Strečno - hrad
Mohutný středověký hrad postavený pravděpodobně na popud Matúše Čáka Trenčianského na přelomu 13. a 14. stol., 10 km JV od Žiliny
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Žilinský (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Strečno | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | pmza.sk | |
| Návštěva: | 25.5.1996, 10.9.2010, 1.6.2011 |
Hrad Strečno je poprvé zmiňován v souvislosti s tzv. pánem Horních Uher Matúšem Čákem Trenčianským, jako centrum velkého feudálního panství. Patrně z popudu právě Matúše Čáka byl hrad někdy na přelomu 13. a 14. stol. postaven. Uvádí se, že na starších základech. Počátkem 15. stol. se hrad dostal do rukou krále a je v držení královen Barbory a Alžběty. Po Pongrácovcích, kteří pocházeli z Liptovského Sv. Mikuláše a vlastnili Strečno v l. 1444-1469, se zde majitelé poměrně rychle střídají. Mezi vlastníky náležel Ján Korvín, Ján Zápolský, Derssewffyové či Vesselényiové a Löwenburgové v 17. stol. Nesmazatelně se hrad zapsal do historie, když v 17. stol. poskytl ochranu povstaleckým Thökölyho vojákům. Reakcí na tuto událost bylo poboření vnějšího opevnění a částečně i budov vojskem císaře Leopolda I. Bohužel od té doby hrad pouze chátral. Na poč. 20. stol. byly hradní zdi zakonzervovány, poněvadž se začaly sesypávat v důsledku odstřelů skal při prorážení železničního tunelu ze Žiliny do Vrůtok. Nová historie hradu se začala psát v 90. letech 20. stol., když byla zahájena velmi náročná rekonstrukce a generální oprava. Do té doby nepřístupný, či spíše naprosto volně přístupný hrad, byl otevřen veřejnosti, byl vybudován hradní okruh, který presentuje jak interiéry, tak exteriéry hradu i s přístupem na hradní věž. Kvalita a kvantita rekonstrukce je však diskutabilní, jak mezi hradními nadšenci, tak i mezi odborníky na renovace památek a architekty.
Na hradních budovách a palácích se zachovaly části konstrukcí po stropech, klenbách, raně gotická okna a podpěry klenbového systému v kapli. Při rekonstrukci hradu byla část prostor upravena pro expozici stavebního vývoje hradu a jeho tradici. Další část zůstala otevřená a byly opraveny obvodové hradby. Původně gotické a renesanční rámy oken byly osazeny tónovanými skly a jednotlivé objekty zakryly plechové střechy, pokryté hydroizolační fólií. Věž dostala úchvatné betónové schodiště a kaple nové barvy v interiéru.
Hrad má nepravidelný půdorys, daný stavební činností v průběhu staletí okolo nejstaršího jádra, které tvořila kamenná hranolová obytná a opevněná věž, přístupná po můstku přes příkop z J strany. Na S straně se nacházelo čtverhranné nádvoří s paláci a kaplí, vybudované v 15. stol. K těmto obytným budovám přiléhalo na S předhradí s velkou, šikmo postavenou věží, vypínající se přímo nad řekou na ostrém hřebeni skály. Vnitřní, obytná část hradu byla rozšířena o nový dvojposchoďový palác, vysunutý směrem na V až na okraj hradního bradla. Kostkovci vybudovali před starší, gotickou částí hradu nové renesanční předhradí, jehož opevnění splňovalo požadavky nové vojenské techniky. Hrad byl v pol. 17. stol. doplněný třemi bastiony, které se zachovaly jen na dobových vyobrazeních a stal se nejbezpečnější pevností horního Pováží.
Starhrad (Starý hrad) - zřícenina
