Újezd pod Čerchovem - obec
Původní privilegovaná chodská ves a rodiště Jana Sladkého Koziny, 5 km Z od Domažlic
| Typ: | Města, lidová architektura |  |
| Kraj: | Plzeňský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.obecujezd.cz | |
| Návštěva: | 17.6.1996 |
Oblast Horního Chodska byla osídlena již 3500 let př. n. l. v době neolitu a později v době bronzové. Na přelomu letopočtu zde žili Keltové a v 8. stol. sem začínají pronikat první slovanští obyvatelé. Během 12. a 13. stol. začaly být na tomto území panovníkem zakládány vesnice, mezi nimi i Újezd, které měly za úkol chránit hranice Českého království. Jejich obyvatelstvo bylo nazýváno Chodové. První písemná zmínka o vsi se objevuje již v privilegiu Jana Lucemburského z r. 1325.
Ochrana království byla pro panovníka neobyčejně důležitá, proto chodské vsi dostávaly řadu výsad a privilegií. Postupně však význam Chodů pro obranu hranic klesal. Panovník již jejich služby nepotřeboval, a proto je dával do zástavy. Nová vrchnost tu pak dávná privilegia neuznávala a nutila své chodské poddané robotovat. Ti ovšem svá práva bránili, a tak propukly spory, které přetrvávaly několik staletí.
Na konci 17. stol. se v Újezdě narodil muž, který se tehdejšímu pánovi Wolfu Maxmiliánovi z Lamingenu, známému jako Lomikar, vzepřel, a bojoval za práva Chodů u zemského soudu jako jejich mluvčí. Byl jím legendární Jan Sladký, zvaný Kozina. Během jeho působení v Praze na Chodsku vypuklo povstání a Kozina byl zajat a vězněn jako buřič. Nakonec byl v Plzni dne 28. 11. 1695 popraven. Jak praví pověst, Lomikar po Kozinově popravě do roka a do dne náhle skonal, aby se s ním sešel před soudnou Boží stolicí. Ve vzpomínkách chodského lidu Kozina zůstal jako mučedník a dodnes je tento významný rodák Újezda považován za symbol nezdolnosti a svébytnosti všeho chodského obyvatelstva. R. 1895 mu byl nad obcí na vrchu Hrádek postaven pomník a v současnosti je Kozinův statek č.p. 3 upraven jako malé muzeum. Najdeme zde pamětní síň J.S. Koziny, vstupní expozice je věnována dějinám domažlických Chodů ve 13.-18. stol. V další části muzea je umístěna chodská selská jizba z poč. 20. stol., národopisná sbírka a expozice zemědělského nářadí ze stejné doby.
Obyvatelstvo v kraji tvořili původně Češi, s německou vrchností sem však začalo pronikat Německé obyvatelstvo. Oblast chodských vesnic přesto zůstala česká. Národní identita byla ohrožena v době druhé světové války, kdy bylo území Horního Chodska připojeno k Německu. Chodové se ale během války ukázali jako srdnatí a odvážní lidé, kteří svou národnost nezaprodali a i přes nacistický teror svou hlavu před nepřítelem nesklonili. Kraj byl osvobozen na přelomu dubna a května 1945 americkou armádou, často za dramatických okolností. Německá armáda se stahovala jen pomalu a několik dní probíhaly boje o přechody přes Český les. Ve zdejším okolí po nich zůstal pomníček na místě sestřeleného amerického pilota.
V chodských vesnicích se dodnes udržely národopisné zvyky a tradice. Stále se zde hovoří nářečím, nosí se kroje a dodržují se tradiční zvyky. V Újezdě jsou dnes k vidění kromě statku a pomníku Jana Sladkého Koziny také památné statky s ukázkami lidové architektury a kostel sv. Václava z r. 1891.
Čerchov - rozhledna
Draženov - obecKlenčí pod Čerchovem - obecPostřekov - obecTrhanov - obec
