Sázava - klášter benediktinů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele
Původně první klášter se slovanskou liturgií na území Čech, založený knížetem Oldřichem, 25 km SV od Benešova
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Sázava | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.klaster-sazava.cz | |
| Návštěva: | 4.8.1994, 22.4.2012 |
Sázavský klášter založil r. 1032 kníže Oldřich. Jako opat byl do něj uveden sv. Prokop (+ 1053). Liturgie zde probíhala ve staroslověnštině a klášter se tak brzy stal centrem staroslověnské kultury u nás a udržoval kontakty s podobnými centry po celé východní Evropě. Rozkvět kláštera pokračoval i za vlády Oldřichova nástupce, knížete Břetislava I., ovšem jeho syn Spytihněv II. sázavské mnichy r. 1055 vypudil. Sdíleli pak exil v Uhrách se Spytihněvovým bratrem, pozdějším prvním českým králem Vratislavem I., který po svém nástupu na knížecí stolec r. 1061 klášter na Sázavě obnovil a nechal postavit kamenný konventní chrám vysvěcený pražským biskupem Kosmou r. 1095. Historie staroslověnské liturgie skončila r. 1097, kdy Břetislav II. slovanský konvent rozehnal a opatem jmenoval břevnovského probošta Dětmara. Ve 2. pol. 12. stol. vznikla v klášteře kronika Mnicha sázavského, jedno z významných děl českého středověku.
Románská bazilika byla přestavěna na rozlehlý gotický kostel, který však dodnes nebyl dostavěn a po r. 1315 se začal budovat nový konvent. Z této stavební fáze se dochovala kapitulní síň postavená kolem r. 1340. Její malířská výzdoba zobrazuje výjevy ze života Panny Marie a patří k vrcholům projevu mariánského kultu 14. stol. u nás.
Husitské války znamenaly pro Sázavu zkázu. V r. 1421 byli řeholníci rozehnáni a klášter i jeho majetky se dostaly do rukou pánů z Kunštátu. R. 1502 jsou jako majitelé Sázavy uváděni Slavatové z Chlumu, ale jejich majetek byl r. 1547 zkonfiskován ve prospěch královské komory kvůli účasti v odboji proti Ferdinandovi I. Činnost kláštera byla částečně obnovena po r. 1663. Klášter byl pod vedením V.V. Kaňky barokně přestavěn, chór nedostavěného chrámu byl zaklenut a vznikl nový konventní kostel zasvěcený sv. Prokopu. Vrcholně barokní přestavba podle plánů K.I. Dientzenhofera po ničivém požáru r. 1746 dala komplexu zcela novou podobu.
R. 1785 byl klášter v rámci josefínských reforem zrušen, přešel opět do soukromých rukou a byl využívám jako venkovské sídlo zámeckého charakteru. Bylo zbořeno křídlo se středověkou vstupní jižní bránou a v prostoru staré zahrady byla zřízena okrasná francouzská zahrada. Nedávný archeologický výzkum v těchto místech odhalil základové zdivo původního románského kostela sv. Kříže. R. 1951 přešlo vlastnictví kláštera na stát a od r. 1998 je klášter národní kulturní památkou. V této souvislosti probíhají náročné restaurátorské práce.
Pirkštejn - hradTalmberk - zřícenina
