Starhrad (Starý hrad) - zřícenina
Zřícenina hradu vypínající se na skalnatém kopci 475 m n. m. na okraji Malé Fatry nad pravým břehem Váhu, 15 km JV od Žiliny
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Žilinský (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Starhrad (Starý hrad) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 3.6.2011 |
Hrad byl založen pravděpodobně rodem Balašů na ochranu panství proti expanzi Matúše Čáka Trenčianského na území, které snad již v třetině 13. stol. obdrželi Balášové od krále. Hrad zřejmě navíc střežil cesty vedoucí údolím Váhu. Po výstavbě Strečna, které komunikaci kontrolovalo spolehlivěji, zůstal jen centrem panství, z jehož rozsahu dostupnější Strečno stále ukrajovalo. Po smrti Matúše Čáka připadl hrad králi a listinou z r. 1323 získal zástavu na provincii Varín s kamenným hradem zvolenský a liptovský župan magistr Donč. Protože byl v té době již čerstvě zbudován hrad Strečno, obdržel varínský hrad název Starý hrad (Starhrad), jímž se trvale označuje od r. 1384.
Koncem 14. stol. obdržel několik panství v okolí Žiliny Polák Sudivoj z Ostrorogu, jenž na Starhradě do r. 1408 sídlil. R. 1424 obdařil tímto zbožím svou manželku Barboru král Zikmund a po r. 1440 usiloval o hrad Pankrác ze Sv. Mikuláše a jeho rod. Nejprve ho ale držel kališník Jan Čapek ze Sán a poté jim v držbě bránil král Ladislav Pohrobek. Teprve po vítězství strany Matyáše Korvína mohl rod Pankráců od r. 1462 statky plně užívat. Odlehlý hrad byl pro rod přítěží a r. 1561 žádali tři jeho členové císaře Ferdinanda I., aby jim dovolil hrad zbourat a zřídit na vhodném místě moderně opevněnou náhradu. Místo toho na panství postavili dva nové zámečky a hrad se v bouřlivém 17. stol. ukázal jako velmi užitečný. Hrad se ubránil Thökölyho povstalcům, ale naopak poskytl zázemí oddílům Františka II. Rákócziho. Zato byl v l. 1709-1710 Pankrácům zabaven majetek, ale nakonec vrácen. Jejich zájem o hrad definitivně upadl v pol. 18. stol. a opuštěná stavba se měnila ve zříceninu.
Romanticky a současně dramaticky působící zřícenina se dělí na dvě části. Vyvýšenému jádru hradu dominuje nepravidelně zaoblená a směrem vzhůru mírně se zužující věž. Z přesného zaměření je zřetelné, že věž je vůči SV opatřena tupým břitem a její interiér byl v 16. stol. rozšířen do pravidelnějšího, valeně klenutého tvaru. Její podnož na straně přístupu vyplnila masivní raně renesanční bašta, vedle níž se nacházela brána velmi úzké, tvarem skalního útesu modelované dispozice. Na jejím JZ konci jsou zbytky budovy, jejíž hmota zavozuje představu obytné věže, resp. věžovitého paláce. Skalní plošinu pod ní upravili a ohradili asi až v období pozdní gotiky a věž s palácem spojovalo úzké nádvoří.
Zhruba v této podobě hrad setrval až do převzetí rodem svatomikulášských Pankráců, tedy do 2. pol. 15. stol. Nejprve se museli postarat o zanedbanou obytnou složku. Jejich dílem byl dlouhý pozdně gotický palác, pro který nebylo dost místa a museli ho vysunout na stupeň J srázu nad řekou. Přestože Se zúženou částí na V opřel o věž, právě tam došlo k nevětšímu rozpadu. Z jeho architektonické výpravy se dochoval zbytek arkýře. Patrně tehdy také zabezpečili vstup do hradu předbraním a není vyloučeno započetí stavby předhradí v sedle na SV od horního hradu. Jistě k němu došlo v 1. pol. 16. stol. a dostatek budov zajistil hospodářský provoz odlehlého hradu, který musel více spoléhat na vlastní aktivity. Zděné předhradí patrně jen nahradilo starší útvar nestálého provedení, díky němuž mohl hrad normálně fungovat a kde mohl tábořit oddíl Jana Čapka ze Sán. Starhrad čeká na důkladný průzkum, po němž bude k dispozici víc spolehlivějších informací.
Strečno - hrad
