Talmberk - zřícenina
Zbytky hradu z konce 13. stol. na strmém skalnatém ostrohu ve stejnojmenné obci, 10 km Z od Uhlířských Janovic
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.samopse.cz | |
| Návštěva: | 27.8.1995 |
Hrad založil pravděpodobně Hroznata z Úžic z moravského rodu Kouniců. V l. 1284-1286 byl purkrabím Pražského hradu a za služby prokazované králi Václavovi II. dostal území S od řeky Sázavy kolem Úžic. Existence hradu je poprvé doložena r. 1297, kdy se připomíná Vilém z Talmberka, snad syn Hroznatův. V r. 1312 se psal po Talmberku jeho další syn Arnošt a jeho potomci Vilém a Diviš. V r. 1390 byl majitelem hradu Diviš z Talmberka. V tomto roce se hradu protiprávně zmocnil Havel Medek z Valdeka a Diviše uvěznil. Teprve r. 1397 na základě rozhodnutí zemského soudu Diviše propustil a hrad Talmberk mu vrátil. Další zpráva o Talmberku je z r. 1473, kdy náležel Bedřichovi z Očedělic. V r. 1487 patřil hrad Bedřichovi ze Šumburka a Talmberka, který v r. 1488 jednal o jeho prodeji majiteli sousedního ratajského panství Bohuslavovi ze Švamberka. K uzavření smlouvy ale nedošlo. Potom veškeré zprávy o Talmberku mizí, až v r. 1533 se připomíná jako příslušenství čestínského panství, které vlastnil Michal Slavata z Chlumu. Ale to byl již pustý a ponechaný svému osudu. Obyvatelé podhradní vsi z něho rozebírali kámen na stavby a postupně, zvláště v průběhu 18. a 19. stol., začali stavět svá obydlí i v hradním areálu. K poslednímu velkému zásahu, kterým Talmberk nabyl dnešního vzhledu, došlo v r. 1933. Tehdy se zřítila část hradní věže a s ohledem na bezpečnost domků pod hradem byla stržena do úrovně prvního patra.
Protáhlá podoba ostrohu určila tvar hradní dispozice a jeho rozdělení na předhradí a vlastní hrad. Předhradí tvořilo severní část hradního areálu a od okolí bylo odděleno dodnes zčásti zachovalým příkopem. Nacházelo se v něm hospodářské zázemí hradu. Vlastní hrad zaujímal nevelký prostor. Jeho čelní hradba byla kolmá k přístupové cestě. V parkánu mezi hradbou a příkopem stávala budova s dvojitou vstupní branou, která již téměř zanikla. Na východní straně chránila bránu mohutná třípatrová okrouhlá věž, jejíž základy byly až na úpatí hradního vrchu a která tvořila zároveň hlavní část hradní fortifikace. Západně od brány v rohu čelní hradby se nacházela další stavba, jejíž zbytek je dnes zcela vyplněn zříceným zdivem a překryt betonovou deskou. Proti čelní hradbě v jižní části hradního areálu stával palác. Z něho se zachovala jen část vnějšího obvodového zdiva. Na východní a západní straně byl areál vlastního hradu uzavřený hradbami, k nimž snad byly přistaveny dřevěné hospodářské budovy. Východní hradba se zčásti zachovala, ze západní jsou jen skromné zbytky. K opevnění hradu patřily i parkány na úbočích ostrohu, dnes zčásti využité pro zahrady, a zaniklý rybník.
Pirkštejn - hrad
Sázava - klášter benediktinů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele
