Skara (Hrad u Úval, Úvaly, Hostyně) - zřícenina
Skromné zbytky hrádku nejasného jména a založení na širokém výběžku nad potokem Výmolou, 1 km JZ od Úval
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Skara (Hrad u Úval, Úvaly, Hostyně) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 22.8.2017 |
Na ostrohu nad soutokem Výmoly a bezejmenného potoka v JV cípu Škvorecké obory najdeme výrazné terénní pozůstatky hrádku, jehož název se nedochoval. Dobové písemné prameny o hradu mlčí, poprvé jej jako „Skara“ zmiňuje ve svém díle Miscellaneorum Historicorum Regni Bohemiae v 17. stol. barokní učenec Bohuslav Balbín. Teorie, že Bohuslav Balbín přečetl z mapy Království českého v Münsterově Kosmografii z r. 1614 chybně název „Sacar“ jako „Scara“ a spojil jej s tehdy zapomenutým hradem u Úval, se jeví jako nepravděpodobná. Lokalita „Sacar“ uvedená na mapě nemá s hradem Skara zřejmě nic společného, spíše se jedná o označení nedaleko ležícího Škvorce (Squorcz) nebo snad Sázavy, která je v jiném provedení stejné mapy z r. 1545 nazvána Sazarra (digitální podobu vydání Kosmografie z r. 1614 se mi dohledat nepodařilo, nicméně lokalitu s názvem Sacar obsahuje Münsterova mapa datovaná do doby kolem r. 1550). Hrad takového jména totiž zřejmě nikdy neexistoval, nicméně zažitý název Skara se užívá dodnes. Sám Balbín ale v dalších pracích již název Skara nepoužívá a hrad nazývá jako „Úvaly“.
Hrádek je některými badateli také ztotožňován s tvrzí Hostyně, lokalizovanou častěji k nedalekému dvoru Hostín. Původní tvrz či hrad Hostyně mohl být v 16. stol. opuštěn a majitelé se usídlili v blízkém hospodářském dvoře nazývaném dnes Hostín. Balbín Hostyni považoval za rodové sídlo pánů z Pardubic, k čemuž jej dovedl opis kroniky Beneše z Weitmile z 80. let 14. stol., v němž je zmiňován Arnošt z Hostyně u Českého Brodu (Arnestus de Hostina probe Brodam Boemivalem). Arnošt I. z Hostyně, jinak ze Staré a z Pardubic, je Benešem z Weitmile považován za otce prvního českého arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Z této zmínky Balbín zjevně usoudil, že se Arnošt z Pardubic mohl narodit právě zde (že by Beneš z Weitmile zmiňoval Hostyni přímo jako rodiště Arnošta z Pardubic se mi ověřit nepodařilo).
K r. 1341 se v majetku Arnošta I. z Hostyně uvádí „Stará“, po níž se také někdy Arnošt psal. V této souvislosti se nabízí další možnost, a to, že se hrad u Úval původně jmenoval Stará. Písmena „t“ a „k“ (Stará x Skara) psaná kurentem jsou si velmi podobná a mohlo snadno dojít k záměně. „Schloss Stará“ uvádí pod heslem Auwal (Úvaly) J. Schaller v díle Topographie des Königreichs Böhmen, Zehnter Theil, Kauržimer Kreis z r. 1788 a dodává, že podle Balbína měl být hrad vypálen v r. 1507 rytířem Kopidlanským. Tento fakt je také poněkud sporný, jelikož se zdá, že tou dobou byl hrad Skara již nějakou dobu pustý. J.G. Sommer se ve svém Das Königreich Böhmen z r. 1844 přiklání k názvu Stará, když taktéž u hesla Auwal uvádí „1/4 Stunde weiter die Schloßruine Stara…“ a dále přejímá Balbínovu informaci o rodišti prvního pražského arcibiskupa a rytíři Kopidlanském.
Ztotožňovat jakékoli historické zprávy s touto lokalitou je díky nejasnostem kolem původního názvu značně obtížné. Lze se domnívat, že stavitelem hradu byl příslušník bohatého pražského patriciátu, snad člen rodu Olbramoviců. Stavba opevněného sídla se klade do konce 13. nebo na poč. 14. stol., i když poněkud archaická konstrukce sypaných valů bez vyztužení odpovídá spíše hradům přechodného typu, které vznikaly již na poč. 13. stol.
Hrad zaujal plochu o rozměrech cca 60 x 60 m na nevýrazném návrší nad pravým břehem Výmoly rozdělenou na vlastní jádro hradu v nejlépe chráněné JV části a předhradí na SZ straně. Ze S je fortifikace chráněna prudkým svahem spadajícím k Výmole, kterým ke hradu stoupá relikt cesty neznámého stáří. Na JV tvoří přirozenou ochranu hradu rokle bezejmenného potoka. JV úsek opevnění značně poškodila novodobá výstavba chatové osady, v SV nároží byl val zcela zničen. Na J a Z terén velmi pozvolna stoupá a přechází do rovinaté krajiny. Tato situace si vynutila vybudování poměrně mohutného příkopu s valem, kterým nyní probíhá obvodová zeď Škvorecké obory. Předhradí lichoběžníkovitého tvaru je od ostatního terénu odděleno mělkým příkopem a nízkým valem, jímž zřejmě v S části procházela přístupová cesta do hradního jádra.
Zhruba pětiúhelné jádro je dodnes vymezeno valem a příkopem. JZ a SZ nároží valu jsou zaoblena a podle výrazného kupovitého tvaru můžeme usuzovat na pozůstatky nárožních věží. V místě nápadných terénních nerovností o rozměrech cca 8 x 10 m v JV části hradního jádra stával s největší pravděpodobností obytný palác. Severně od něj se nachází okrouhlá prohlubeň, zřejmě zasypaná studna.
Přístupovou cestu by bylo nejpohodlnější vést od Z nebo JZ z pláně, kde je terén nejschůdnější. Žádné stopy po vstupu zde ale nejsou patrné. Od SV stoupá k hradnímu návrší strmý úvoz, pod jehož vrcholem se k němu připojuje další zářez pokračující k S nároží jádra. Zdá se, že právě tímto úvozem vedl původní přístup ke hradu. Jeho umístění zřejmě ovlivnila přítomnost cesty na městečko Úvaly.
Zděné konstrukce se v hradním areálu bohužel nedochovaly. Historické prameny uvádějí, že ruiny hrádku byly za Lichtenštejnů na poč. 18. stol. rozebrány a použity jako stavební materiál při zřizování Škvorecké obory. Zhruba o století později vznikla asi 350 m Z od pozůstatků původního sídla umělá zřícenina. Její stavba je přisuzována Janovi I. Josefu z Lichtenštejna, jenž nechával na svém lednickém panství zakládat obdobné krajinářské stavby. Zřícenina byla údajně postavena „v upomínku“ na skutečný vedlejší hrad a měla snad odrážet jeho původní podobu. Romantickou zříceninu o dvou kamenných věžích spojených hradbou zachytili shodně na svých kresbách F.A. Heber a August Sedláček a považovali ji mylně za sousední středověký hrádek Skaru. K této záměně dochází občas dodnes. Z umělé stavby romantické zříceniny se dochovaly pouze mohutné zarostlé homole se zbytky zdiva na skalnatém srázu nad levým břehem Výmoly.
Květnice - tvrz
Květnice (Květnický mlýn) - vodní mlýn
