Telč - kostel sv. Ducha
Kostel postavený na místě původní románské stavby těsně přiléhající k věži z 1. pol. 13. stol., 30 km J od Jihlavy
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Telč | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.telc.eu | |
| Návštěva: | 12.9.2009 |
Kostel sv. Ducha byl postaven na místě původního románského kostela těsně přiléhajícího k věži. První písemně doložená zmínka o kostelu pochází z r. 1487. V l. 1655-1691 došlo k několika požárům krovu. V 17. a 18. stol. kostel užívala tzv. Bratrstva (české, sv. Isidora). V té době zde byly tři oltáře. R. 1784 byl kostel zrušen a přeměněn na skladiště, r. 1836 pak vyhořel. Na konci 19. stol. byl zadaptován pro městské divadlo. V apsidě byla zazděna okna a její prostor byl upraven jako jeviště a v hlavní lodi kostela bylo vytvořeno hlediště, včetně balkonů a galerie.
V hlavní ose klenby apsidy se zachovaly zbytky polychromie – znak pánů z Hradce (pětilistá růže) a monogram M. Mezi žebry klenby jsou fresky čtyř evangelistů. V apsidě i lodi se nacházejí původní okna s rozmanitým provedením kružeb, mezi apsidou a lodí kostela je gotický triumfální oblouk. R. 1922 byl kostel sv. Ducha odkoupen Českobratrskou církví evangelickou a r. 1923 slavnostně otevřen a znovu využit k bohoslužbám.
Pozdně románská věž sv. Ducha je nejstarší dochovanou stavební památkou v Telči. Slohově ji lze zařadit do 1. pol. 13. stol. Na její vznik existuje mezi kronikáři a historiky několik názorů. Kronikář Bílek se domnívá, že templáři kolem r. 1258 obehnali město hradbami a blízko nich u Horní brány postavili strážnou věž. Naproti tomu kronikář Prokop píše, že již ve 12. stol. byl v Telči starý hrad, u něhož byla postavena kolem r. 1200 obývací a strážná věž. Profesoři Beringer a Janoušek soudí, že vnitřní město bylo založeno ve 2. pol. 13. stol. za Přemysla Otakara II. Současně bylo město opevněno a blízko hradeb u Horní brány byla postavena strážná věž. Podle profesora Fromka Johanité postavili před r. 1200 strážnou věž s přilehlými románskými hradbami a branou.
Věž se nachází na nejvyšším místě městského areálu a tyčí se do výše 49 m. Její hranolové těleso je vybudováno z poměrně velkých, pečlivě opracovaných kvádrů, které u paty věže tvoří zeď, jejíž šířka dosahuje bezmála dvou metrů. Přízemí věže je na V straně přístupné portálem s kamenným ostěním. Nad ním, ve výši prvního patra, se prostor věže otevíral od lodi kostela sv. Ducha dnes zazděným obloukem panské tribuny. Naproti němu je umístěn pravoúhlý vstupní otvor, nyní jediný přístup do pater věže a je dosažitelný po vnějších dřevěných schodech. V posledních dvou podlažích jsou vybudována podvojná a potrojná okna, částečně zakrytá číselníkem hodin.
Původně byla mohutná věž snad o celé jedno patro vyšší, ale na její výšce si vybral daň požár, který ve městě propukl r. 1655. Oprava věže byla tehdy finančně příliš náročná, proto byla snížena a rekonstruována. Při dnešním stavu památky nelze tento údaj ověřit. Jisté však je, že své pseudogotické zastřešení věž získala až po požáru r. 1836. Požáru padly za oběť i zvony, které se natavily a zřítily. Nový zvon vážící téměř půl tuny, jenž nechala odlít místní bohatá měšťanka, byl zabaven za první světové války a od té doby je věž bez zvonů. Prostor věže byl vždycky volný, dělený na jednotlivá patra pouze dřevěnými plochými stropy na trámech. Dnes vede na věž 97 schodů a jejím interiéru je instalována expozice obrazů Jana Křena. Z věže je pěkný pohled na centrum města a okolí.
Roštejn - hradŠtamberk - zřícenina
Telč - kostel sv. Jakuba Většího
