 16. stol.. Na sklonku 15. stol. prošla tvrz pozdně gotickou přestavbou, o niž se patrně zasloužil Ludvík ze Žumberka připomínaný k r. 1465. Ten odkázal statek s tvrzí, dvorem a mlýnem Stachovi a Jiříkovi z Rajbolce s podmínkou, že vyplatí 150 kopami jeho vnučku Anežku z Jivovice. Páni z Rajbolce však Žumberk dlouho nedrželi. R. 1544 se je již v zemských deskách uveden jako majitel Volf Pouzar z Michnic. Smrtí Jindřicha Pouzara z Michnic přešel r. 1600 žumberský statek na Častolara Dlouhoveského z Dlouhé Vsi a na Chlumu, který jej prodal Petru Vokovi z Rožmberka a ten svým blízkým služebníkům Theobaldovi a Janovi Hokům ze Zweibrucku, kterým se připisuje renesanční přestavba tvrze a zbudování vnějšího opevnění. Hokové byli podle všeho prohnaní, hrabiví a závistiví, což je nakonec přivedlo k ostrým sporům a vzájemnému obviňování. Nakonec byli r. 1617 oba Hokové zatčeni, odsouzeni za falšování úředních dokladů a byl jim zabaven majetek. Získali jej dědici Rožmberků páni ze Švamberka, kteří připojili Žumberk k novohradskému panství. Tvrz byla užívaná jako obydlí vrchnostenských úředníků, hospodářský objekt a po r. 1817 jako byty poddaných. Chátrala a r. 1832 byla dokonce zbořena část opevnění. Generální opravu učinil až český stát v l. 1969–1974.
Tvrz zaujímá mírnou vyvýšeninu na JZ okraji vsi, jenž bývala chráněna rybníky. Pozdně gotickou tvrz z konce 15. stol. tvořila čtyřkřídlá patrová budova s valeně klenutým průjezdem. Na přelomu 16. a 17. stol. byla gotická tvrz přestavěna renesančně a dostala fasádu s psaníčkovými sgrafity. V nádvoří vznikly pavlače a bylo zdokonaleno opevnění. Mírně lichoběžnou plochu JZ části vsi zahrnující tvrz, přilehlý dvůr a kostel sv. Jana Křtitele obklopila hradba se šesti okrouhlými baštami a vstupní bránou na SV. V nádvoří vznikla kašna. V prostorách tvrze je umístěno muzeum venkovského lidu s expozicí malovaného lidového nábytku z Budějovicka a Písecka.
Buškův hamr - technická památka
Cuknštejn - tvrz
Terčino údolí - přírodní parkNové Hrady (J Čechy) - kovárna
